Hedwig a Mizerný palec

Písničky v tomhle hudebním filmu (muzikál to opravdu není) byly vcelku průměrné, avizovaný kontroverzní děj mi nepřipadal vlastně kontroverzní ani trochu... Úchylárna to sice byla, ale mě nějak nechytla. Když už jetý muzikál, tak Rocky Horror Picture Show, který, ač už je přes tři desítky let starý, je stále jednou z nejúchylnějších a nejpraštěnějších věcí, jaké jsem kdy viděla. (24.05.2008)

Muzikál to sice opravdu není (proč ty žánry pověření lidé z čsfd prostě neopíšou z imdb?!), ale hudba se mi možná až překvapivě líbila (k soundtracku se ještě určitě rád vrátím) a film na ní hodně staví. Příběh mě docela zaujal a s hlavní postavou (co se týče její smutné pravdy) jsem cítil. K tomu pár zajímavých scén (třeba ti zmiňovaní gumoví medvídci), celkově bych to viděl na slabší 4*. (27.09.2012)

John Cameron MIchell je divnej, to si vyjasněme hned. Ještě jsem se nerozhodl, jestli se mi líbí Shortbus, kterej je děsně zvláštní a ted se mi sám obsadí do filmu, kde hraje transvestitu. Jako překvapovat umí, ale nejsem si jist, jestli je to vždycky to nejlepší. Umím si živě představit sám sebe, jak hodnotím tenhle film a s komentářem, že to bylo hrozně gay mu dávám tak jednu až dvě hvězdy. Tak přoč ty čtyři? Protože Michael Pitt je jeden z nejlepších herců nastupující generace, protože mám rád hudbu 70. a 80. let (hlavně si nemyslete, že ted mám na mysli Frankie goes to Hollywood a podobný diskárny), protože nejtěžší v umění je udělat kýč, kterej je uměním. A vsadím se, že komu se líbil Velvet Goldmine, bude i Hedwigu hodnotit pozitivně. (14.07.2008)

Hedwig a Angry Inch se právem chlubí kultovním statusem, jakým disponuje třeba Rocky Horror Picture Show. Což rozhodně není málo. Nádherná muzikálová jízda doplněná skvostnými animovanými sekvenci a naprosto božími výkony samotného Johna Camerona Mitchella a Michaela Pitta. Snímek za svých patnáct let nijak nezestárl a na plátně mu to stále sluší. (10.11.2016)

No nevím, mnoho z vás tady reptá nad průměrností písniček, mně přišly naprosto skvělé a spolu se soundtrackem z Velvet goldmine opravdu prvotřídní glamrockový nářez. A samotné zpracování filmu? To je plné nápadů, ať již prací s kamerou, tak kompozicí scény a záběrů. A pokud jako divák přistoupíte na podivně surrealistické vyprávění, není o čem. Michael Pitt si prostě umí vybírat filmy. 8/10 (29.04.2014)