Konzultant

Ridleyho Pain and Gain, který mi kupodivu sedlo. Fakt nepotřebuju všechno polopaticky vysvětlený (základní situace mi přijde dost jasná, stejně tak její vývoj) a jako série zvrácenejch dialogů to funguje výborně. Kdyby u toho bylo Tarantinovo jméno, lidi by podle mě remcali o dost míň. Takhle se Konzultant bohužel zapíše do dějin jako svěží a příjemně jiná gangsterka, která ale většinu lidí úspěšně zdeptala do bezvědomí. Já teda místo nelogickýho paskvilu dostal napínavej biják velice chutnýho ražení, kde wtf momenty spíš přidávaj na zážitku, než aby mu ubíraly. Ale takovejch šťastlivců asi bude minimum, no... (27.11.2013)

Elagantná kruťárna. Stret luxusne odetého sveta zapredaného právnika milujúceho ženskú nevinnosť, s mexickým kartelovým peklom. Ridley tento konflikt poníma neakčne, dialógovo. Nehrá na emócie, snaží sa hrať na intelekt až filozofiu. Motivácia postáv je iba naznačovaná, očakávanie ich (nejednoznačných) reakcií a vyvrbenie napínavých situácií sú hnacím motorom filmu. Filozofovanie snímke moc nejde, ale bavila ma hereckou a obrazovou gráciou. Byť ostrejších dejových obrysov, dám štyri hviezdy. Cameronina prísavková roznožka na prednom skle nezabudnuteľná. Guilty pleasure v povrchnosti. (23.12.2013)

„Are you awake?“ Mexicko-texaské pomezí, jednání nesoucí následky, nesamoúčelné násilí, vztah mezi dravcem a kořistí, láska, smrt a osud, co má každý ve vlastních rukou, ale přitom ty ruce nekontroluje. Scott chytře, podobně jako Coeni, do osobitého díla moc nezasahoval a nechal McCarthyho přednosti samovolně vyplout na povrch země, která znovu není pro starý. Stylový The Counselor je postaven na stejných pilířích nevyřčenosti jako sám život, kdy něco je zjevné, něco lze předpokládat a k některým informacím se vůbec nedostanete, nicméně vězte, že pokud do této stavby zakomponujete kus sebe, máte vyhráno. Neaktivnímu divákovi, co odmítá dohlédnout dál, než po sumečka (mimochodem, Bardem by z fleku mohl hrát výra), nepomohou ani dialogy, které nejsou dialogy v pravém slova smyslu, ale spíše literární hrátky s jazykem na téma chamtivost, zaslepení bohatstvím či láskou a vykoupení v podobě smrti a nutno je brát tak, že když vám je dohromady 156 let, máte zkušenosti i nepopíratelné právo tesat moudra o životě a potměšilosti jeho konce. Plně chápu, že když člověk přistoupí k „jižanské gotice“ se standardním žánrovým očekáváním (slovy Krytona): "Android potká androida. Z androida se stane chameleon. Android ztratí chameleona, chameleon se přemění na slizku, android získá slizku, slizka potká slizku a odejdou spolu, android ztratí slizku, chameleona i androida.“, bolí to. Ne jako kravata bolito, ne jako vnímavý přístup, ale bolí.. Konzultant už je vzhůru. A vy..? (03.12.2013)

McCarthyho knižní adaptace dostala Oscara, on na oplátku prostor pro vlastní film. Jenže tentokrát se ukázalo, jak je scénář trošku jiný kafe a ona pevná ruka při adaptaci, která byla u Tahle země není pro starý, tady chybí. Najde se pár opravdu dobrých scén v celém tom nesourodém mixu, ale co naplat, když celý film ani neví čim je a především se tvůrcům nepodařilo nic z toho co měli v úmyslu, ať už to bylo cokoliv. (13.12.2013)

Stává se mi opravdu jenom výjimečně, že bych se loučil s filmovými titulky a v téže chvíli se cítil ztracený, protože jsem nechápal, co se v právě dokoukaném filmu odehrálo. Musel jsem si pustit klíčové scény ještě jednou, abych se chytil a docvakly mi všechny motivace, zákulisní hry a spojenectví. Klíčové přitom nebyly přestřelky nebo popravy filmových postav, ale dialogy. Dialogy vymazlené a sofistikované, kdy jsem si např. rozhovor advokáta se šéfem kartelu okouzleně pustil třikrát, abych si vychutnal jemnou hru dravce pohrávajícího si se svou kořistí. Konzultant je pro určitou specifickou vrstvu poučených a naladěných diváků, rozhodně není snímkem pro široké publikum a neváhal bych ho označit za kultovní v tom původním smyslu slova - tedy nikoliv jako masově úspěšný film, nýbrž film, který okouzlí nevelkou skupinu fajnšmekrů. Zatímco Scottův Prometheus byl třeskutě blbý, Konzultant od téhož režiséra je film chytrý. Chytrý až moc, otravně a nesympaticky. Je to jakýsi kříženec Tahle země není pro starý a Jeden musí z kola ven. S prvním titulem ho pojí jméno autora scénáře a tématika světa drogových kartelů a lidí z podsvětí, s druhým zase způsob vyprávění, který je pro diváka obtížně stravitelný. Nepomáhá mu například absence postav, kterým je možno fandit. Jedinou kladnou postavu, která se do světa špinavých obchodů dostala nedopatřením, události nelítostně semelou a zbytek pokřivených charakterů už jen soutěží o to, kam až je schopen ve své podlosti zajít. Scénárista dávkuje informace po troškách a ledascos si nechává pro sebe, musíte zkrátka domýšlet a zpracovávat tam, kde byste rádi jenom konzumovali. Každopádně na jeho výsledné podobě se podepsal mnohem víc Cormac McCarthy než Ridley Scott. Měl bych sice pár připomínek, např. obsazení typové herečky Cameron Diaz rozumné nebylo, jakkoliv díky režijnímu vedení příliš nepřekážela, Scott věděl, co je schopna herecky utáhnout a nezatěžoval ji. Její sexuální výstup, který pro některé diváky bude třešničkou na dortu, mi přišel zbytečný a laciný a v několika dalších scénách si štáb chtěl tak trochu zahrát na Tarrantina, ale z původních čtyřech uvažovaných hvězdiček jdu na pět, protože u tak těžce podhodnoceného snímku nebudu váhat mu pomoci. Celkový dojem: 90 %. (08.04.2017)