Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

James Bond jako bodyguard, Rowan Atkinson jako běžec, Voldemort jako monstrózní strašák a Paul McCartney jako frajer večera. Boyleho show prosvištěla opravdu všechno, co vždy elegantní Velká Británie mohla nabídnout a při posledních tónech Hey Jude na mě lidská atmosféra, která pojí kontinenty, dýchla takřka dokonale. (29.07.2012)

Pokud odečtu povinné příchody olympioniků, které celý program nechutně natáhly, tak to byla jedinečná show, která jen potvrzuje, jak je britský národ hrdý na to, že může hostit vrchol sportovních her. D. Craig a R. Atkinson byli nádherným překvapením, které si málokdo u takhle významného svátku sportu dovolí. A K. Branagh ? Charisma tohoto herce bylo poznat na míle daleko. Klobouk dolů před všemi, kteří se na tomto projektu podíleli. (28.07.2012)

Tentokrát převážně osobně: byl jsem při tom a bylo mi tam (přes všechna varování našich médií) mezi všemi těmi pozitivně naladěnými lidmi dobře. A to se považuji za introverta a individualistu, který se monstrózním akcím vyhýbá. Jenomže Londýn a Anglie je pro mě absolutně výjimečný fenomén a zahájení LOH toho dost (celkem originálně a zajímavě) o obrovském vzestupu, zrozeném z tvrdé práce, důvtipu a odříkání generací, a logicky i následném pomalém pádu, připomnělo: 70% (81% je průměr 1483 hodnotících přede mnou). Poznámka na závěr: dlouho by se dalo diskutovat o tom, co je vlastně vzestup a co pád. (09.12.2012)

Jóóó - bomba, nejlepší zahájení OH od Albertvilu. Jak jsem viděl na place Branagha, hned bylo jasné že to nedopadne špatně. A potom ten Craig s královnou, Bean atdatd. Hudba - samé kvalitní skladby. Vše ještě umocněno bezva oblečením české výpravy - nápad s holinkami úžasný a s designem podle Kupky geniální! Má to úplně jinou úroveň, než Peking před 4 lety. A nakonec se o tu blbou olympiádu začnu zajímat i já.... (29.07.2012)

Vizuálně bombastické, stejně jako všechny předchozí zahajovací olympijské ceremoniály, ale bez průvodního komentáře bych se v této procházce významnými momenty anglické historie těžko orientovala. Stejně jako všechny ostatní i mne zaujal pověstný suchý anglický humor prezentovaný Rowanem Atkinsonem a především samotnou královnou doprovázenou agentem Craigem. Skláním se před jejím smyslem pro recesi a začínám chápat její oblibu mezi spoluobčany. Také hudební velikáni, které dala Anglie světu sem právem patřili a bylo mi potěšením si je poslechnout. No a smysl některých ukázek jsem plně nepochopila a kdyby tam nebyly, svět by o nic nepřišel. (28.07.2012)