Krajina dávnych vekov

Po rokoch prekvapivé zistenie, že sa jedná o nadpriemerný animák. Ako dieťa som až tak nemusel napriek tomu, že dinosaury boli v kurze už vtedy. Síce detsky hravý a s jednoduchým posolstvom, ale aj citlivý a krásne smutný. Príbeh je zasa silne dobrodružný. Animácia pekná, dostatočne akčná a sem-tam aj vtipná. Pochválil by som aj to, že zvieratká rozličných veľkostí i tvarov si po celý čas udržujú tieto parametre, v animákoch to nie je to tak samozrejmé, ako by sa mohlo zdať. Škoda, že pokračovania boli kvalitatívne už o inom. (05.07.2019)

Nádherná pohádka, kterou musím co nejdříve sehnat a pustit svým dětem (tedy tomu mladšímu až za pár let). Úžasně udělaný film vzbudí v divákovi spoustu emocí i svým citlivě zpracovaným příběhem i milou hudbou. Snad nikdy se mi u kresleného filmu tak nesvíralo nitro - a to jsem to viděl už jako dospělý... (10.04.2007)

Sympatická pohádka, která vsadila na dinosaury ještě před úspěchem Jurského parku a rozhodně tím neprohrála. Na rozdíl od většiny jsem ji ale neviděl jako dítě a nemám k ní žádné citové vazby. Možná i proto mi nepřijde až tak výjimečná. Navíc působí poměrně temně, je místy smutná a pro nejmenší děti není úplně vhodná. Přesto si ji rád někdy v budoucnu (s případnými staršími dětmi) rád zopakuji. (15.10.2018)

Animák mého dětství. Pamatuji, že jsme ho koukali z VHSky v němčině s českým simultáním překladem :-). Emoce skryté v onom simultáním překladu byly úchvatné (musím to sehnat v originálním znění, ale myslím, že simultání překlad, na který jsem si jako malý zvykl to nenahradí). Aktualizace: Tak už jsem to viděl v originále a zese jsem brečel jako malej. (03.08.2008)

NEZAPOMENUTELNÁ NEJKRÁSNĚJŠÍ SRDCOVKA Upřímně musím pronést, že tenhle film si rozhodně zaslouží v celém světě mnohem větší popularitu než tu, kterou má dnes a také hlavně srdce snad každého diváka, nebot' já u žádného jiného filmu plného vážně silných zážitků jsem nikdy neprojevoval tolik emocí najednou (jako např. radost z lásky od Nožiččiny maminky, soustředěné napětí v souboji s Ostrozubem, strach z temnot v roklích či jeskyních),a hlavně ten obrovský smutek ze smrti Nožiččiny maminky a Nožiččiny následné samoty, u této části jsem vždy bez výjimky uronil(a stále roním) celé hektolitry slz, protože já sám na úmrtích svých mazlíčků i svých příbuzných poznal, jaké to je. Odvažuji se i tvrdit, že žádná smrt rodičů ve filmech typu Lví král, Bambi nebo Jak vycvičit draka 2 nebyla tak moc dojemná a smutná, jako v tomto filmu, jelikož ve všech jmenovaných filmech brzy rychle naskočila pozitivnější nálada a hlavně ty děti nebyly u svých rodičů, když umírali, takže se se svými rodiči vlastně ani pořádně nerozloučili, ale zde se všechny jmenované věci opravdu odehrály. Navíc to nezlomné a opravdu pravé přátelství, které nakonec přeci jenom panovalo mezi Nožičkou,Sárou,Zobkou,Pírkem a Bodlinou je na celém filmu jednou z nejkrásnějších scenérií. Podle mě celá planeta Země už nikdy nespatří takový překrásný, dojemný a originální příběh a proto přísahám,že v jakémkoli momentě, kdy mi budou zbývat poslední hodiny mého života, tak se ještě naposledy před svou vlatní smrtí podívám na tenhle vážně dojemný,smutný a nejkrásnější film,který jsem kdy ve svém životě viděl. Kvůli všem těmto výše zmíněným důvodům dávám tomuto poctivému kreslénému filmu zasloužených a právem náležejících ∞ % ! PS na závěr: Jen člověk bez srdce by neměl podobné emoce,pocity a myšlenky jako já po zhlédnutí celého tohoto překrásného a vážně moc smutného a milého filmu. (22.09.2019)