Obsahy(1)
Akustický koncert se smyčcovým triem a klavírem z pražského kina Bio Oko z prosince 2011.
Ve čtvrtek 22. prosince a v pátek 23. prosince 2011 se v pražském kině Bio Oko konaly akustické koncerty zpěvačky Anety Langerové, které se uskutečnily v rámci turné s názvem Pár míst. Aneta zahrála jen za doprovodu piana a smyčcového tria (housle, viola, violoncello). V nových úpravách zazněly například písně Vzpomínka z posledního alba Jsem, Vysoké napětí, Malá mořská víla, i písně, které na koncertech tak často nehraje jako třeba Poplach, Němá. A samozřejmě hity jako V bezvětří, Voda živá nebo Hříšná těla křídla motýlí.
Aneta si za dobu svého působení vytvořila kvalitní publikum, které ji zbožňuje a ona mu za to ze svého talentu dává, co může. Koncerty začaly minutou ticha. I ona věnovala svá vystoupení bývalému panu prezidentovi Václavu Havlovi. Zahrála jak nejnovější, tak starší věci, přidala i pár upravených a do vkusu se stoprocentně trefila všem, kteří na vyprodaný koncerty přišli. Představení doprovázela videoprojekce na promítacím plátně, jež vždy ladila s tématem či rytmem písně. Byla radost se koncertů zúčastnit. Anetin hlas je naprosto úchvatný, smyčcové trio a klavír ho s grácií doprovodili a všichni přítomní se těsně před Vánoci nechali unést pohodou a něhou vystoupení.
„Plním si jeden z velkých snů. Zazpívám výběr písní ze všech tří desek v doprovodu smyčcového tria, piana a své kytary. Pár míst je výjimečné hlavně svojí atmosférou, která vyplývá z aranží písní. Všechny jsou plně přizpůsobené složení kapely, což je opravdu kolikrát velká změna. Tím, že jsem si vysnila hrát se smyčcovým triem, musela jsem najít ještě dva nové muzikanty, kteří by ho tvořili. To se povedlo dle mých představ a na pódiu se se mnou objeví violoncellistka Dorota Barová a violista Vladan Malinjak. Kromě nich mám za zády část své kapely, houslistku Veroniku Vališovou a pianistu Jakuba Zitka. Všichni jsou to skvělí muzikanti a také fajn lidi. Je to pro mě další z povedených spoluprací. Myslím, že je velmi důležité, aby to lidé vnímali jako koncert, na kterém se nebude zrovna skákat, ale kde si v klidu sednou v příjemném prostředí a budou poslouchat melodie, které znají, podpořené právě smyčcovým triem. Je to koncert akustický, ale to neznamená, že bude ponurý nebo smutný. Nové aranže jsou plné života, emocí, melancholie, nadhledu, zkrátka si myslím, že je to vyvážené, že každý bude mít šanci najít si to své, co má rád,“ řekla o turné Aneta.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (7)
Dnes jsem si ze záznamu pustil tento koncert a přiznávám, zprvu byl trochu /hodně/ opařený, co se to jako line ven z televize za plochý, nevýrazný zvuk .. až teprve při třetí skladbě mě napadlo ho pokusně přepnout přes stereo aparaturu a náhle se tak rázem ocitl úplně někde jinde a mohl si konečně tento krásný komorní přednes důstojně vychutnat /samozřejmě od začátku/ .. já si na současnou domácí tvorbu zrovna nějak zvlášť nepotrpím, ale když někdo umí, jsem ochoten to přiznat .. Aneta má můj obdiv a sympatie, protože zůstala svá a nenechala se zmanipulovat do pozice ovládané loutky .. navíc, zahrála mi obě mé oblíbené starší hitovky a ukázala, že ty novější věci také nejsou vůbec špatné, naopak a ještě jsem k tomu mohl celou dobu obdivně sledovat mně dosud neznámou šikovnou Veroniku Vališovou, nesmírně okouzlující nadanou houslistku a elegantní, až éterickou krásku … jako nestranný, nezakomplexovaný divák jsem si to celé opravdu užil .. škoda, že televize vysílá z hudebních koncertů vždy jen zkrácený záznam … ()
Nemám rád koncerty, na kterých publikum sedí, ale nechat se hladit ve stoje asi taky není úplně ono. Ono by mne to hlazení po duši asi celé dvě hodiny nebavilo, ale tento padesátiminutový záznam mě dokázal ohromně nabít pozitivní energií. Díky, Aneto, že nejsi produkt, ale děláš to, co tě naplňuje a rozdáváš tím lidem radost. ()
Ach zas TA Aneta... Kdyby aspoň nemluvila! Ty její plky o ša(š)tyčkách, které na sebe navlékla a pak se v nich necítí - jednomu se hnedle chtělo křičet "úmííí!"... Božínku Aneto, tak si obleč něco jiného a zas si tak moc nehraj na SVOU! Jinak mi to celé přišlo snad i tím mdlým zvukem želbohu takové unylé a zkrátka d.m.s.n. až příliš uměle líbivě vyprodukované... °-/ . . . A ty Dorko, ále nic... Já vím, šekely jsou šekely, tož to se ale už zase těším na staré skvělé TaraFuki, furt... :-| - - - P.S. Nakonec mi nedá, než zacitovat z nevkusně samochvalné píárové synopse k pořadu zde uvedené coby oficiální text distributora: "...a do vkusu se stoprocentně trefila všem..." (konec citace) - jo, tak tím se to možná zase tak trochu všechno vysvětluje. Ano, je to prostě dobře vyrobený a marketingově zvládnutý >produkt< všem... Chápu. Škoda. - - - - - (Poprvé nahlédnuto s upřimným velkým zájmem a poctivým malým zklamáním 20.4.2012 na >očividném prostoru< , tři hvězdičky a hodnocení a komentář zde do třetice všeho rozmrzelého - 20.4.2012) ()
Aneta podává melancholické písničky přirozeně,působivě, navíc s jakýmsi vnitřním úsměvem, který pohladí. Příjemné nejen na poslouchání, ale i pokoukání. ()
Elegantní a stylová v hudbě i projevu, jen se mě to nějak nedotýká. Závěrečný song o lásce zazpívala Aneta vestoje, aby patrně zdůraznila poselství písně a převážně lesbické publikum nadšeně zpívalo s ní. ()
Reklama