An Angel at My Table
An Angel at My Table
An Angel at My Table
An Angel at My Table
Réžia:
Jane CampionScenár:
Laura JonesKamera:
Stuart DryburghHudba:
Don McGlashanHrajú:
Kerry Fox, Alexia Keogh, Karen Fergusson, Brenda Kendall, Willa O'Neill, Alison Bruce, Edith Campion, Martyn Sanderson, Kevin J. Wilson, Peter Needham (viac)Obsahy(1)
Film vychází z autobiografické trilogie přední novozélandské spisovatelky Janet Frameové. S nesmírně citlivým přístupem zachycuje dětské roky, dobu dospívání a konečně i raná léta dospělosti autorky, která svou originální tvorbou vykupuje traumatické životní zážitky. Ty nejhorší ji potkaly během osmiletého pobytu v psychiatrických léčebnách, kde prodělala dvě stě elektrošoků kvůli chybné diagnóze schizofrenie. Nevzhledné děvče s nepodajnou kšticí rudých vlasů však trpělo už od dětství, stráveného na jednom z novozélandských ostrovů uprostřed hmotného nedostatku a neporozumění. Janet se v dospívání začíná stranit lidí a uzavírá se sama do sebe. Zároveň ji však už od raného dětství provází uznání její různorodé literární tvorby. Při cestě do Evropy nachází dospělá spisovatelka ztracenou rovnováhu a vrací se domů jako vyrovnaná osobnost.
Snímek původně vznikal na formátu 16mm jako třídílný TV seriál. Později však byl překopírován na 35 mm a se značným ohlasem uveden v normální distribuci. Málokdy se podaří zachytit na filmový pás lidský život s takovým pochopením a s takovým uměleckým citem, jako to udělala Jane Campionová. Značný podíl na výsledku měly tři představitelky hlavní hrdinky v různém věku, zejména debutující herečka Kerry Foxová v roli dospělé Janet. Film získal na MFF Benátkách roku 1990 Zvláštní cenu poroty a cenu FIPRESCI. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Kerry Fox vynikajúca, ale ten film nepotreboval 160 minút stopáže. Detská časť začne tragicky poloironicky, na štýl filmových adaptácií Johna Irvinga (myslím Garpa a New Hampshire), potom prejde do dospelosti a veze sa v depresívnej atmosfére osemdesiatkových a deväťdesiatkových trpiteľských, mrzáckych drám a la Moja ľavá noha. V prenášaní paniky z psychickej choroby na diváka je film úspešný, často ale na úkor zážitku, pretože je tam skrátka moc šedi. No a potom príde posledná tretina a tá už je takmer bohémska (ako to charakter dovoluje). Ako životopis a pocta historickej postave to určite svoju funkciu plní, z diváckeho hladiska je tam ale strašne veľa nepodstatných scén a minút navyše. Tento problém mala veľká časť biografií tej doby, keď proste verne zobrazovali skutočnú nudu. Nedám tam štvrtú hviezdu, pretože nemusím. Nejaké tri roky po tomto natočila Campionová Piano a tam až bolo vidieť ten povestný, nezameniteľný ženský rukopis, tu bola ešte skôr civilne neutrálna (alebo je to asexualitou hlavnej postavy?). 70% ()
Buďme upřímní a poukažme na to, že moderní novozélandská literatura není příliš exponovaným tématem v našich končinách. Knihy Janet Frame dosud překládány nebyly, ale o to můžeme s větší radostí naslouchat jejímu filmovému životopisu. Jemnocit a vytříbený vkus Jane Campion nás provede třemi kapitolami jejího života, ve kterém je vše, ukotvení v rodině, dospívání, mnoho omylů 20. století v kostce a nad tím vším víra v člověka. Jsem velmi ráda, že jsem zabloudila na Kiwi Film Fest. ()
Poutavě zpracovaný snímek Jane Campion (PIANO) o významné novozélandské spisovatelce Janet Frame. Příběh o smutku, naději, zklamání, smiřování se s nepřízní „osudu“, studu, frustraci, trémě, štěstí, smrti, nemoci, bolesti, radosti příběh o hledání a nalezení životní vyrovnanosti a síly. Shrnuto a podtrženo: snímek, který obsahem i formou zpracování stojí za shlédnutí. ()
Silné... Opravdu... Viděl jsem až po o devatenáct let čerstvějším Bright Star a zařazuji Jane Campion na samotný režisérský vrcholek, protože umí tak výrazným způsobem, že horko těžko najdete něco, co s evůbec dá vytknout. Navíc točí divácky poměrně neatraktivní, biografické filmy (jako Miloš Forman). Talent! ()
Síla ženy ve třech surově realistických obrazech. Nezlomnost lidské duše ve třech syrově reálných zastaveních. Neuvěřitelně působivé herectví tří herček v rámci jedné postavy. ....a k tomu všemu nezaměnitelná malebnost a hřejivost režisérského rukopisu madam Campionové, která byla ke ztvárnění tohoto tématu jistě předurčena. ()
Reklama