Reklama

Reklama

Ten třetí

  • Veľká Británia Third Person (viac)
Trailer 1

Film scenáristy a režiséra Paula Haggise vypráví tři příběhy o lásce, vášni, důvěře a zradě propletené v mnohovrstevnaté dějové linii, která připomíná autorův oscarový snímek Crash. Příběhy se odehrávají v New Yorku, Paříži a Římě. Tři páry, které spolu zdánlivě nemají nic společného, vzájemně pojí hluboké vazby - milenci a odcizení manželé, ztracené a nalezené děti. Hvězdně obsazený snímek Ten třetí, v němž se představí oceňovaní herci Liam Neeson, Adrien Brody, James Franco, Olivia Wildeová, Mila Kunisová, Kim Basingerová a Maria Bello, je víc než jen sbírkou milostných příběhů... Je to záhada, tajenka, v níž se pravda dostává na povrch v záblescích, vodítka jsou postřehnutelná jen koutkem oka - a nic není takové, jaké se zdá. (Cinemax)

(viac)

Videá (7)

Trailer 1

Recenzie (167)

marvan 

všetky recenzie používateľa

Paul Haggis vidí svět zoufale černobíle, což je znát pokaždé, když vlastní scénář také natočí. Říct, že jsou jeho postavy ploché zní jako fráze, řeknu to jinak: jsou nepravděpodobné, stejně jako situace, do kterých je žene. O něco míň to bylo znát na Crash, podstatně víc je to vidět na obdobně vystavěném Third Person. Pokud se chopí Haggisova scénáře jiný režisér, může to dopadnou dobře, jako v případě Million Dollar Baby. A pokud to zahrají dobří herci. Third Person bohužel táhne dolů i mizerné obsazení, taková Olivia Wilde je možná zajímavým způsobem krásná, ale to je tak všechno. To nezachrání ani skvělý Liam Neeson nebo Adrian Brody. ()

Wysch 

všetky recenzie používateľa

[komentář po prvním zhlédnutí plný spoilerů] Že se jedná o skládačku, je asi jasné. Že se jedná o skládačku bez opravdu expresívních vodítek, diváku dojde až v samotném závěru, do té doby musí protrpět dvě hodiny bublání okolo, aby teprve s téměř doslovným závěrem přišel na to, co vlastně sleduje. Naštěstí film má svůj název, a to je první vodítko. Druhým je samotný Liam Neeson a první a poslední scéna, které jsou veskrze tytéž. Na začátku filmu se ozve "Watch me..." a po něm si Neeson vezme nějaké pilulky a do sklenky s vodou hodí padesát centů. Na konci filmu na fontáně sedí chlapec a divák už ví, že má vazbu na Neesona. Do fontány se vhazují nějaké ty mince, ne? Třetím vodítkem jsou tři faktory, které prolínají každý jeden příběh. Odpuštění (sobě samému), vina, důvěra. A čtvrtým vodítkem je dle mě bílá barva. Ženské postavy v podání Bello, Kunis, Atias a Chabanol jsou smyšlené, jsou to jen postavy doprovázející mužské protagonisty, do kterých se Neeson vtěluje při vyprávění svého příběhu. Máme tady amerického špiona Brodyho v oblasti konfekce, který krade návrhy, stejně jako Neeson krade v průběhu filmu repliky, které zaslechne. Brody potkává v baru cikánku (Atias), která potřebuje peníze na vykoupení své dcery (ponechme stranou otazník v průběhu filmu, že se ho snaží jen okrást). Jako ve správném románu a filmu, Brody v příběhu záchrany její dcery nachází vykoupení, odpuštění. Mila Kunis bývala (asi slavnější) herečkou, stejně jako Neeson byl slavným spisovatelem, držitelem Pulitzerovky, který nyní bloumá světem literatury bez toho, že by jej dokázal znovu nějak ovlivnit. Kunis a její exmanžel v podání Jamese Franca, se perou o právo Mily Kunis navštěvovat svého syna, kterému prý ublížila. Ona to popírá, ale v průběhu filmu divák vnímá, že se spíš vyrovnává s vlastní vinou, kterou nakonec přizná. Stejně jako ji přizná Neeson. (Tady se dá říct, že se Neesonova postava spisovatele vtěluje do postavy bývalé herečky.) Právnička Mily Kunis je v podání Marie Bello, trochu jiné verze Neesonovy vlastní manželky Basinger. Čirou náhodou je to taky žena Adriena Brodyho, který nachází vykoupení v odpuštění sobě samému v příběhu cikánky Moniky. Zajímavou postavou tak trochu vedle je nová partnerka Jamese Franca, v podání okouzlující Loan Chabanol, ale abych se přiznal, její postava mi přijde tak nějak navíc bez významu k příběhu. (Možná se pletu.) Ta nejhlavnější linka ale spočívá v příběhu Neesona a jeho milenky v podání Olivie Wilde, která má... děsivý tajemství. To je ta linka o důvěře, kterou ani jeden k druhému nemá, a končí schizofrenní naháněčkou v prostředí Říma. O stejné důvěře, jakou by chtěl mít Neeson vůči vlastní ženě a vice versa. Je už jen na divákovi, jestli si Olivii Wilde přiřadí k fiktivním ženám, či nikoliv. Protože ona tak nějak Wilde zasahuje svým papírkem s číslem do příběhu Mily Kunis v New Yorku, ačkoliv hotel, ve kterém bydlela, byl v Paříži, že. Snad to na vás bliká stejně jako na mě. Celkově vzato bych film, bez dalšího /spoilerování připodobnil k filmu The Words, ve kterém je příběh v příběhu, který je příběhem příběhu. (A taky v něm hraje Wilde a nějaký spisovatel ^_^). Myslím, že když si divák dosadí všechno, co jsem si dosadil v tomhle komentáři, je "třetí osoba" veskrze jednoduchá na pochopení, a přitom z reakcí na internetu se dočítám, že to vlastně spousta recenzentů a diváků nepochopila. Ten film má jednoduchou myšlenku, v katarzi sebe sama pomocí slov a příběhů, které vykrádají a reflektují skutečnost. Zároveň Neeson o sobě vypráví v třetí osobě, a přitom sledujeme i jeho příběh z pohledu třetí osoby, a tak se závěrečnou scénou v zatemnělém pokoji s příběhem divák rozloučí. Podle mě mu chybí výraznější vodítko v příběhu Neesona-Wilde, tam by to dle mě chtělo expresivnější vyjádření myšlenky, a je celkem dost dobře možné, že chápu postavu Olivie Wilde úplně špatně, ale odrážím se od toho, napsal Neeson sám: "Bílá je barva lží." A tak si říkám, jestli náhodou (a bohužel) scénárista a režisér v jednom při psaní neměl takovej malej mindfuck a nechtěl obrátit svět naruby příběhem v příběhu, který byl jen příběhem v příběhu jednoho katarzního příběhu. Stačilo by trochu zjednodušit a vysvětlit, a bylo by to hned pochopitelnější - a taky stejně emoční jako The Words. Které mimochodem vřele doporučuju pro srovnání. () (menej) (viac)

Reklama

erased 

všetky recenzie používateľa

Haggisův návrat k příběhovým propletencům se rozhodně povedl. Na rozdíl od Crash totiž netepe do kontroverzních společenských témat, a tedy nijak je ani sám sebe neshazuje, ale je pouze prostou, snad až egoistickou uměleckou výpovědí. Ačkoli je tedy škoda, že princip meta-narace se dá odhalit nepřiměřeně brzy, jednotlivé příběhy a jejich závěrečné prolnutí v perfektní a i tak poměrně nečekanou pointu mají v tomto neprůhledném, kousavém a (přesto/proto) citlivém pojetí nečekanou sílu. Že se tedy autorovi podařilo ukočírovat takhle komplexní představení, kde všichni Oni i Ony září, kdy do sebe nakonec všechny dílky dokonale zapadnou, a to včetně těch, které se zdály být samoúčelnou sponou, a kdy si žádná z těch hereckých osobností nekrade film pro sebe a zároveň má kvanta prostoru na vyniknutí - to je úspěch, za který si Haggis konečně zaslouží ovace ve stoje. Jediné, co mi v nich zabránilo byla dvousečnost takhle promyšlené formy, kdy jsem se kvůli neustálému rachotu mozkových závitů málem nedokázal vžít do individuálních povídek a soucítit se všemi verzemi Jeho a Jí. Bohudík však v této rovině zachraňuje co se dá znovu mistrovská hudba Daria Marianelliho. ()

misterz 

všetky recenzie používateľa

Áno, nedá sa uprieť istá pointovo vydarená, osudová skladačka, ktorá na konci pekne vyjaví svoj zmysel ohľadom smrti a skutočných hodnôt v živote, avšak jednotlivé cestičky, ktoré k tomuto smerujú ma moc neoslovili. Veľmi nízky dôraz na emócie, niektoré postavy buď málo využité, alebo slabo výrazné, dejová linka jednotlivých mini príbehov bola miestami zbytočne komplikovaná, prípadne šedivá a nudná. Nezaškodila by ani lepšia hudba. Vidím to na lepší priemer. 65/100 ()

George Stobbart 

všetky recenzie používateľa

Príjemný film, potácajúci sa niekde medzi komerčným a artovým prístupom, až sa môže stať, že neulahodí ani jednej „strane“. Alebo naopak. Mňa si získal a patrí k tým na ktoré po pozretí nezabudnem a to je vždy dobre. Výhoda je v tom, že je napriek dlhej minutáži pekne natočený, v lákavých prostrediach a so známymi hercami, takže sa je na čo pozerať a film nepadá na hubu, čo by sa mohlo stať keby šlo o nezávislú produkciu, natočenú za pár šupov s neznámym osadenstvom. Vtedy by to už možno nezachránila ani tá pôsobivá finálna pointa, ktorú tu už niektorí vyspoilerovali, ale keďže sa mnohým nebude chcieť čítať také prehnane vyčerpávajúce slohy – prichádza MEGA SPOILER pre tých, čo im to v závere nedocvaklo: /!!! nečítať pred pozretím !!!/ reálny je iba Neeson, jeho žena a vydavateľ – zvyšok sú len príbehy, ktoré podáva a ktorými sa vyrovnáva so stratou syna, keďže ako sám napovedá – dokáže cítiť už len cez svoje postavy. Čo zároveň vysvetľuje aj ostatné nelogickosti a občasné prehnané správanie postáv :) ()

Galéria (35)

Zaujímavosti (9)

  • James Franco povedal, že Ashton Kutcher sa nevydržal pozerať na scénu, pri ktorej ťahal po zemi jeho manželku (vtedy snúbenici) Milu Kunis a odišiel z miestnosti počas natáčania. Počas toho, ako ju Franco ťahá po koberci, zakopne a spadne, čo nebolo v scenári. Režisér sa napokon rozhodol, že scénu nechá aj s pádom, vyzeralo to tak emotívnejšie. (megajalec)
  • Celosvětová premiéra proběhla 9. září 2013 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
  • Mila Kunis mala hrať pôvodne Annu. Po prečítaní scenára ale požiadala o postavu Julie. (megajalec)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené