Klip

Narozdíl od filmů Larryho Clarka, který příliš tlačí na pilu a bývá tak spíš směšný, než zneklidňující, tento film se drží v mezích toho, co opravdu znám ze svého okolí, a působí tak upřímně. Není prázdný a přináší silné otázky, po jejichž odpovědi je dnes nutné se ptát: Co s tím, jak je mladá generace povrchní? Jak jim vštípit důležité hodnoty jako je rodina, vzdělání? Co dělat s tím, že se dnešní náctiletí neumí bavit o ničem jiném, než o tom, jaké má kdo péro a kdo kde koho vykouřil a jak mu to šlo...? Co dělat s tím, že kdo má blbé fotky na fejsbuku, jako by neexistoval? Jak už jsem psal výše - skutečně znám takové lidi (i mnohem starší), co se potácí od ničeho nikam, tráví veškeré volné chvíle na diskotékách, kde souloží na záchodcích. Jaké hodnoty pak vštípí svým dětem? Depresivní film, který ale nakonec nemohu hodnotit nadprůměrně, přestože mu vlastně fandím. Jednak měl být kratší - časem se scény opakují a film tak ztrácí pozornost, ideálem by podle mě bylo takových 75 minut. A jednak - sice netlačí na pilu tak moc jako Larry Clark, ale pár rádoby-šokujících věcí se tu taky najde. Podle mě by filmu svědčila určitá forma umělecké stylizace, např. nejlepší milostnou scénou je ta natočená na mobil někde v potemnělé hale, kde prakticky není vůbec nic vidět. Nejsem prudérní a erotika mi nevadí, ale taková eroticky otevřená scéna tam mohla být třeba jedna. Když je jich tam asi 8, trochu to zavání prvoplánem. (22.09.2012)

,,MRDEJ MĚ!“.... /// Tak jo. Srbský teenegerky v akci, horká a divoká krev (v protikladu k tý chladný švédský), román pro holky, co nezvrací ani když ho vykouří. Vážně TOHLE máte doma? Kuřba na tureckým hajzlu (možná to chtělo víc jazyka…), vyvrácení představy o romantickejch dívkách a lásce pod hvězdnou oblohou. Jen jim to pusťte, puberťačky se naučí to co ještě neuměj (nevěděj), puberťáci rozepnou poklopce. A co já? (ehm…ty starej čuráku seš zralej akorát tak na vodjezd do hotelu Marigold…) Film o životě plným hulení čuráků, předvádění se (sexem) před kamerou mobilu a dnech (nocích) ,,obyčejný?“ puberťačky. Tady si fakt každá generace bude hledat svůj úhel pohledu. Tak za moji IP adresu: – nebaví mě to. Koukat na film kvůli sexu? Ale děte, ty maj jiný názvy. Že z toho cáká poselství? To z tohodle taky. A ještě se na to dalo koukat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zajímá mě, jak může vypadat film o ,,pouzdru“. 2.) Přemejšlím, jestli je dobrej nápad mrknout holce do mobilu (dovoluju si poradit – ser na to!). 3.) Můj přítel je děsně romantickej. To jeho: ,,Jsi dobrá akorát tak na píchání do zadku“ mě vždycky utvrdí o jeho neskutečné lásce. 4.) Thx za titule ,,DDoctor“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (17.09.2012)

Takže teda odteraz sa budeme tváriť, že natáčame film pre dobrú vec, že chceme poukázať na skazenosť mládeže, ale zároveň do filmu nasadíme mládež, ktorá nám to explicitne "zahrá"? Ľudia, ako sa tu môžete nad tým vôbec vznášať, keď hlavná protagonistka mala v dobe natáčania len 14 rokov? Niekde za to odsúdia skoro za pedofíliu a tu sa rozdávajú ceny v Rotterdame a dav tlieska. Režisérka zahmlievala, že niektoré scény boli doublované, ale samozrejme nepovedala ktoré. Otázka je, komu prináša úžitok, aby 14- ročné dievča na plátne opakovane fajčila vtáky? Spamätajte sa, realitu pochopili len v Rusku, kde aspoň film zakázali. A to nie som rusofil. Rozhovor s režisérkou a herečkou: http://www.dazeddigital.com/artsandculture/article/15326/1/isadora-simijonovic-maja-milos (27.10.2015)

No nářez. Kdo v tomhle viděl jen povrchní film o oprsklosti a šukání teenagerů, ten to celé absolutně(ale absolutně)nepochopil. Je to upřímný a autentický snímek o citlivosti, křehkosti a emoční zranitelnosti dnešní mládeže. Jasna je citlivá, inteligentní a v jádru hodná holka, která je ale nejistá a vyděšená stejně jako většina jejich vstevníků. Otec-ke kterému má silné pouto-leží možná na smrtelné posteli, matka má tolik práce s otcem a chodem domáctnosti, že energii pro nikoho jiného už nemá, sestra je jen další požírač pozornosti, a všichni se skrytě připravují na nejhorší. Jediná obrana, která Jasně zbývá je vybudovat zeď a utéct do paralelní reality, kde problémy neexistují, kde je-prostřednictvím oka kamery- středem pozornosti každý, kde vše otupí a odsune alkohol, hlasitá hudba nebo koks a pokud ani to nestačí, možná se skrze trochu sexu dostane do blízkosti jiné osoby, která jí snad vyslechne a pomůže od vší té bolesti a strachu.... Asi je to jen iluze(ona to tuší) ale je to to jediné co dokáže......... silný a důležitý film. (31.03.2013)

Mám pocit, že všechno důležité bylo už řečeno v pochvalných kritikách k filmu, tak snad jen takový malý podotek. Vytýkat Klipu, že se v něm nic neděje nebo že nemá jednoznačně uzavřený konec, je samozřejmě nesmysl. Otevřená struktura snímku prostě odráží realitu nových médií, která se skládá ze skrumáže výkřiků, fragmentů youtube videí apod. Tomu odpovídají i časté jump cuty. Vyprázdněná narace sice není ničim novým, ale domnívám se, že jakožto forma vyprávění nejlépe odpovídá současnosti. Dnes sice svět pořád vnímáme do jisté míry kauzálně, ale fragmentárnost spojená s internetem nebo smartphony je čím dál patrnější. Myslím si proto, že takto "vyprázdněných" filmů bude postupně přibývat i v mainstreamové kinematografii, byť nejspíš půjde o nařeďenou formu původně avantgardních postupů. Klip, ač stále divácky nepříliš přátelský, možná v tomto směru představuje určitý vývojový mezistupeň a podobně jako Gamer nebo Southland Tales je jedním z filmů, které jsou, jak řekl V. I. Lenin a Steven Shaviro, "radikální jako realita sama". (14.09.2012)