Indie Game: The Movie

Vyzdvihnul bych moment, v němž jakýsi umělecký gejgeek téměř pláče, že kritici i hráči sice jeho hru oceňují, ale chápou ji špatně a vůbec jí tedy, ti zlí, hloupí bastardi, nerozumí. To jsem se od srdce zasmál. Jinak je to takový pěkně natočený, ale trošku vychtěný dokument o tématu, které mě příliš nezajímá. (14.12.2012)

Dokument ukazuje, jak je možné i takřka na koleně vytvořit skvělé hry, stačí mít dobrý nápad. V širší rovině pak ukazuje, jakými psychickými stavy mohou procházet kreativní lidé a umělci, tedy nejen tvůrci her, jež se rozhodli obětovat téměř vše pro vytvoření nějakého osobního díla, a co přichází poté, co člověk konečně výtvor, na kterém pracoval třeba i několik let, vypustí do světa, přičemž rozhodně vybízí k zamyšlení, co se stane s těmi, kteří neměli takové štěstí, a jejich hra (či cokoliv jiného) nebyla přijata pozitivně. (16.06.2012)

Mezi filmem a dokumentem je dost tenká hranice, tudíž se do sebe vždycky navzájem tak trochu vpíjely. Vpíjí-li se dokument do filmu, je vše v nejlepším v pořádku, neboť to dává filmům téměř vždy prospěšnou autentičnost a sugestivitu. Proti postupům pocházejících z dokumentů jako ruční kamera nebo práce v neateliérovém reálu nelze rozhodně nic namítat. Zásadní problém nastane, začne-li se naopak vpíjet film do dokumentu, a to se stává bohužel dost často a stalo se to i zde, neboť takové vpíjení obírá dokument o veškerou věcnost a posouvá ho do hrané, melodramatické, sentimentální roviny, kde nemá co pohledávat. Rozhodně netvrdím, že musí každý dokument vypadat jako nějaká garážová lo-fi nahrávka, jen říkám, že nabízet divákům pouze řeky plné medu a stromy obsypané gumovými bonbony a docela rezignovat na jakékoliv konkrétní informace o samotném vývoji her je fatálním omylem a obávám se i ztrátou času. (02.12.2012)

Jelikož se za poslední léta ze mě stal příležitostný hráč a mám na vyhrazené minumum svého času, tak často nacházím výbornou zábavu indie herní tvorbě. Ze všech tří zmiňovaných her jsem hrál pouze Braid, který se mi velmi líbil. Škoda, že se v dokumentu nepodíváme na delší posezení za tvůrci hry World of Goo nebo Limbo. Svým způsobem pěkný film o nezávislé tvorbě. Jenomže po nějaké 40. minutě mě připadá, že se to vše jen opakuje. Líbí se mi, že autoři dávají do hry svoji hravost a fantazii, ale nemusí ze sebe dělat mistry světa. Indie tvorba je zajímavá a určitě dokáže zaujmout. (22.12.2012)

Dobrá forma, velmi zvláštní, ale zajímaví lidé, ohromně neprozkoumané téma a slušná gradace. Dokument mnou rychle projel, protože opravdu odsýpá, ale stopy stihnout zanechal. Pravda, že ne všichni mi byli sympatičtí a ne každou z her bych nakonec chtěl hrát, ale to není podstatné. Tak to i má být. Ten polohipster byl zvláštní, ale rozhodně bylo nač koukat. Více takových. Téma je mi ukradené, když bude celek dostatečně lákavý. A tenhle je. (17.09.2012)