Carol

Stezovat si, ze jde o sablonovity pribeh, ktery je "pouze" audiovizualne vypiplany nebo v nem nedejboze "vitezi forma nad obsahem" (nejhorsi floskule ever), znamena nepochopeni zanru melodramatu. Predevsim u Sirka, na ktereho Haynes navazoval uz v minulosti, je nesmirne dulezity povrch, nejruznejsi textury, latky, at uz dekor nebo kostymy, do kterych se tradicne projektovala sesnerovanost spolecnosti, a pusobila tak podvratne vuci lehce sablonovitym pribehum. Carol na tuto tradici nepochybne navazuje, ale zaroven ji aktualizuje, vede s ni dialog. Je to nesmirne taktilni, smyslovy (a smyslny) film, v nemz nejruznejsi povrchy (sklo, snehovy poprasek, obleceni) neustale odrazi vnitrni rozpolozeni postav. Zaroven ale Haynes oproti 50. letum tezi z toho, ze muze byt nepokryte queer a soucasne muze jit "pod povrch" (alespon fyzicky) mnohem snaz nez Sirk. Prave ta tvurci svoboda, ktera umoznuje natocit lesbickou romanci se vsim vsudy, v kombinaci s duslednym retrem, resp. takrka meta-aktualizaci toho retra, z Carol dela uchvacujici podivanou, ktera vam na konci rozbusi srdce jak o zavod a provokativne to utne driv, nez by mohla sklouznout ke klise. Tearjerker roku a na platne velka slast. (18.03.2016)

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film je kritikou hodnocen dobře prostě jenom proto, že je dobře natočen, vypadá pěkně a je o tom, že se dvě ženy mají rádi a je to podáno přirozeně. Jenže já jsem se prostě nudil. Mně ten snímek přišel naprosto o ničem. Drama je zde podáno neskutečně přímočaře, dost se zde používá zkratka, která deformuje gradaci... Ne, tohle mě prostě nezaujalo víc jak na ten průměr. (01.02.2016)

K pochopeniu filmu (podľa tunajších nízkych hodnotení) treba poznať lepšie Haynesovu tvorbu, tvorbu 50. rokov Douglasa Sirka, alebo napríklad aj Rayov film Bigger than life, ktorým sa pokúšal dostať za fasádu šťastných rodiniek a v neposlednom rade Fassbinderove melodrámy, kde sú postavy snímané za rozčlenenými oknami, prípadne v zrkadle. Podobne je snímaná aj Carol, akoby sa pokrytecká realita nedala zachytiť priamo. Skutočné pocity sú tak zachytávané na fotkách, ktoré proste neklamú. Obe ženy sa stretávajú po zabudnutí rukavíc, čiže "niečoho, čím zakrývame to pod povrchom". Pokrivenými zákonmi a predsudkami trpeli nielen ženy, ale rodiny všeobecne (čiže aj muži) a film aj tento motív elegantne zahrňuje do love story dvoch žien, ktorej doba nepriala. (20.03.2016)

Presne to sú tie úlohy, ktoré Blanchet sedia. Jemne vyšinuté paničky. Romantická lesbo dráma, ktorá bola presvedčivá obsahom a hereckým podaním. Nedokázal som sa ale napojiť na ich vlnu a precítiť to, aj keď sa o to posledné scény všemožne snažia. Blanchet mi ale v Jasmíniných slzách prišla presvedčivejšia a podala tam lepší výkon. 3 z 5 (06.02.2016)

Rooney Mara je naozaj kočka. A do tých krásnych kukadiel sa predpokladám dá ľahko zamilovať. Bohužiaľ sa ale nedá zamilovať do tohoto filmu. Je to proste nuda. V kuse čumíte iba na zábery ktoré sú irelevantné. Dialógy na ktorých mal stavať tento film nemali hodnotu ani starej bačkory. Potom mi teda vysvetlite čo ma na tomto filme malo ako baviť? ... (30.12.2015)