Brooklyn

"Jsem čerstvě plnoletá dívka, co přijela do velkého jablka, zamilovala se a vdala. Teď při návštěvě milovaného Irska jsem se zamilovala znovu. A fakt nevím... opravdu nevím, jakého muže si mám vybrat. Já vím, řeknete, že toho s kým jsem vdaná, ale když on by pak ten film o mě byl krátký a možná i nezajímavý. A zapeklité vztahy, to je to oč tu poběží, až bude žít Viewegh." Brooklyn nám vypráví výše řečené, ale s mnohem větším důrazem na drama. A musím říci, že ne úplně špatně, ale zase ne výborně. Saoirse Ronan je velice kvalitní herečkou, což oceňuji. I ostatní herci nejsou dřeva. Je to příběh o idealistické dívce, jíž realita dá slušnou čočku. Nejprve pro nedostatek práce musí odejít z domoviny, aby se tam pak na návštěvu vrátila a dostala všechno, co se jí zde dříve nedostalo. Byl by to idealistický konec, kdyby za velkou louží už nepatřila jinému. Zní to jako šestákový příběh béčkového autora, místy to tak i vypadá. Nominaci na Oscara tohoto filmu tedy upřímně nechápu. A pokud ho získá, asi bude něco špatně. Čtyři hvězdy s odřenýma ušima. 75% (31.01.2016)

Meh..ještě jsem to stihl do oscarů :P Takže jsem viděl vše krom Carol a s klidem můžu říct, že Brooklyn je pouze standardní žánrovka s perfektní Saoirse Ronan, a to jsem ji předtím vůbec nemusel a vlastně jsem chtěl film vynechat. Přesvědčilo mě až Sundance. Nic speciálního, ale poměrně jsem se bavil...7/10 (29.02.2016)

Příběh z dob, kdy minimálně Spojené státy vítaly ekonomické migranty takřka s otevřenou náručí a ke zdárnému absolvování vstupní kontroly se stačilo decentně nalíčit a mile usmát. Návratem do minulých časů ale Brooklyn není jenom svými reáliemi, ale také přímočarým vyprávěním. Oproti knize je sentimentálnější, doslovnější a tematicky méně rozvětvený (chybí obsluhování Afroameričanů nebo náznak lesbické lásky). Zároveň si ale z větší části zachovává sympaticky nenucený vývoj událostí a svou vyprávěcí strukturou důsledněji rozvíjí motiv dvou domovů. Ve druhé polovině Eilis zažívá podobné situace jako v první, pouze je mnohem zkušenější, z žačky se stává učitelkou (proměna je dovršena druhou scénou na lodi, kdy radí nezkušené dívce). Trvalou připomínkou domova je zelená, ke které se postupně přidávají další barvy, podobně jako se ke smutku v hrdinčině tváři přidávají další emoce (spíše než aby jednu emoci zcela nahradila jiná). Neschopnost přestřihnout pouto k domovině přidává protagonistčině cestě za snem na ambivalenci – během první hodiny vytěsňuje stesk nejprve soustředěnou prací, poté budováním nového domova, aby si následně bolestivě připomněla, že její jediný a skutečný domov se nachází v Irsku. Odstěhování do USA tak oproti jiným přistěhovaleckým příběhům není koncem, nýbrž začátkem trápení. Nejvýraznější odchylku od předlohy představuje výrazné zredukování úvodní části příběhu. V knize na několika desítkách stran poznáváme prostředí a osoby, které bude muset Eilis opustit. Ve filmu dívka krátce po začátku oznámí, že odcestuje do Ameriky, což vzápětí také udělá. Nemáme tak možnost lépe poznat starší a protřelejší sestru Rose, jejíž odkaz Eilis rozvíjí a nevzniká tudíž napětí mezi tím, která ze sester si úspěch zaslouží a tím, která ho nakonec dosáhne. Eilis lze bez problému přijmout jako tradiční romantickou hrdinku. Film je tak ve vztahu ke konvencím idealistických vyprávění o naplnění amerického snu méně podvratný než kniha. Zachovává si ale její vypravěčskou přímočarost a věcný, nesentimentální tón, kdy nám slovy a hudbou polopaticky nesděluje, co hrdinka prožívá, ale nechává nás, abychom si tím prošli společně s ní. 80% (27.02.2016)

Toto že má 3 nominácie na Oscara (vrátane na najlepší film)? Nieže by to bol totálny brak, ale nepovedal by som, že to bolo niečo prevratné. Taká obyčajná love-story, akurát že zasadená do príjemnej atmosféry povojnového obdobia a emigračnej vlny s príchuťou amerického sna. Začiatok bol sľubný (zrejme najlepšia časť filmu), a potom to už akosi voľne upadalo - aj keď s niekoľkými impulzmi, ktoré ešte zopár krát pozdvihli úroveň tohto filmu. Páčilo sa mi, že sa to ku koncu skomplikovalo a prišla na rad dilema, ale napokon jedna vetva dilemy (reprezentovanej Jimom) úplne odstrihnutá, teda bez akéhokoľvek vysvetlenia, takže dosť podivné. P.S. Saoirse Ronan bola výborná (do tváre mi akosi v niektorých momentoch pripomínala Jennifer Lawrence) (20.01.2016)

Film, ktorý vyvoláva podobné pocity ako varené víno na Vianočných trhoch. Zahreje vo vnútri a ucítite, ako vám spolupatričnosť rýchlo stúpa do hlavy, pretože na ňu dávno nie ste zyknutí. Pre mňa je to hádam najkrajšie retro od Great Gatsby. Predlohu Brooklynu som síce nečítal, ale aj tak ho nechcem úplne prirovnávať k F. Scott Fitzgeraldovi. Treba však uznať, čo hádam nikto nepoprie, že tento príbeh je asi o kilometer optimistickejší. Teda o míľu. (17.02.2016)