Vrásky

Emilio: Podívej se na to, sotva dojedli a už stojí frontu na uložení do postele. Každý večer to samé. Proč tak spěchají? Miguel: Potřebují pomoc s uložením se a není tu dost pečovatelů, někdy čekají i hodinu. Emilio: Proč mezitím nědělají něco jiného? Miguel: Něco jiného? Tady se jen jí, spí a sere. Paní: Migueli, teď jíme! (10.02.2013)

filmy o důchodcích jsou vyjímečné i na poli hraných filmů, natož těch animovaných a myslím, že tento se příběhu ujal dobře. Tady si mohl dovolit i to, co by jinak vyznělo moc sentimentálně a prošlo to. Na sklonku života se musí brát hodně věcí už s nadsázkou a navíc ještě pokud máte alzheimera. Sice ještě trošku víc humoru navíc by neškodilo, ale i tak to na 4 šedivé hvězdičky má. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] (11.06.2013)

Animák z domová důchodců? Mnohem větší zážitek než jsem čekala. S citem a vtipem podáno ne zrovna lákavé téma stáří a stárnutí. Smutek, bezútěšnost, zoufalství, takové emoce se daly od podobně zaměřeného filmu čekat, naštěstí ale i nějaká ta radost a naděje tam je, pokud se člověk nakonec smíří s tím, kde ji asi tak může hledat a najít. Vydařená animace ten nevšední zážitek ještě zvýšila. Viděno v rámci Challenge Tour 2017:30 dní se světovou kinematografií. (08.03.2017)

Sympatický animovaný snímek na vážné téma, který se drží v rozumných hranicích mezi ironickým nadhledem a deziluzivním obrazem stáří. Naštěstí se nekoná žádné ždímání slz, ani se snímek neutápí ve falešném optimismu a laskavosti. Příběh však neslibuje žádný nový pohled na tématiku a navíc pracuje se značně zjednodušenými postavami, které určuje nanejvýš pár vlastností a některé se řídí pouze každodenním stereotypním chováním. V animovaném filmu postaveném na zkratce to nevadí tolik jako u filmu hraného, ale kvůli zvolenému tématu tento způsob vyprávění vytváří silný dojem plochosti a přímočarosti. Nedaří se vybudovat ani výraznější dějový oblouk, neboť nedostatečně motivovaný úprk v autě z ústavu rozhodně nelze považovat za uspokojivý vrchol. Vrásky jsou tak jen přijemně ubíhajícím filmem, který smířlivě nahlíží na palčivé téma, poměrně přirozeně vžene do očí pár slz, ale žádný přetrvávající pocit nezanechá. Navíc, když Vary nabízí společně s ním i Hanekeho Lásku, je pro malý milý španělský počin skutečně těžké překročit její monumentální stín. (07.07.2012)

„Copánku, popletl jsi mi léky.“ - „Vážně?“ - „Zapomněl jsi na Viagru.“ Se smutkem, jistou hořkostí, ale i střízlivostí, humorem a nějakým tím nadhledem o stárnutí a životě v domově důchodců, tedy věcech všedních, ale ne až tak příjemných, které čekají na všechny věkem či stavem „požehnané“ z nás. Ovšem možná ještě víc je film o síle skutečného přátelství…Chvílemi ne tak úplně tušící Emilio skončí v domově důchodců, kde třeba takový bazén je jen na okrasu a společenská místnost „tepe životem“. Pak ale zjistí, že osazenstvo není tak nudné. Argentinský vtipálek Miguel nenápadně okrádající svěřence, komunikativní blondýna Antonie škemrající o jídlo pro vnuka, Dolores a její švindlíř Modesto, „marťanů“ bojící se Carminie a další tvoří zajímavou sestavu. „Rockefeller“ postupně pochopí, že nejdůležitější je neupadnout do deprese a neskončit na horním patře… Tomuto malému, ale o to hezčímu filmu dávám solidní 4*. „Neboj se, příbuzní jsou jako turecký med, celý rok je nemáš, jenom na Vánoce.“ - „Ano. A obojí umí hnout žlučí.“ (17.11.2019)