Undeva la Palilula
Somewhere in Palilula
Réžia:
Silviu PurcăreteKamera:
Adrian SilișteanuHudba:
Vasilé SirliHrajú:
Constantin Chiriac, Silviu Purcărete, Paul Chiributa, Alexandru Georgescu, Constantin Ghenescu, Romanita Ionescu, Iulia Lazar, Horatiu Malaele (viac)Obsahy(1)
Mladý pediatr Serafim přijíždí do zapadlého městečka Palilula, kde má nastoupit svou první praxi po absolvování univerzity. Záhy však zjistí, že jeho sny o vykonávání práce lékaře se ve městě, kde se zastavil čas, nenaplní, a to nejen proto, že se v něm již dlouho žádné děti nerodí. Porodnice tak slouží mimo jiné jako lázně, veřejný dům či blázinec a místní lékaři spolu se svéráznými obyvateli holdují alkoholu, pořádají nekonečné opulentní hostiny a s prací si hlavu příliš nelámou. Originálně výtvarně stylizovaný snímek, jehož děj je zasazen do Rumunska šedesátých let, je zdařilou alegorií rozkládajícího se komunistického režimu. Uznávaný divadelní režisér Silviu Purcărete ve svém pozdním filmovém debutu diváky zavádí do světa plného bizarních postav, fantaskních výjevů či až kafkovsky absurdních situací. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (14)
kviff film 17- doporucim primarne pro milovniky divadla,ale ani podobny divadelni barbar jako ja se v tom neztratil, ac uznavam, ze pribeh i forma nejsou z nejlehcich. je to jako kdyz date do mixeru Marquezuv magicky realismus dale surealismus a divadlo.. samozrejme to chce trpelivost pri hledani dejove linky, ale pokud budete pozorni, objevite metafory na rezim, alkoholismus a snusku charakterovych vlastnosti velice pitoreskniho obyvatelstva obce, ve kterych najdete i nejakeho podobneho typa, jaky vam proplul zivotem. skvela hudba, prvotridni scenografie ()
47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - EAST OF THE WEST - FILMS IN COMPETITION - Na Východ od Západu - soutěžní sekce (Undeva la Palilula / SOMEWHERE IN PALILULA / Kdesi v Palilule) - Absurdní příběh, absurdní postavičky, absurdní téměř všechno a ke všemu ta ubíjející délka... - 4. 7. 2012 - kino Čas - Karlovy Vary - 20% ()
Režisér nás varoval již před projekcí, diváci během ní houfně odcházeli, ale já jsem seděl zařezaný do sedačky, zcela pohlcený úžasně fantasmagorickým světem, jenž se podařilo tvůrcům stvořit. Ateliérovými kouzly film až připomíná počiny třetí tvůrčí fáze F. Felliniho. Navíc můžu říct že mi černý a naprosto absurdní humor sedl a smál se s několika dalšími diváky. Premisa děje se sice zcela ztratí ve smršti bizarních výjevů, ale ty samy o sobě s naprostou lehkostí vytvářejí svět sám o sobě. Je v něm silně cítit přítomný rámec komunistického režimu, ale jakýkoliv realismus včetně přírodních zákonů je přitom popírán. Metafora je velmi silná a především hořké závěrečné obrazy naprostého rozkladu a závěrečná přehlídka "žabího prokletí" působí v tomto ohledu opravdu silným dojmem. Přesto není potřeba sledovat všelijaké narážky, jež rumunský národ rozhodně nešetří. Stačí se podat síle balkánské obrazotvornosti, užívat si originálně pojaté retrospektivy a operně-divadelní scenickou i hereckou stylizaci, nechat na sebe působit zvláštní zážitek z mnohovrstevné rumunské identity dané několika epochami, jež se zde podmanivě mísí. Dvě a půl hodiny jsou proto naprosto adekvátní, i když jak je pro tuto kinematografii zvykem, děj nenabírá příliš na oprátkách a spíše je pro něj důležitější kresba prostředí. Přesto než většina rumunských počinů má výsledek spíše blíže Kusturicovi a tvorbě bývalé Jugoslávie. ()
Příznivce avantgardní dekadence s nádechem surrealismu (lépe to vyjádřit neumím) to určitě osloví v pozitivním slova smyslu. Na můj vkus to oslovovalo až moc dlouho, ale ty scény, efekty, kamera... to bylo úchvatné. Tvůrce (divadelník) se nezapřel. Ačkoliv bych nebyla schopná říct, o čem ten film je (to asi nikdo), ani jaká je jeho pointa, když se to bere prostě jako netradiční představení, je to opravdu působivé v pozitivním slova smyslu. Jen v tom člověk nesmí hledat nějaký smysl, pak může být jen zklamán. ()
Absurdní, vizuálně zajímavý film. Ale jestli někdo přijde na to, o čem to bylo, dejte mi vědět. Já z toho nepochopila vůbec nic. Během sledování mě napadala jen jména filmů, ve kterých jsem už podobný styl nebo záběry viděla: Dogville, Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec, Delikatesy a jak už zmínil Sandiego, atmosféra se nesla v Kusturicově duchu. ()
Galéria (6)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Reklama