Meno

Francúzke filmy patrili vždy k mojim najobľúbenenjším. Teraz teda neviem, či som sa ich už prejedla, alebo som v poslednej dobe zhodou náhod siahla, len po tých menej vydarených kúskoch. Hádam bude pravda to druhé. Le prénom je komédia, pri ktorej som sa ja veru veľmi nezasmiala, nebolo na čom. Nič mi tu neprišlo nijak obzvlášť vtipné. Skôr to celé zaváňalo nadutosťou a pozérstvom, ktoré sa síce vo francúzkych filmoch sem tam vyskytujú, nie však v tak vypuklej a pre mňa ťažko akceptovateľnej miere. Škoda, chcela som sa zabaviť a nič. Musím asi siahnuť po niečom inom. (17.05.2016)

Nejde len o dlhoročných priateľoch, ktorí sa nevedia dohodnúť na mene dieťaťa... Intelektuálna nabubrelosť, ľudská malosť s vražednou úprimnosťou je dokonale namiešaná a pre diváka priam bolestná. Herecká bezprostrednosť je obdivuhodná a zdobí tento komorný príbeh odohrávajúci sa v podstate v jednej miestnosti. Niektoré zvraty sú síce šialené, ale vďaka za iróniu a skrytý humor, takže je tvorcom odpustené. Le Prénom nie je pre každého diváka, ale kto má rád vzťahové konverzačky, bude nadmieru spokojný. (02.06.2013)

Bohužel mne tehdy nestrhla kritika a viděl jsem až německý remake, který byl jenom kvalitní německou komedií. A byla to škoda, protože tohle je geniální konverzacka z jedné místnosti rovnajici se těm nejlepším divadelním zážitkům. Takhle jsme se u filmu nezasmál dlouho, přitom mi to nejednou nasadilo do hlavy vážnou myšlenku. Schválně tomu dejte po 11 letech šanci. 10/10 (31.10.2023)

Taková nezajímavá rodinka. La Prénom je neskutečně povrchní, rádoby sofistikovaná (ve skutečnosti působí inteligentně pouze samoúčelnými nájezdy kamery na přeplněné knihovny a žvaněním o umění) a vyprázdněná konverzačka, která zcela předvídatelně a nahodile vytahuje kostlivce ze skříní nesympatických postav a tím vyvolává umělé konflikty, které jsou povětšinou k smíchu. Kdo by to byl řekl, že banda nesympatických pseudointelektuálů bude potřebovat k definici slova "egoista" naučný slovník. Od vzdělaných lidí bych rozhodně očekával mrazivější konfrontace s bolestivějšími a důsledněji mířenými ranami, než trapná tahanice o "Adolph(f)a" (ano, byl to velmi nevydařený žertík), narážky na homosexuály na úrovni týpků ze čtvrté cenové a to celé vypointované ultratrapným a velmi laciným románkem. Aby se to celé zakončilo mizerným, ale k takto mizernému snímku, padnoucím happyendem. Je mi z toho filmu zle, nejen ze špatně napsaných postav v jejichž společnosti bych nevydržel ani pět minut, ale i z nevýrazných hereckých výkonů. Film o ničem, ani komedie ani drama. Až se uklidním, možná půjdu s hodnocením ještě níže. A skutečně jsem šel... (10.07.2013)

Tak tahle pětihvězda se ze začátku tvářila dost rozpačitě, ale za malou chvíli jí bylo jasné, že narazila na inteligentní konverzační klenot. Chválím originální námět, bezvadně vystavěnou konverzační konstrukci, která dosáhla ve finále dokonalosti hodné mistra a v neposlední řadě brilantní herecké výkony všech zúčastněných. Alexandre s Mathieuem o sobě dali vědět hned na poprvé, že umí, tak jen tak dál pánové, už teď se těším na váš další počin. Co by asi tahle parta řekla na to moje jméno? (07.12.2013)