Avengers 2: Vek Ultrona

Whedon splnil co sliboval, v první části šlo hlavně o takový geekservis fanouškům komiksu, opepřený řádnou dávkou parádního Whedon humoru, který budoval chemii mezi postavami, čímž nakonec krásně zafungovalo to konečné stmelení a vytvoření týmu. Druhý díl pak měl podat komornější a dramatičtější pohled na postavy, jejich vnitřní problémy a psychiku, čemuž měla korespondovat i hrozba, vytvořená zahráváním si s neznámým. Nu, a to v Ultronovi vskutku je. Problém ovšem nastává, když člověk zjistí, že film to podává v docela nekonzistentní struktuře vyprávění a co hůře, klouže v této problematice spíše po povrchu, místo aby zašel hlouběji. Nakonec tak zase nejlepší momenty tvoří opakované hláškování a dobírání se navzájem (ne že by mě osobně tohle vadilo, protože i když tu toho nebylo možná tolik, co v jedničce, stále to fungovalo výborně a několikrát to výrazně stavělo na mrkání komiksu - což já budu kvitovat vždy) a dramatické linky se zdají jakési nedomrlé. V rámci nějakého pokusu o obelhání diváka navíc není využita ani jedna linka, jejíž konec se opravdu přímo nabízel a i když to na jednu stranu do budoucna určitě může být plus, momentálně to je ztracená příležitost pro vygradování filmu. Ultron sám pak má několik skvělých až mrazivých momentů, ale většinou spíše pouze sarkasticky komentuje a na konci jsem se už opravdu jenom modlil, ať se nepokusí ho ukončit zase ve stylu jakéhosi antiklimatického overkillu samoúčelně pro humor (s tím má Marvel docela zkušenosti, GoTG, A1, IM3). Naštěstí se ale tentokrát vzchopili a jakkoliv tak trochu potopili dalšího záporáka (jeho Věk opravdu nemá jakoukoliv osudovost kromě jednoho proslovu, který působí až bolestivě cheesy), ale alespoň mu (a mě) dopřáli krásně dojemný konec (jako dojemný v rámci MCU, to stále není nic, co by zrovna vyvolávalo slzy, ale... ta scéna byla přesně taková, jaký měl být celý jeho život). Abych shrnul celkově negativa, doplním ještě hrozný střih v některých akčních sekvencích, to spolu s přílišným zaměřením se na detail prakticky znemožňuje se vyznat, co je co - tu jde tedy vidět zřetelně ten rozdíl mezi výbornou akcí ve Winter Soldier, kde byl střih i kamera použita jen a pouze pro dynamiku a tvrdost a mezi nezvládnutým řemeslem. Ovšem není to případ vší akce a tento díl přináší spoustu opravdu komiksově laděných akčních záběrů, které lahodili mým očím jako málo co. Tolikrát kritizovaný výskok hned na úvodu považuji za jeden z nejlepších momentů celého filmu, stejně tak pak krátkou sekvenci obrany v závěru, která je svou kompozicí taktéž čistým odkazem na komiks (jen tam povětšinou bývá těch hrdinů a protivníků asi stokrát víc). Tím bych plynule přešel k plusům, kterých není málo, kromě výše zmíněných hlášek a několika akčním sekvencím je tu také plno výborných interakcí a chemie (ne tak dobré jak v jedničce), rozšiřuje to mytologii universa, vydatně se mrká směrem do temné budoucnosti (kéž by opravdu byla temná :), základní dějová linka i přes celou tu rozkolísanost stále baví, hlavně teda v jednotlivých scénách (Klaw, Vision, vize, party a Ultronovo stvoření - ano Lachtane...) a celková komiksový feeling (i tady se to Whedonovi podařilo protlačit). A pak fenomenálně zahraná a provedená Scarlet Witch a její vystupování hlavně v první polovině, ladění až do hororu se mi zamlouvalo velice. Quicksilver byl lepší u Singera, nic jiného k němu asi nevím říct, ale jako sourozenci fungovali určitě dobře. A měl jsem pocit, že několikrát zastiňují samotného Big Bad Ultrona :) Trochu mě začíná ale mrzet, že sice celé provázání s universem je stále něco, co člověk sotva někde jinde prozatím uvidí (i s Agenty SHIELDu, ovšem tentokrát spíše jen velmi jemně), ale jelikož prostě nutně filmový vesmír má mnohá omezení, všechno se až příliš moc váže na stále stejné artefakty a postavy (Asgard v tomhle jasně vede) a tím pádem jaksi ta velikost vesmíru v očích někoho, kdo četl komiksy, je stále trošku malá. Ale to není chyba, pouze hloupý povzdech. Na konec bych řekl, že jsem film viděl naneštěstí v dabingu a po kvalitě hlasové nebyl zcela špatný (někteří jo - Kapitán, někteří naopak skvělí - Ultron), ale selhával jako obvykle v překladu a některé dialogy a možná i hlášky a sarkasmy skoro určitě vyzněly do prázdna až hloupě, což mohlo přispět i k mému celkovému nepochopení komornějších scén. Anebo třeba taky ne, když vidím některá ostatní hodnocení :) Každopádně ačkoliv můj komentář jak už to často bývá vyznívá spíše negativně (chyby se vždy hledají nějak jednodušeji), ty plusy rozhodně nebyly zanedbatelné. Proto budu hodnotit prozatím (dokud ještě neuvidím originál) 8/10 "Asi bychom nestihli tu budovu ještě koupit?" (01.05.2015) (menej) (viac)

„I’ve had a long day. Eugene O’Neill long.“ Whedon nepřekvapivě sází na již osvědčené. Také druzí Avengers jsou duchaplnou akční týmovkou, která baví více chytrými dialogy než masivními, stylisticky opojnými akčními sekvencemi, které jsou tentokrát zásluhou dlouhých „štafetových“ záběrů alespoň o chlup přehlednější (zatímco jednička touto figurou na důkaz sehranosti týmu vrcholila, ve dvojce už slouží jako vizuální leitmotiv). ___ Interakce mezi postavami už není jen o tom, že k sobě musí najít cestu, zachovat si svou osobitost a přitom se naučit kooperovat. Začínají lépe poznávat jeden druhého i vlastní temné stránky, čímž jsme vedeni k tomu, abychom je vnímali také jako lidi (resp. postavy s lidskými problémy), nejen jako nadlidské a v podstatě neohrozitelné zachránce civilizace (ne pro nic za nic se hrdinové oslovují převážně civilními jmény). Přesto film ve vztahové rovině nepřekročí hranici vzájemného popichování a postrádá vážnější konflikt, který by ohrozil semknutost týmu. Whedon zůstává vůči svým hrdinům a jejich poněkud pubertálnímu uvažování příliš smířlivý a Age of Ultron má navzdory lehkému zvážnění stále daleko k ponurosti a závažnosti Strážců nebo alespoň Temného rytíře. Z tónu filmu je od začátku patrné, že do tuhého nepůjde, problémy dospělých se řešit nebudou (podání vztahu Nataši a Bruce, stejně jako Clintonova rodinného života nejlépe vystihuje anglické adjektivum „corny“), vážná krize nenastane a narážky na mezinárodní politiku Spojených států zůstanou na obecné úrovni (Ultron jako výsledek postupující mechanizace válčení, násilí páchané v zájmu ochrany demokratických hodnot, napětí mezi transparentní a veřejnosti utajenou válkou proti teroru, kdy první přístup reprezentuje idealistický Captain America a druhý Stark). ___ Primární zájem o lidský element se oproti elitářské jedničce neomezuje na superhrdiny – finální akční sekvence je založená na snaze zachránit co nejvíce civilistů. Zaujatost vlastním tragickým osudem, vzájemné flirtování a úsměvné poměřování eg jsou tak vyvažovány starostí o obyčejné lidské životy, která ovšem slouží zejména k podtrhnutí mytologického rozměru vyprávění. Hrdinové by ani v závěrečných titulcích nemuseli být zobrazeni ve formě klasického sousoší, aby nám došlo, že jim v moderním (fikčním) světě náleží stejná úloha, jakou ve starověku plnili řečtí bohové. ___ Druzí Avengers jsou suverénnějším, třebaže místy poněkud mechanickým projevem toho, čím první Avengers překvapovali – skloubení hlučného blockbusteru s civilní a důvtipnou konverzační vztahovkou. Kdyby představovat finální vývojovou fázi marvelovských adaptací, nebudu se zlobit. Ve vztahu k žánrovým konvencím subverzivní třetí Iron Man a vypravěčsky důmyslný druhý Captain America ovšem ukázali, že to jde i nápaditěji. ___ Age of Ultron je nakonec nejodvážnější nároky kladenými na diváka, který se chce v příběhu a velkém množství postav po celých 140 minut dokonale orientovat. Začíná bez jakékoli expozice in media res a vysvětlováním, kdo je kdo a oč mu jde, se nezdržuje ani během následujících dvou hodin. Mnohé narážky, náznaky a aluze předpokládají, že se ve fikční encyklopedii orientujete se stejnou pohotovostí jako postavy. Ačkoli jsem zatím po většinu čas byl v obraze, nedokážu si představit, jak budu třídění obrovského množství fakt zvládat o deset filmů a stovku seriálových epizod později. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, ScarPoul, Rudinsky (01.05.2015) (menej) (viac)