Dôstojník a špión

Tempo je zkraje dost pomalé, takže jsem se nad tím kroutila jak cukrová vata, ale s přibývajícím časem se to rozjelo a pak už jsem jen sledovala se zvědavostí jak dopadne tenhle souboj s lidskou závistí, zlobou a hlavně spravedlností. Je to jeden z těch filmů, které mi zřejmě nezapadnou do nějakého koutku mé mozkovny, ale i tak dávám čtyřku. Dreyfusovou aférou tak zůstanu zřejmě nepolíbená na neurčitou dobu. (14.11.2020)

Promyšleně strukturované vyprávění v subjektivních flashbacích, které seznamuje s notoricky známou aférou z té jediné správné a obhajitelné perspektivy. Moc pěkně starosvětsky zrežírované, často s důrazem na systematický pohyb postav po mizanscéně, skvěle zahrané a uspokojivě gradované. V rámci vývoje a završení vztahu dvou klíčových aktérů sice nijak zvlášť silné a objevné, ale upozadění postavy Dreyfuse na úkor hlasatelů spravedlnosti má svůj zřejmý účel. Pro Polanskiho další zodpovědně natočené osobní téma. 80% (16.01.2021)

Možno chcel Polanski nakrútiť iba svoju obľúbenú látku, možno chcel upozorniť na to, že ani o vyše sto rokov neskôr sa toho veľa v spoločnosti nezmenilo a možno nám chcel oznámiť, že pokrytectvo je vpísané v našom DNA ako naše fyzické črty a že sa nezmení nikdy nič, pretože to nie je možné. Možno sa celý film rozbieha až príliš pomaly a možno mohol byť o 15 minút kratší, ale skvele graduje, i keď v podstate dvakrát a aj pokiaľ vás Žalujem! príliš neosloví, určite vo Vás niečo hodnotné zanechá. Aj keď to bude iba frustrácia z toho, že cesta k elementárnej spravodlivosti je tak tŕnistá, že sa počas nej nielen celý dopicháte, ale že sa to stane hneď viackrát. (16.03.2023)

Samotný námět Dreyfusovy aféry by se dal určitě uchopit různými směry. V Polanského nejnovějším snímku jsem vnímal nejednou mnohem více politiky, justice a kriminalistiky, než toho silného lidského příběhu neprávem odsouzeného jedince, přesto jsem vnímal strhující film. Film Žaluji! se zabývá případem Dreyfusovy aféry do vyčerpávějící hloubky, nabízí až fascinující množství informací včetně zákulisních detailů, přesto si úspěšně po celý čas udržel nejen napětí, ale i mou plnou pozornost. Polanski si dokázal nejen pohlídat svižný střih, ale taky velmi dobře zvolil směr vyprávění, které zde začíná přímo Dreyffusovým odsouzením. Zatímco s postavou Dreyfuse se setkáváme spíše sporadicky a celistvý obraz o jeho aféře si vytváříme až postupně, do centra pozornosti se od počátku dostává postava velitele Picquarta a jeho boj za spravedlnost. Musím říct, že zejména druhá polovina snímku toho na poměrně malém místě dokázala přinést hodně i k zamýšlení, ať už šlo velmi kritické vykřeslení armády (zejména odporný postoj majora Lautha, který fanaticky slouží svým povinnostem a morální otázky viny či života lidí mu při tom zůstavají úplně lhostejné) či dilematická otázka pro Dreyfusse, do jaké míry má cenu přijmout milost i bez oproštění falešného obvinění. Celkově nádherná filmařina „ze staré školy“ v nové filmu, hutném obsahově, formálně i svým nadčasovým přesahem. K dokonalému zážitku jsem snad jen občas postrádal trochu výraznější hudbu. 85% (20.11.2020)

Roman Polanski rozhodně neztratil schopnost točit velmi dobré a zajímavé filmy. Žaluji! může divák brát jako jeho celoživotní pokus o jistou rehabilitaci před veřejností. Roman Polanski je kontroverzní, do USA má snad i zakázaný vstup, možná právě proto režíruje tak jak režíruje a neohlíží se nalevo ani napravo. 70% (28.12.2021)