Blízko od seba

Nemám nic proti filmovému praní špinavého prádla a je mi celkem jedno, jestli je to v dramatické nebo komediální rovině. Ale u obojího platí, že se mě to, co se na obrazovce děje, musí nějakým způsobem dotýkat. A to se v případě August: Osage County nestalo. Problémy a spletité vztahy mi tady přišly naprosto cizí a nebylo v mé moci se do filmu plně ponořit. Mrzí mě to především kvůli obsazení, ale nakonec to byli právě herci, kteří mi dovolili si to alespoň částečně užít. Zástupu osvědčených jmen vládla jednoznačně Julia Roberts, která vystřihla jeden ze svých životních výkonů a o to víc závidím těm, kteří si to celé dokázali užít naplno. U mě je to bohužel jen za 65%. (12.09.2014)

"Herecký koncert", ve kterém "hudebníci" závodí, kdo zahraje nejvíc not. Meryl Streep a Julia Roberts si nakonec vykřičely první dvě místa. A těch temných rodinných tajemství, co vyjde na povrch! To si prostě nelze nevzpomenout na Cimrmany a jejich "Vichr z hor". Tam ovšem, na rozdíl od hereček ve filmu, herci tolik divadelně nepřehrávali, přestože se jim dostalo mnohem krutějších odhalení : Tomáš: "Ty nejsi má teta, tetičko?" Teta: "Ne. Jsem tvoje vzdálená snacha.” Tomáš: "Ale v tom případě jsem tě obelhal, tatínku.” Otec: "Nedělej si výčitky, milý synu. Já totiž nejsem tvůj otec. Jsem tvůj syn.” Tomáš: "A maminka?" Otec: "To je babička z otcovy strany.” Tomáš: "To je hrozné. Jsem tedy úplný sirotek. Ale nevadí. Hlavně, že jsem konečně poznal pravdu!” (24.02.2014)

Horká Oklahoma plná stohů slámy, pasoucích se krav a amerických křupanů. K mé smůle ale tahle sebranka vyšinutých cvoků nesloužila k pobavení cynického diváka, ale řešila mezi sebou rodinné tragédie, křivdy a traumata ukrytá pod hektolitry alkoholu a tunami prášků na spaní. Nikdo se zde ani nepokusil dát divadelní hře pořádný odpich, takže si můžete odškrtávat jednotlivé scény a herecké výstupy, které volají po cenách. Meryl Streep se vzdala jakékoli drobnokresby charakteru a její provedení Violet je více karikaturou postavy než jejím plnokrevným ztvárněním. Samozřejmě dojde i na pokus o znásilnění nebo odhalení šokující rodinné pravdy. Já ale doufal, že se závěr ponese ve stylu jiného Lettsova majstrštyku, takže by se na plátně objevil Matthew McConaughey alias Zabiják Joe a zacpal by těm vystresovaným balíkům huby pořádným kusem smaženého stehýnka z KFC. To by ale k režii musel být připuštěn William Friedkin. Z toho by Harvey Weinstein asi nebyl moc nadšený. (10.01.2014)

Výčitky jsou jako řetízkáč. Je to laciné a pořád dokola, někomu se z toho udělá špatně a někdo si to náramně užívá. A hlavně, když už se to rozjede, těžko se vysedá.. V rozpáleném oklahomském domě hrůzy se pere opravdu zasviněné prádlo a vy můžete jen tipovat, v jakém pořadí se monstermamá podaří nasrat a donutit k odjezdu členy své rodiny. Zahořklost je neléčitelná, její symptomy nesnesitelné.. Škoda, že se Lettsovy látky do třetice nechopil živočišný Friedkin.. (25.02.2019)

Vinterbergova Rodinná oslava, Kočka na rozpálené plechové střeše s Elizabeth Taylor, o které se tu mimochodem mluví, a teď multidialogové Blízko od sebe Johna Wellse. Konverzační dramata o křehkých rodinných vazbách a kostlivcích ve skříni, která ve mně vyvolala silné emoce. Cynismem obdarovaná matka, její tři dcery, svérázná sestra, půltucet dalších příbuzných, nastávajících nebo služebných a máme tu břitkou sondu, ve které nejdou přehlédnout divadelní kořeny. Režisér Wells si je velmi dobře vědomý mistrovství zejména svých hereček a nabízí dramaticky i emocionálně rezonující dílo, které si svými všedními momenty, rodinnými rituály i vyhrocenými hádkami zajišťuje vysokou míru pozornosti. Třikrát hurá za přepečlivý casting!! Hned šest herců tu má nebo bylo nominováno na Oscara, vévodí jim krutá a sarkastická Meryl Streep, která předvádí charakterní hru složité osobnosti (z její jedovatosti je nám zle, ale dokážeme ji nejednou pochopit) a Julia Roberts, která mě k obrazovce přikovala, a to pochopení i vrčení (případně fyzické svalení matky na podlahu) jí šlo dokonale. Její zdaleka nejlepší role za posledních deset let. Nominace na Zlatý glóbus i na Oscara je zcela na místě. Zlomovou je pak právě smuteční večeře (páč tmel i alkoholik rodiny to po svém zabalil), kdy to každý druhý pořádně schytá a divák si ji milerád pustí znovu. Tohle řezavé drama mě skutečně bavilo, přemýšlím o něm už druhý den, a i když se ve finálním řešení problémů už lehce přehrává, pořád je to jedna velká filmová „radost“!! 80% (09.02.2014)