Útok na Biely dom

Je to opět zde! Ztotožnil jsem se s hrdinou. Od zítřka co ráno pakuji malou, do kočárku umně skryji flusbrok a budeme kroužit po druhém nádvoří, protože a jelikož - co kdyby měl Milda problém? Nedávno nakrknul farmakologickou loby upozorněním na generika. Marek Šnajdr je kurva nebezpečný sysel a setsakramentsky syslící kurva! Nebojte se, nejsem dnešní. Nenechám se při záchraně mého oblíbeného laločnatce nahnat do utajovaného bunkru (aka hajzlíku, v němž Venca II. přijímal pěticentimetrovou dírkou v přepážce mezi kabinkami pana premiéra Fišera). I ba ne. Budu prosíravý jak ten Tejtum. Již to vidí zrak můj vnitřní - prcháme Zlatou uličkou, préza zakutaný u mimča v kinderwágnu, zlounští zlouni jen těsně za námi usazení v počišťovatelských ještěrkách a multikárách, nad hradem krouží můj parťák Randák na těžce vyzbrojeném rogalu..... Až vše vyřeší naše tvrdé pěsti, až hrdě dcerka (již ne jen má, neboť po splnění mise si s Miloušem oddaně do náručí padneme a registrovat bude sám Duka) posranou pamperskou zavlaje, až jaderný kufřík, obsahující hambaté fotografie miss Drábové, dorazí zpět do povolaných rukou, pak otec konečně mi poví: teď, synu můj, jsi muž! === Nečekaně zábavná volovina. Kdyby ta emerická dcerka nebyla taková kráva, i čtrvrtou hvězdu bych vrhl v plen. A rádci našeho hradního pána by mu měli doporučit nějaké to solárkování, evidentně to po světě frčí. (03.11.2013)

Příjemné překvapení v podobě dokonalého letního výplachu. Roland Emmerich přichází zatím s nejsympatičtějším blockbusterem roku, který se nebere vůbec vážně a jde mu hlavně o pobavení publika, což si myslím, že se mu bez problému podařilo dokonale. Je to plné odlehčeného humoru, příjemného nadhledu a naivity, což mi s příměsí slušné akce, patosu a velmi cool ústřední dvojce sedělo perfektně. 8/10 (18.07.2013)

Down z Bílého domu je typický Rollo. Z patosu hustého tak, že by se dal krájet a dost možná ještě hustšího se objeví čokoládový prezident, za zvuku molových houslí ocituje Lincolna, díky němuž dneska netrhá bavlnu pod bitchem otrokáře někde u Savanah, a může si v klidu prezidentovat, přičemž se všem Seveřanům v jeho štábu štěstím rozzáří oči a roztáhnou tváře do širokého, dobrosrdečného úsměvu, protože nebydlí v Harlemu. No, měl jsem co dělat, abych v prvních pěti minutách nehodil kosu. Doufám, že jednou bude na oplátku taky takhle masturbovat třeba Spielberg, až Angelu Merkelovou vystřídá v Německu Atatürk Uzunoglu. A pak začnou Emmerichárny. Co se dá vyhodit do luftu, to vybuchne, co se může zřítit, se zřítí, a to včetně několika vrtulníku a stíhaček, klaďasové ustřelí na sto metrů mouše křídla i s mokrou špuntovkou se zakřivenou hlavní, záporáci padesátimilimetrovým těžkým kulometem z metru minou i Washingtonův památník a většinu kapku přemrštěné stopáže se neherecký, ušatý manekýn snaží schovat negra v tmavém tunelu. Každopádně je to i tak lepší než drátem do oka, ale daleko horší a trapnější, než když před měsícem Upadl Žérárovi foťák. (07.08.2013)

Po republikánech natočili svůj akční blockbuster i demokrati, takže je tam míň krve, víc uvědomělých blogerek 12-, víc míru, pravicových radikálů, černých prezidentů, co jsou cool a mluví sprostě, víc zkažených zbrojních lobbistů a míň bipolárního vidění světa (netýká se ovšem vnitropolitické situace). Emmerich pokračuje ve své světospasitelské misi odstartované eko agitkou Den poté. Tenhle vyměklý a korektní derivát Die Hard nicméně ukazuje, že Rolandovi se třese ruka a film tak připomíná společné odpoledne Jihočeských matek a Dětí Země. Všichni si tu dělají, co se jim zrovna zlíbí a výsledkem je sluníčkový zmatek, kterému jakýs takýs řád dodávají Tatum a Foxx. Jestli mám volit mezi nateklým Mažňákem Butlerem, nebo uhlazeným Losnou Tatumem... vzdávám se volebního práva. PS: Sorry, den poté volím přeci jen Rolanda. (16.07.2013)

Já bych to s těmi superlativy zase až tak nepřeháněl. Jediné v čem má navrh Bílý dům oproti Olympus has Fallen je lehkost, nadhled a menší patos. Vše ostatní těžce pokulhává. Oldschool akce ? Kde ? Tak možná jeden až dva souboje a kvalitní "fyzické zvuky". Přehlednost minimální a rating je zabíjející. Celková střihová skladba těžce mimo. V akčních scénách je to hlavně střihač, kdo dokáže dostat do sekvencí potřebné obrátky. Tady se to velmi nepovedlo. Butler lepší Tatuma, ať si říká kdo chce co chce. Kupodivu však Channing vyniká v komediálních a odlehčených momentech spíše než v těch akčních. A tak otěže filmu na sebem musí převzít James Woods a jeho partička, kteří ukazují smršť pohledů a emocí každou chvíli. Možná je Emmerichův počin žánrově konzistentnější a pocta devadesátkám, ale v rámci přímého souboje se starším bratříčkem prohrává. (28.07.2013)