Zlá krv

Absolutně jsem nepochopil vo co jde. Jestli je to o lásce, tak fajn, ale tu já si představuju úplně, ale úplně jinak a estli o něčem jiným tak jsem to nepochopil dablovaně. Situaci neusnadňoval ani promítač ve Světozoru, když půlku filmu promítal na strop a 20% na šířku šlo občas za oponou. Možná to tak mělo bejt u těhle intelektuálních sebeonanií člověk nikdy neví. No, čet jsem si zdejší komentáře, abych třeba pochopil co mně uniklo, ale zvuk, obraz, styl neobaroko, David Bowie, krásný ženský, zjevně mně neuniklo nic, ale já chodím do kina na strhující příběhy a ne na písničky z radia. Alespoň že ten konec měl koule. (25.11.2012)

Ono je celkom zrejmé, že chce  Carax odkazovať na raného Godarda, predovšetkým na U konce s dechem, Made in USA a Partu pro sebe. Darí sa mu to viacmenej úspešne (Godard nikdy nebol nenapodobniteľný, ani najlepší, bol iba prvý). Ten film dokáže byť neskutočne cool v jednotlivostiach, a rovnako ako Godard sa podráža vlastnou neochotou byť vážny. Za pekné ženy a kultové scény dávam 4*, rovnako ako u Godarda, a rovnako som sa nudil. A rovnako mi tie  zostanú v pamäti. (14.09.2021)

Ty jo ty jo, tak jsem nějakým úplným omylem začala pracovat. Asi to znáte, jde o instituci, kam člověk chodí denně na osm hodin, aby se usilovně po celou dobu těšil, až půjde domů, bývám z toho odpočítávání vteřin do konce každé směny tak hotová, že u většiny filmů usínám do pěti minut. Na takovejch Osm hrozných koukám už dva měsíce a ještě mi půlka bijáku do konce zbývá. Takže, když se objeví snímek, u kterýho vydržím bdělá až do závěrečných titulků, tak to považuju málem za zázrak. A jako Mauvais sang jsem dala za jediný večer. Tedy napřed jsem si podle názvu myslela, že jde o něco japonskýho, což mi přijde vtipný, páč jsem se učila francouzštinu asi osm let. Až mi tedy bylo divný, kde by se tam vzala Juliette Binoche. Na tuhle herečku jsem náhodou expertka na slovo vzatá a jedna z informací, kterou o ní vím je, že to není Asiatka. Nicméně, jestli mě v tomhle snímku někdo dostal do kolen, pak to byl určitě Denis Lavant, anžto měl všechno, co od mužů očekávám, tedy spoustu knih, žlutou koženou bundu a rychlý ruce. To je pak těžký se nezamilovat. (14.03.2016)

Používateľ xxmartinxx presne vystihol moje pocity z tohto filmu. Zlá Krv skúma limity filmového stylu a zavádza ich až do takých extrémov, že film sa po čase stáva nestráviteľným a iritujúcim. Inšpirácia Godardom, nemeckým expresionizmom a bohvie čím ešte pôsobí ako jeden veľký bordel pekných záberov, ktorá na povrchu vyzerajú oslnivo no pod povrchom a ako celok totálne nefungujú. Rovnako je to aj so strihom, ktorý miestami pôsobí geniálne a vyžíva sa v tradíciach Francúzskej novej vlne, no v iných momentoch sa snaha zaujať prehupne do iritujúcej sérii strihov, ktoré ma v mnohých momentoch privádzali do šialenstva a nikto so zdravým rozumom by si nepovedal, že môžu fungovať. A to všetko len preto, lebo Carax chcel evidentne vyskúšať natlačiť všetko čo sa dalo do jedného filmu. Neskutočne rozliatené, bez jasného odkazu či témy, vždy len nejaký náznak, ktorý bol neskôr zahodený pre samoúčelné sa vyžívanie vo forme. Godard je ťažko stráviteľný, to vieme. Ale presne ako xxmartinxx napísal, Godard nikdy nepôsobí samoúčelne, nemá potrebu ukazovať aké krásne zábery dokáže vyprodukovať a ani sa nevychvaľuje tým, aký neprístupný je. Z tohto filmu srší samoľúbosť a viem si predstaviť že Carax si pri jeho natáčaní hovoril, aký masterpiece natočil a ako s ním každému vytrie zrak. Sorry jako, nestalo sa. Film, ktorý podraďuje úplne všetko forme no nedokáže to ani skombinovať dostatočne umne na to, aby nepôsobil samoúčelne a iritujúco pre mňa nie je dobrý film. Už dávno som sa pri filme takto nenudil a to som bol pred pár týždňami v kine na Sklenený pokoj.______________Viem si predstaviť, že kolegovia z FAV budú filmom našený a sám nemôžem filmu uprieť, že v istých momentoch pôsobí fakt geniálne. Koniec má úžasné tempo, niektoré zábery ako napríklad na začiatku pri ceste s autom po dialnici, alebo scéna v ktorej Alex tancuje vyzerajú ako maľby privedené k životu. Scéna so skokom z lietadla je perfektná a zábavná svojim zvláštnym spôsobom, rovnako tak aj "penová vojna" Alexa s Annou....a to nehovorím o kontraste medzi Alexovým vzhľadom a jeho jemnou, umeleckou dušou, ktorý ako pozerám veľa ľuďom stačil k tomu, aby filmu napálili plný počet____________Je mi to ľúto no. Aj napriek tomu, že na filme je veľa štýlisticky perfektne zvládnutých scén, nedokážem sa preniesť cez jeho samoľúbosť a až iritujúcu snahu poriadiť sa plne forme a jej limitom. Ale aspoň sa mi vďaka tomu potvrdilo, že tie najlepšie filmy, tie, ktoré ľudia milujú a rozprávajú o nich aj desiatky rokov po ich vzniku sú filmy, ktoré dokážu vytvoriť symbiózu medzi obsahom a formou, bez prílišného dôrazu na jedno či druhé (can't change my mind) (28.03.2019)

Jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl. Zvířecí rysy Alexovy tváře perfektně ladily s jeho žlutou koženou bundou (takovou chci taky!), upnutým bílým či černým trikem a rozčepýřenými vlasy. Jeho divoký vzhled byl naopak v kontrastu s jeho zálibou v knihách, poetickou duší a zejména se dvěma svého času nejhezčími francouzskými herečkami – Binoche a Delpy. Juliette Binoche se vyznačovala jemnou, tajemnou krásou, oděna v ostře červenou či modrou barvu půlku filmu záhadně vyhlížela nekonečno a přitom vedla s Alexem řeči, které sice nebyly plytké, ale prokazovaly její nedospělost a velkou závislost na Piccolim. No a Delpy coby Lise, tu si nechávám nakonec. Ona je nádherná, ty smutné, trochu ospalé nepřítomné oči, ty plné smyslné pootevřené rty (kam se na ni hrabe Jolie s tou svojí nechutnou pneumatikou), husté dlouhé vlasy, zkrátka takový andílek, je to můj platonický idol… Platonický, protože ona bohužel nechce. Na druhou stranu jsem na tom líp než ti, kdo mají za idol někoho jiného, protože já aspoň viděl, jak se ten můj tváří při navlékání kondomu a to není málo. Alexovi se divím, já bych jí rozhodně dal přednost, i když uznávám, že její závislost na něm byla poněkud protivná. Nejlepšími scénami jsou jízda Alexe a Lise na motocyklu, šílený Alexův útěk před písní Modern life kombinovaný s tanečky okolo ohrady, kde se v pruzích střídaly pouze dvě barvy – šedivá a červená a pak samozřejmě úplný závěr. Je to hloupé přiznat, ale pár slziček jsem uronil. (05.09.2012)