Stopy

Není to Útěk do divočiny, není to ani Pouť. Je to ale další přenádhernými scenériemi obohacená dobrodružná podívaná s tím správným melancholickým hudebním podtextem, který pohladí na duši, ale více ve vás nezanechá. Samotná Mia Wasikowska je tou herečkou, jejíž hraní vydržíte během těch svižných dvou hodin, avšak rozhodně není člověkem, kterého obličej i řeči byste si museli dopřávat denně. (27.08.2017)

Jinakost jako přednost. Tracks je film zvláštní, v mnohém jiný. Stejně jako hlavní hrdinka Robyn (Mia Wasikowska), která se rozhodla se čtyřmi velbloudy a fenkou Diggity přejít australskou poušť. Robynino putování tak nějak automaticky, až osudově, plyne, za tónů opět zvláštně jiné filmové hudby a ržání velbloudů, jen chvilkami je přerušováno záblesky z minulosti hrdinky. Tyto flashbacky doplňují mozaiku Robynina nitra, které má prostě problém s lidmi. Má fobii z masy, z její senzacechtivosti a vlezlosti, z nedodržování daných pravidel a zvyků (například Aboriginů) apod. Tracks je nepatetické dobrodružství, mimochodem natočené podle skutečné události, o nezdolné vůli a touze dokázat, co jsem si předsevzal a co cítím, že je správné. O potřebě dotknout se svobody a uniknout… Věřím, že když uváznete na příliš dlouhou dobu v jednom bodě, nejlepší je hodit granát tam, kde stojíte, a skočit a modlit se. (05.10.2014)

Dlabu na zdější procenta a jdu do plných. Ač to tak ze začátku moc nevypadalo, tenhle snímek si mě jednoduše získal. Mia dokázala, že si své role vybírá opravdu pečlivě a tady měla při výběru opět štastnou ruku. Touhle rolí, natočené podle skutečnosti si mě tahle sympatická a velmi talentovaná herečka získala se vším všudy a dvě věci už vím zcela jistě. První, že to nebyl poslední film, ve kterém jsem ji viděl a ta druhé, že už se fakt moc těším na Mapy ke hvězdám. A to nejen kvůli ní. (04.10.2014)

Ty, co neumí být sami se sebou, tahle předlouhá cesta Robyn Davidson australskou pouští k smrti unudí, pro mě byla krásná a pohlcující. Její představitelka Mia Wasikowska nesla na svých bedrech celý film silně a elegantně, záběry na vnitrozemí a velbloudy byly víc než nádherné, domorodec Mr. Eddy moc milej a až na pár drobností (nezakrytá ramena před sluncem?), se film odvíjel naprosto přirozeně. Potěšila mě věta "slova jsou přeceňována", a ať jsem klidně v hodnocení osamocenej poutník, dávám jasně za nejvíc. (20.10.2015)

Podobné motivační snímky v čele se silnou ženskou postavou mám rád. A Robyn Davidsonová v podání příjemně hrající Wasikowské onou ženou rozhodně je. Na délce sta minut divák zažije nádhernou, vyčerpávající pouť australskou buší, kde ve společnosti jedné ženy, roztomilé fenky, tří velbloudů a jednoho velblouděte potkává sympatické domorodce, senzacechtivé fotoreportéry, klokany a v téměř hororové scéně hada. Zažije několikero dramat, která dokáže napsat pouze život sám a dočká se zasloužené odměny. Závěr byl fenomenální. A velbloudi, ač jsou vypelichaní a smrdí, jsou krásní :) Z podobných snímků mě však o kousek více zaujala Divočina. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií] (02.04.2015)