Na jezeře

Děj je napěchován všemožnými sociálními a hlavně sociopatickými jevy a "vraha" jsem uhodla už v prvním dílu, ale o tady až tak neběží. Uchvátila mě hlavně atmosféra (podobné pocity jako u Fargo), fascinovala mě příroda, potěšila mě pěkná hudba, songy a herecké výkony, ale hlavně ta příroda... je to skutečný Ráj.... a věřím, že v reálu není tak zamořený červivými jablky, jako v tomhle dlouhém filmu na pokračování. Sjela jsem ho na jeden zátah, což obvykle fakt nedělám. Velice silné 4*. (19.12.2015)

Počin v podobě Top of The Lake by asi neměl být označován za seriál, ale spíše za film na pokračování. Což ovšem nemusí být problém. Horší je, stane-li se, že se takový neepizodický koncept, byť pečlivě vymyšlený, začne (snad během natáčení?) rozpadat. Nevadí, že Jane Campion není Agatha Christie, ale logiku - nebo v tomto případě spíše přirozenost, protože logický je příběh dostatečně - je třeba dodržovat i u psychologických dramat a mysteriózních filmů. Ambiciózní projekt tak trpí regresí ve vývoji jednotlivých postav. Ty jako by ztrácely paměť a s ní i úsudek. Vznikne-li jednou podezření, nemůže jen tak zmizet. A Jane Campion to moc dobře ví, protože vkládá do děje nejrůznější druhy Čechovových pistolí. Nedomnívám se proto, že by to by se jednalo o nedostatek konceptu, ale že se film jednoduše rozklížil při natáčení – možná tím, jak byly scény natáčeny na přeskáčku a asi s velkým odstupem. Možná ještě větším, tentokrát ideovým problémem je proklamovaný label "genderový." Proč ženy ve filmu jsou a zůstávají po celou dobu jakýmsi houfem zmatené zvěře? Co se tím vlastně říká o jejich „genderu"? Máme se smát, protože všichni víme, že tomu tak není? Vystavěla Jane Campion film k metainterpretaci? Jako když Ruben Ostlund tvrdil, že realistický film vidíme jako rasistický, protože jsme rasisti? Nebo je to koncept typu Žena od Luckyho McKee, který je až tak absurdní, že jej z podstaty nebereme vážně? Co nám má říci tento film, kde Jane Campion stvořila roli osvícenkyně, která ve skutečnosti jen plácá nezodpovědné banality, nebo říká pravdy, které všichni znají, jen je říká hrubě a v nevhodnou chvíli jako ožralý chlap, a vzdává se veškeré odpovědnosti? Je snad osvícená žena starý ožralý chlap? Jak byly všechny postavy nakonec obdařeny poznáním z nevšedních dramatických zážitků jsme se nedozvěděli, jelikož happy závěr a jednoduchý konec zajistil, že už se nikdo nikam nemusel fyzicky, mentálně a ani „genderově" posouvat. Tak, milí přátelé, můžete mi někdo povědět, co jste se nového dozvěděli o „genderu"? Jakou "reflexi ženství," jak píše Marigold, nám tento snímek vlastně připravuje? Tohoto filmu je opravdu škoda. Málo by stačilo ... nebo spíš "méně". Méně je někdy více ... 4,5. (13.08.2014)

Po prvním díle téhle minisérie cítím velký příslib do budoucna. Ale doporučuji počkat si na necenzurovaný rip, v mojí verzi jsou vypípaný "fuck" words. -- Třetí díl mě trochu rozladil, seriál se mi zdál jít až moc do ztracena, ale čtvrtý díl to zase nakopl vysoko, zdá se že pátrání po pohřešované Tui by mohl být jenom jeden velký MacGuffin (nebo taky ne a ta nejistota mě baví), několik perfektních emotivních scén a důležité odhalení pro "chlapský" charakter hlavní postavy. (19.03.2013)

Moje prvotní "SUPER, další Killing" vystřídalo po dvou dílech zklamané "WTF" z toho, že ze suprovosti The Killing to má opravdu jen nádhernou přírodu a ubrečený počasí a ženu detektiva v hlavní roli. Po pěti dílech nevim, jestli to dokoukám, jelikož už teď mi to leze, pro tu nesnesitelnou hysterickou soukromou linii hlavní hrdinky plné "femily išůz", tak na nervy, že pokud ji na konci někdo neoddělá, budu strašně zklamaná. Celá detektivní linie by se dala zatím shrnout do jednoho dílu a veškeré "femily išůz" do věty: "Nemůžu vyšetřovat, protože radši u své umírající matky vojíždím svého ex, kterej mě asi v patnácti znásilnil, ale třeba ne, tak s nim možná začnu chodit." Tohle mě prostě neba. (30.05.2014)

13/13 Jane Campion je hvězdná režisérka z Nového Zélandu, všichni jsou zvědaví jaká bude televizní krimi v jejím podání. Ale jaké je to zklamání, že v Top of the Lake není ani památky po imaginaci z jejích velkých děl, An Angel at My Table, Piano, The Portrait of a Lady nebo Bright Star. Ale tak pořád skvěle pracuje s tou nevšední novozélandskou krajinou... A není to už jen o Pánovi prstenů, Seekrovi nebo Xeně. (29.01.2019)