Ja, Olga Hepnarová

Pro nakypření atmosféry stojí zhruba polovina filmu na dlouhých záběrech beze slov, přičemž jsou v ději chvilkama větší skoky, což člověka vede k tomu přemýšlet a domýšlet, co se mezi scénama asi tak událo a vedlo k následovnému. Nepovažuji to více méně za zápor, jako spíš za tvůrčí záměr, ač sama bych raději pokrátila některá hluchá místa (dlouhé záběry na prázdné prostory, nebo nic nedělající Olgu apod.) a vyplnila bych je větší dějovou akcelerací. Chvalitebné je i natočení snímku v dobovém stylu, kdy film působí, že byl takřka i natočen v době, kdy se odehrává. O čem je film, jak je i z názvu vyplývající, především, to je hlavně titulní postava Olgy Hepnarové, a já musím konstatovat, že herecký výkon Michaliny Olszańské (kukuč alá charismatičtější Natalie Portman) je opravdu nekritizovatelný a já bych jí vydržela sledovat i hodiny. Ač se toho za 105 minut příliš neuděje, přesto je z ní krásně cítit, jaké pohnutky se jí asi honí hlavou a její psychologický rozklad. Doufám, že o představitelce hlavní role nadále uslyšíme. Kvůli tomuhle filmu jsem jela 65 km a vůbec cesty nelituji. Co jsem čekala, to jsem dostala. Lehký nadprůměr. (08.04.2016)

Já, Hepnarová silná... a fotogenická. Strašně neujasněný film co do přístupu k hlavní hrdince, ale i v hereckém pojetí a scenáristicky. Film, který vynechává a fragmentarizuje, přitom se ale pořád místy zbytečně opakuje a místy zase přeskakováním detailů spíše mate, než posiluje dojem chladu. Kombinace velmi filmového a fotogenického vizuálu, lehce divadelního zcizeného pojetí některých scén a dobových dokumentů je spíš kostrbatá než organická. Olga funguje v rámci jednotlivých scén, především, když se v nich nemluví a odněkud stoupá dým. Pak má díky netuctové tváři a podivnému držení těla Michaliny Olszańské zneklidňující sex appeal. Stejně tak bych vyzdvihl volnou práci s dobovostí, nestavění normalizačních kulis na odiv a potlačení jakýchkoli "systémových" rysů. Film si všímá postav ve velmi konkrétním prostorovém výseku, neomlouvá je dobou a zkažeností systému. V tomhle ohledu je velmi sugestivní. Bohužel když ho mám brát jako významový celek, který pracuje s distancovanou studií monstra a procedurální zprávou o jedné masové vražedkyni, nemůžu se bránit rozpakům. Ano, už je to dílo lidí, kteří se vyhýbají mnoha otravným českým konvencím a jsou poučení současným festivalovým filmem, ale to samo o sobě není vůbec garantem soudržnosti a působivosti. Musím se přiklonit na stranu těch, kteří říkají, že Hepnarová je sázka na jistotu. Sice ne na jistotu, které jsme tu léty přivykli, ale to na věc nic nemění. Ve všech ohledech nakonec zdánlivě provokativní a morálně ambivalentní snímek končí při zdi. (15.03.2016)

Na filmové spracovanie príbehu o Oľge Hepnarovej som bol veľmi zvedavý, dokonca by som ho označil za jediný film z českej produkcie, na ktorý som sa kedy skutočne tešil, no a výsledok ešte predčil všetky moje očakávania. O ten príbeh tu nakoniec vlastne ani tak moc nejde, čo ma ale neprekvapilo a ani o dôvodoch hlavnej hrdinky pre vykonanie takéhoto činu sa tu tiež moc dozvedieť nedá, ale filmu to vôbec neškodí, možno práve naopak, aspoň je to iné, než väčšina podobných filmov. Najväčším kladom je tu bezpochyby samotná hlavná hrdinka, Michalina Olszańska mi tu prišla úplne dokonalá, nielen sa na ňu dobre pozerá a ani charizma jej nechýba, ale toho inteligentného introverta a psychopata zahrala úplne dokonalo a aj mnohé jej repliky som si dokázal užiť, hlavne na súde. Jedine toho sexu a navyše lezbického sa mi tu zdalo už trochu moc, ale aj s tým som už nejak počítal, takže ma to ani nerušilo. Čo sa týka réžie, tak vytknúť môžem jedine niektoré zbytočne predlžované scény, s čím bežne nemám problém, ale tu to bolo viackrát čisto samoúčelné bez akéhokoľvek významu, ale inak môžem len chváliť, atmosféra je perfektná a vizuálna stránka tiež, tie zvolené uhly kamery sa mi veľmi páčili, dokonca ešte aj ten samotný útok na nevinných civilistov, od ktorého som nič nečakal tu bol zaujímavo natočený. A čiernobiele prevedenie bolo tiež dobrou voľbou. Takže síce by som tu vedel vytknúť pár detailov, ale inak o plnom hodnotení vôbec nepochybujem, bolo to vynikajúce, žiadny český film natočený minimálne za posledné polstoročie ma tak nenadchol a ešte si ho určite viackrát pozriem. 87% (23.06.2016)

Velmi zdařilé psychologické drama vystavěné na skutečném životním příběhu jedné z nejznámějších našich vražedkyň. Černobílá dodává snímku atmosféru, která celkově skvěle odráží dobu, v níž se děj odehrává. Pochválit je nutno také herecké výkony, jež staví zejména na méně známých a neokoukaných tvářích, což je ve výsledku spíše klad. Co se výtek týče, tak souhlasím s názorem, že tvůrci mohli více zdůraznit důvody, proč se Olga cítila ve společnosti natolik ukřivděná. (28.06.2016)

Zfilmovaný deník bez hlubších souvislostí, který divákovi místo ucelené rekonstrukce á la Hořící keř nabídne pouze umaštěné a pořádně zakouřené fragmenty, útržky a střípky, které víceméně drží pohromadě až v samotném závěru. Nebylo mi z toho dobře po těle a to je pocit, na který nejsem v souvislosti s českým filmem úplně zvyklý. Z letošní české úrody mám zatím pocit, že se v tom našem malém rybníčku začíná konečně něco dít. (20.03.2016)