Jde si pro nás noc

Masokombinát Jakarta, aneb vřeštící chlapci a děvčata s bodno-sečnými zbraněmi jdou na porážku a rozhodně z toho nejsou tak vyděšení, že by se v nich krve nedořezal.. Dopad zoufalé snahy vyprávět nějaký příběh mezi zuřivým porcováním lze přirovnat ke chvíli, kdy malé dítě čeká na to, až mu vymění baterky v ovladači od autodráhy. Otázkou je, jak ho bude to ježdění krvavým autíčkem dokola dlouho bavit.. Významnější přiblížení k estetice Garetha Evanse bohužel přišlo až při finálním souboji a právě na jeho počest jsem složil krátkou tematickou báseň: „Ito bude bit jak žito, Uwais bude křičet auvajs. Oddají se chlapci tanci, hemofilik nemá šanci...“ (17.12.2018)

"There is no way out of this" - Komentář píšu čtyři roky po prvním zhlédnutí (v průběhu času viděno desetkrát). The Night Comes for Us je pro mne absolutní vrchol akční kinematografie. V průběhu celého filmu si nemůžete ani na chvilku oddechnout a jenom vám chodí do hlavy myšlenka "prosím, ať tenhle snímek trvá věčně". Dech-beroucí choreografie všech postav. Ito je jednoznačně nejvíc badass hlavní postava, co jsem kdy viděl, leč jeho emotivní stránka charakteru mne ke konci malinko dohnala k slzám, a to je dobře!. Na můj vkus snímku nechybí absolutně nic, naopak mne mrzí, že pár scén bylo vystřižených (naštěstí jsou dostupné na YouTube) - Odkaz: Operátorka v obchodě - Konverzace mezi Bobbym a malou   Pamatuju si, když jsem před zhruba deseti lety viděl první The Raid a těšil se na The Raid 2, kterej bude rozvinutější a nikdy mne nenapadlo, že by mohlo přijít ještě něco o mnohem více nadupanějšího, co se týče akce (The Night Comes For Us je takovej mix těchto dvou dohromady s o chloupek lepšími gore elementy). Mít možnost na to jít do kina, jdu minimálně čtyřikrát po sobě. Závěrečný fight mezi Joe Taslimem a Iko Uwaisem nikdy nedostanu z hlavy, parádní řežba! (22.05.2022)

Film vypadá na oko strašně kvalitně a dobře, jinak je to asi tak všechno, co se mi na týhle nohárně zalíbilo. Strašně jsem se na to těšil, ale nakonec z toho vylezl takovej bezduchej kmitočet. Film spolehá nejspíš jen a jen na akci, což by mi nevadilo, kdyby mi nepřišla nezáživná a na Taslima a Uwaise (které mám hodně rád) mi přišla až někdy docela taková... utahaná, pomalá? (možná špatnej střih) Zkrátka mě nezaujala ani akce a ani děj. Co se týče hudby, někdy mi přišla fakt dobrá a někdy mi tam třeba vůbec nesedla. Možná jsem se zas těšil až moc. (07.03.2019)

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10 (15.12.2018)

Zatímco sekernická a nožířská práce zhovadilých Ukrajinců ve Volyni mi přivodila znechucení, sekáčková a mačetová řežba v tomhle indonéském fláku vyvolávala mé nadšené hýkání a úchylný smích. Tak nápaditá brutální řezničina se jen tak nevidí. Bohužel kromě kulervoucí akce je ve filmu i spousta všelijakého melodramatického plkání a patetických pohledů. A kvůli frenetickému střihu a zběsilé kameře si citlivý a zvídavý divák často ani nevychutná příliš detailů. Navíc příběh je extrémně pitomý i na můj pokleslý vkus a závěrečná bitka plus závěrečná scéna vše definitivně hází do absurdna až parodična. První i druhý Serbuan Maut mi sedl líp. Ale stejně zaokrouhluju nahoru, už jen kvůli těm třem 'kung-fu' babám. Nejlepší gag: Že by dvojnásobná vražda rozpůlenou hovězí kostí? (03.12.2018)