Carol

Akademická rutina ve své nejčistší podobě. Film má mnoho nepopiratelných kladů - výbornou hudbu, skvělé hlavní protagonistky, příjemnou, dobovou atmosféru. Faktický zápor se opravdu špatně hledá. Podle mého názoru chybělo Carol více opravdu silných, zapamatovatelných scén. Zrovna tak příběh, byť tématicky atraktivní, se nedočkal ani jediného zvratu, který by oživil už od prvních minut poměrně snadno předvídatelný děj. Škoda. Na jednu stranu oceňuji vkusné pojetí a věřím, že s takovýmto materiálem by nebylo těžké sklouznout k patosu a kýči. Na stranu druhou - zůstane-li po přemíře vkusnosti pachuť chladného odstupu, je to špatně zrovna tak. (30.12.2015)

Troufám si tvrdit, že tohle půjde velmi brzy do modrých čísel. První je elegantní, troufalá, finančně zajištěná a psychicky nevyrovnaná matka. Druhá je drobné děvče, talentovaná fotografka, která postupně otevírá svou vystrašenou duši. První o své orientaci ví, druhá o ní začíná přemýšlet. Společenské konvence začnou došlapovat na obě dvě. Celé je to na můj vkus nesmírně překultivované. Než si postava zapálí cigaretu, uběhne hodně vody. Než se dočkáme nějaké odpovědi, další minuta je pryč. Produktivita práce byla v padesátých letech minulého století zřejmě zoufale nízká – všichni jsou nesmírně zpomalení, bez života, bez emocí. Ostatně chybí jakýkoliv důkaz, proč bychom měli věřit, že tyhle dvě se přitahují, protože spolu nevedou ani pořádný dialog. Celkově snad kvůli pečlivosti s detaily, kterou režisér Todd Haynes (na svém kontě má i drama Daleko do nebe na totožné téma) filmu věnoval, zapomněl na emoce. Neviděl jsem ani žádnou výpověď o společnosti jako takové, ani žádnou sondu do mezilidských vztahů v xenofobní a homofobní americké společnosti. Dvojice Cate Blanchett a Rooney Mara je velmi slušná, o Oscarech bych ale určitě nemluvil. Kameraman Edward Lachman rád volí záběry přes skleněné tabule, snímá postavy z jiné místnosti, přes bariéry, snad aby ukázal jejich postavení. Tohle téma si pozornost určitě zaslouží, jen se na něj příště musí jít s mnohem větší péčí. Docela dietní tři hvězdy!! (27.12.2015)

Uplynulo pár dní od doby, kdy jsem viděl tento film a popravdě ve filmu nebylo vůbec nic, čím by vám měl utkvět v paměti... Když scénáristickou šeď neprozáří ani Cate Blanchett a Rooney Mara, je opravdu něco špatně... Abych se tady zbytečně nerozepisoval - chvílemi jsem měl v sále nutkání si zahrát na Homera Simpsona a zakřičet - NUUDAAAAA!!! (29.04.2016)

Svým stylem možná nejvíc „straight“ film Todda Haynese. I Daleko od nebe bylo více meta-komentářem k melodramatům Douglase Sirka než čistou, vtahující a univerzální love story. Carol je pro mne zralým dílem režiséra s pokorou vůči příběhu a herečkám, který sobě ani divákům nepotřebuje nic dokazovat (ano, pomrkávám na tebe, Alejandro). Svou očistnou jednoduchostí, za kterou ovšem tušíte dlouhé přemýšlení nad každým záběrem, mi připomněla Leanovo Pouto nejsilnější. Také tady začínáme jednou z posledních scén (kterou v závěru vnímáme ze zcela jiného pohledu), také tady jsou rovnoměrně zohledňována hlediska obou zamilovaných, také tady jde o zapovězenou, společensky nepřijatelnou lásku. Hrdinky však musejí své emoce skrývat ještě obezřetněji než Leanovi milenci. Jejich vztah je vnímán jako obscénní nejen morálně, ale i legálně, což vyprávění obohacuje o znaky krimipříběhu. Svou interakci musí Therese a Carol omezovat na letmé doteky, ostýchavé pohledy z očí do očí a navenek nevinné konverzování. Více nám toho mnohdy prozrazuje jejich pozice v záběru, prostředí, v nichž se nacházejí, objekty, které je doplňují (nebo nám brání je lépe vidět). Proto zřejmě mnozí film shledávají akademicky chladným a odtažitým. Volil bych spíše slova „decentní“ nebo „uměřený“ – film není upředen z velkých emocí a vykonstruovaných dějových zvratů, ale z drobných gest a pohledů, jimiž spolu Carol a Therese pro absenci jiného slovníku komunikují až do bodu, kdy se již nemohou vrátit ke svým dřívějším identitám, dál předstírat, že jsou někým jiným. Zásluhou tušeného, ale nevyjádřeného film nepostrádá dramatické ani erotické napětí, které by při větší explicitnosti nebylo dosažitelné. Do hledání vztahové rovnováhy Haynes smysluplně zapojuje několik málo motivů (jízdy autem, symbolu uzavřeného mikrosvěta hrdinek i jejich nenaplněné touhy po svobodě, získávání jistoty a přejímání moci nad pohledem a reprezentací fotografováním) i vedlejší postavy, z nichž ani jedna nakonec neslouží jenom k tomu, aby Carol/Therese měly záminku k verbalizaci svých pocitů. Podobně jako Pestrobarvec petrklíčový, ani Carol není jen o vztahu lesbickém. Stejnou nejistotu, jak vyjádřit pocity, pro které nezná slova, zažil zřejmě každý zamilovaný. 85% (18.04.2016)

Dobrá romantická dráma . Úžasné herecké výkony obidvoch žien ľadovej kráľovny Cate Blanchett a bojazlivej Rooney Mara. Film je skvelo natočený a réžia je nadpriemerná, kostými sú úchvatné.Kamera a výprava filmu sú tiež vynikajúce. Scenár sa mi zdal trošku moc jednoduchý ,kde Cate Blanchett vie presne čo chce a Rooney Mara je ako poranené káčatko. A manžel Cate chce po rozvode využiť situáciu a spoločnú dcéru chce do svojej opatery. Posledná scéna filmu je veľmi napínavá zo skvelou hudbou. 6/10 (30.01.2018)