Úplně normální

Hm, hádám, že nespadám do cílový skupiny tohohle "sitcomu"; ten je spíš pro jakýsi gossip girls, který se vyznaj v módě, celebritích tlachačkách a kdoví čem ještě. Každopádně jo, leccos přínosnýho se dozvíte - například že pokud by si gay měl vybrat hvězdu filmovýho nebe, nad kterou bude onanovat, ukázal by na Kevina Bacona. Teda ... notně šablonovitej gay, podotýkám. V Modern Family se na tenhle problém dívaj mnohem přirozenějc, tak hergot zahoďte tuhle předčasně zrušenou kravinku a vrhněte se na inteligentní zábavu. (20.11.2012)

Bohužel, jako gaye mě tenhle seriál celkem uráží. Snaží se rádoby nabourávat stereotypy a přitom dá jednu z hlavních postav klasickou stereotypní vykroucenou buznu? To snad ne. V reálném světě takové typy prakticky nepotkáte, tak proč má někdo (Ryan Murphy) potřebu gaye takhle zobrazovat prakticky v každém svém seriálu (Glee, New Normal, American Horror Story)? (30.08.2012)

Ryan Murphy si za svojí seriálovou kariéru stačil střihnout teen komedii, jedno z nejkontroverznějších televizních dramat, odlehčený muzikál i hrůzostrašný horor, všechno s velkým diváckým úspěchem. Proto je paradox, že seriál, který je jeho srdci údajně nejbližší, byl zrušený už po první sezóně. The New Normal, ultragay výchovná taškařice plná stereotypních postav (extrémně zženštilý gay, sassy černoška, naivní blondýna se zlatým srdcem i zlatým jménem, babička typická republikánka) v nestereotypních situacích. Bryan a David jsou dva úspěšní šťastní chlapi ve společném dlouhodobém vztahu, a už jsou oba připravení stát se rodiči. K tomu jim dopomůže dobrosrdečná Goldie, která se nabídne stát se náhradní matkou pro jejich dítě. To se ovšem vůbec nelíbí její babičce Jane (výtečná Ellen Barkin). Upřímně přiznávám, že začátek seriálu mě nijak nenadchnul. Pokud jde o výchovnost, obzvlášť ze začátku se tlačí na pilu vážně hodně, což je problém především proto, že Andrew Rannells, představitel Bryana, onoho extrémně zženštilého gaye, je vážně poměrně iritující. Naštěstí během pár dílů zmírní jak jeho charakter, tak výchovný tón, a ve výsledku přinese seriál několik skutečně zajímavých myšlenek a dokonalých epizod. Z těch bych vypíchnul kupříkladu díl o volbách, díl o víře, nebo třeba skvělý díl o skautech. Navrch potěší Murphyho sebezesměšňování, kdy Bryan má být očividně on sám (je to televizní producent teen seriálového muzikálu jménem Sing!, ve kterém hlavní hrdinka nezdravě obdivuje Barbru Streisand), a do toho všechny ty popkulturní a gay odkazy (kde jinde narazíte na zmínku o Leontyne Price? kdo nezná, youtube "Leontyne Price "Ritorna vincitor" 1980", stačí část 1:30 až 1:50, a ještě řekněte, že vám z toho nelezly oči z důlků). Pravda, ze spojení s Ali Adlerovou (mimochodem expartnerkou Sary Gilbert, představitelky Leslie Finkle z Big Bangu) nevzniklo tak nablýskané děcko, jaké se Murphymu narodilo s Falchukem, ale po celé první sérii mě nakonec vážně mrzí, že nedostalo větší šanci. Škoda přeškoda. 70% (09.07.2013)

Neznalcům Murphyho tvorby či osoby tentokrát vstup zakázán. Seriálový Midas totiž cílí do vlastních řad a místo pečlivě vysoustruženého multižánrového přírůstku typu American Horror Story nebo souboru životních pravd (Nip/Tuck) se skrze Bryana vypisuje ze svého rodinného života. A právě pro tuhle skutečnost nestačím při pročítání ostatních komentářů střídavě kroutit hlavou a potlačovat smích. Do ničího vkusu mi samozřejmě nic není, ale kritizovat hlavního tvůrce za to, že způsobem psaní ústředního charakteru dělá gay komunitě ostudu, je v tomto případě dost krátkozraké. Zcela dokonalý Andrew Rannells totiž onu sebeparodii (producent, zpívající teen vztahovka, sto a jedna popkulturní narážka) dovádí na samou hranu dokonalosti a z příjemně "hodného" seriálu dělá něco víc. Zbytek je totiž na Ryanovy poměry až překvapivě umírněná hra na jistotu ze světa, kde si každý empatický člověk zaslouží svoji chvíli štěstí. Po některých typických murphyovských archetypech (ďábelská stárnoucí blondýna s potenciálem k občasnému vyměknutí jako neselhávající trademark) první série docupitá do závěru, který - je skutečně závěrem. Asi nikdy jsem nebyl spokojen s tím, že by tak dobrý seriál byl hned po první sezóně zrušen. Takhle pozitivní pocity by si totiž nezasloužily být rozmělněny dalším pokračováním, až to skoro vypadá, že oněch dvaadvacet epizod mělo skutečně fungovat jako uzavřené soukromé fotoalbum. (26.10.2014)

The New Normal mě jako seriál po prvních pár dílech velmi zaujal, ale v průběhu první série místy ztrácel dech, na povrch se dostávaly až příliš okatě poučné a sentimentální (v tom špatném slova smyslu) scény, nicméně zakončení první série se povedlo, takže se těším na další řadu. Nejvýraznějšími a vlastně i nejvtipnějšími postavami jsou (pra)babička Jane a Rocky Rhoades. Bakelitová Ellen Barkin si mě hodně získala svým hereckým výstupem a na NeNe Leakes jsem zvyklý už z Glee, kde mě též velmi bavila. Spousta vtipů sice přichází v důsledku jiného kulturního života vniveč, ale i tak jsem si mnohé horlivé diskuze a slovní přestřelky náležitě užíval. Asi nejméně sympatická postava je pro mě Clay, který mluví ještě hůř než malé dítě, a vedle toho někdy Shania, která by chvílemi potřebovala trochu uzemnit. Jinak k ústřednímu páru a jejich náhradní matce lze říct, že neurazí, ale nejsou nijak výrazní. Příjemná oddychovka se sympatickou stopáží, u které se musí občas přivírat oči, ale i tak hodně pobaví. (20.05.2013)