Na jezeře

Děj je napěchován všemožnými sociálními a hlavně sociopatickými jevy a "vraha" jsem uhodla už v prvním dílu, ale o tady až tak neběží. Uchvátila mě hlavně atmosféra (podobné pocity jako u Fargo), fascinovala mě příroda, potěšila mě pěkná hudba, songy a herecké výkony, ale hlavně ta příroda... je to skutečný Ráj.... a věřím, že v reálu není tak zamořený červivými jablky, jako v tomhle dlouhém filmu na pokračování. Sjela jsem ho na jeden zátah, což obvykle fakt nedělám. Velice silné 4*. (19.12.2015)

Chcete zažít skutečnou, depresivní tíseň? Vejděte dovnitř, drátěnou bránou s romantickým nápisem Paradise. Pomalu se noříte do studených vln jezera, naplněného až po okraj lidskou ubohostí, která se na South Island stala normou, a klesnete až na samotné dno poraněné duše malé holky. Je to zlé. Nechat svou vlastní minulost, aby vycenila zkažené zuby a pak se na břehu jezera podívat až na dno flašky. Bolestivě vystřízlivět a uvidět, že lidská slabost a špína je věčná, nedá se ničím smýt, snad jen krví smíchanou s právě prasklou plodovou vodou a fetem, vyrobeným v laboratoři ve sklepě. Jizvy na duši a zmar versus život. Až fantaskně nádherné hory Nového Zélandu a příběh, odehrávající se na březích toho nejkrásnějšího ze všech jezer, do jakého jsem kdy zvracel. Svůj strach z minulosti, z věcí příštích, z celého toho dychtivého a poživačného, ale i zasraného, až k neunesení těžkého života. Jezero uprostřed drsných skalisek a pustých plání, které jsou tak lhostejné k lidským slabostem, úchylkám i ke skutečnému zlu, znásilněná Robin uprostřed sama sebe, cynická glosátorka GJ uprostřed (ne)konečného vesmíru. Já uprostřed ledových vln jezera, kde dochází velmi rychle k podchlazení těla a ochrnutí divácké mysli. Žádné tajemné krimi, jen meditativní depresárna bez rozhřešení, se spoustou nevyřčeného. Temný a neuvěřitelně hnusný seriál. Až na dřeň. Vážená Jane Campion, bylo mi ctí. (18.02.2015)

V Top of the Lake převažuje spíš ta dramatická linie než thrillerová, ale je to letošní druhý film, kde je po celou dobu tak perfektní znepokojivě temná atmosféra, kterou lze skutečně přirovnat jen k True Detective. Co mě osobně mimo jiné zcela odzbrojilo, byly nepopsatelně nádherné exteriéry, takže to byla vizuální pochoutka až do posledního záběru. S hlavní představitelkou Robin jsem se sice ztotožnila až ve třetím díle, ale mohu napsat, že její postavu zahrála Elizabeth Moss zcela věrohodně, s obrovským citem pro svou nelehkou situaci a to mohu říct čistým svědomím i o ostatním hereckém obsazení. I když se zdá, že celý seriál plyne v pomalém tempu, tak to vůbec neubírá na napětí, spíš naopak s přibývajícími díly jen graduje, protože zhruba od čtvrtého dílu jsem začala být čím dál zvědavější, kterým směrem se to bude asi ubírat a jestli se naplní moje tušení ohledně ostatních záležitostí, protože to, co se týká Tui, je poměrně jasné již z pilotního dílu. Je pravdou, že tam bylo pár míst, obzvlášť ke konci, které bych trochu prostříhala, ale jinak jsem byla v každém případě spokojená a věřte, že Top of the Lake stojí rozhodně za zkouknutí. (16.04.2014)

Štve mě, že někdy je to příliš přepálené a detektiv-ka až příliš odvážná až lehkovážná, bych řekla. A chlapi jsou až vyhroceně zlí a sexističtí apod., - teda doufám, že nemám růžové brýle a že to tak fakt není :-D A chování některých (např. Robinin boyfriend) je nereálné a taky přepálené, jinak by se tam nic nedělo... Ale dobrá kamera a Björk v 7. dílu sedla. A taky je zajímavý, že herečky jsou v posledním dílu hezčí než v prvním :) (01.09.2014)

13/13 Jane Campion je hvězdná režisérka z Nového Zélandu, všichni jsou zvědaví jaká bude televizní krimi v jejím podání. Ale jaké je to zklamání, že v Top of the Lake není ani památky po imaginaci z jejích velkých děl, An Angel at My Table, Piano, The Portrait of a Lady nebo Bright Star. Ale tak pořád skvěle pracuje s tou nevšední novozélandskou krajinou... A není to už jen o Pánovi prstenů, Seekrovi nebo Xeně. (29.01.2019)