Konzultant

Přestože je film neskutečně ukecaný a skoro na konci každé povídací scény mezi dvěma postavami se u mě dostaví WTF moment, tak i přesto mě film dokázal neskutečně zaujmout. Akce je minimum, ale když na ni dojde, je přímo ukázková a nakonec i ty dialogy jsou chytře napsané, přestože z nich občas trčí nějaký ten "mimořádný" spisovatelský obrat. Co ve filmu funguje na jedničku je zcela určitě Brad Pitt, nevím jak to ten chlap dělá, ale každá scéna s ním (jsou po hříchu jen 4) je mimořádná. Cameron Diaz je nesympatická svině, Javier Bardem jakýsi navoňaný trouba, Penelope je jen hezká ozdoba a Fassbender tak nějak tohle celé spojuje. Přestože v první hodině se člověk dost přemáhá aby tuhle šarádu nevypnul, nakonec to celé překvapivě funguje. 70% (21.02.2014)

Stává se mi opravdu jenom výjimečně, že bych se loučil s filmovými titulky a v téže chvíli se cítil ztracený, protože jsem nechápal, co se v právě dokoukaném filmu odehrálo. Musel jsem si pustit klíčové scény ještě jednou, abych se chytil a docvakly mi všechny motivace, zákulisní hry a spojenectví. Klíčové přitom nebyly přestřelky nebo popravy filmových postav, ale dialogy. Dialogy vymazlené a sofistikované, kdy jsem si např. rozhovor advokáta se šéfem kartelu okouzleně pustil třikrát, abych si vychutnal jemnou hru dravce pohrávajícího si se svou kořistí. Konzultant je pro určitou specifickou vrstvu poučených a naladěných diváků, rozhodně není snímkem pro široké publikum a neváhal bych ho označit za kultovní v tom původním smyslu slova - tedy nikoliv jako masově úspěšný film, nýbrž film, který okouzlí nevelkou skupinu fajnšmekrů. Zatímco Scottův Prometheus byl třeskutě blbý, Konzultant od téhož režiséra je film chytrý. Chytrý až moc, otravně a nesympaticky. Je to jakýsi kříženec Tahle země není pro starý a Jeden musí z kola ven. S prvním titulem ho pojí jméno autora scénáře a tématika světa drogových kartelů a lidí z podsvětí, s druhým zase způsob vyprávění, který je pro diváka obtížně stravitelný. Nepomáhá mu například absence postav, kterým je možno fandit. Jedinou kladnou postavu, která se do světa špinavých obchodů dostala nedopatřením, události nelítostně semelou a zbytek pokřivených charakterů už jen soutěží o to, kam až je schopen ve své podlosti zajít. Scénárista dávkuje informace po troškách a ledascos si nechává pro sebe, musíte zkrátka domýšlet a zpracovávat tam, kde byste rádi jenom konzumovali. Každopádně na jeho výsledné podobě se podepsal mnohem víc Cormac McCarthy než Ridley Scott. Měl bych sice pár připomínek, např. obsazení typové herečky Cameron Diaz rozumné nebylo, jakkoliv díky režijnímu vedení příliš nepřekážela, Scott věděl, co je schopna herecky utáhnout a nezatěžoval ji. Její sexuální výstup, který pro některé diváky bude třešničkou na dortu, mi přišel zbytečný a laciný a v několika dalších scénách si štáb chtěl tak trochu zahrát na Tarrantina, ale z původních čtyřech uvažovaných hvězdiček jdu na pět, protože u tak těžce podhodnoceného snímku nebudu váhat mu pomoci. Celkový dojem: 90 %. (08.04.2017)

Chtěl bych vědět, zdalipak si unylý žvanil MekKárty ověřil své autoerotické fantazie v praxi. Vsadil bych se totiž, že pokud by se obstarožní bloncka snažila náruživě ošukat čelní sklo Ferrari, jednak by za sebou nechávala hlemýždí stopu a druhak se v nejlepším přicucla tak, že by na to stěrače nestačily, museli by do ní vrchem vhánět vzduch, aby vyrovnali ten podtlak a auto se dalo nadále řídit, protože s takovou ozdobou na skle by bylo z kabiny piču vidět, což vyhláška nepřipouští. Já rozhodně lenit nebudu a hned vyzkouším, jestli by se třeba nedala tímto progresivním, technologickým postupem vyměnit prasklá šíba na mé Felicii. Buď, až chytím rozjetou figurantku za ruce a zatáhnu, hladce sklo vyndám, nebo budu mít vedle dálniční známky poštěvák na rok 2014. Pokud klapne to vysklení, nechám si to patentovat. Až na pár vskutku vychytaných nápadů jde vesměs o obvyklou Kormakovu utahanou, egoistickou masturbaci alá šeršelafám, která je schopna rozkrokem nejen ukojit vaše vozidlo, ale také například zlikvidovat i nějaký ten drogový kartel. A moc to nevytrhl ani Ridly s ansámblem profláklých xichtů. (01.02.2014)

Aneb kterak si nejlepší žijící zámořský spisovatel a nejlepší žijící britský režisér umělecky dvakrát moc nepotykali. Každý si jede to své, bez ohledu na toho druhého. A tak Cormac valí veškeré scenáristické poučky ignorující ryze symbolickou metaforickou existencionální rovinu plnou nejednoznačných postav, nastavování zrcadel, nevyřčených motivací a deklamací zdánlivě o ničem, ale ve skutečnosti o vykoupení, zatracení (ne)možnosti volby či předurčenosti a thrilleroidní linie je pro něj pouze nutnou (přesto chytřejší a reálnější než by se zdálo) spojující obezličkou. Ten druhý se naopak soustředí na to, co je zajímavé z žánrového filmového hlediska a tak postavy, přesah a natož nějakou symboliku neřeší. Výsledek je natolik specifický, svébytný a trefně obsazený (až na tu jednu výjimku potvrzující pravidlo... Ano, koukám na tebe Cameron), že má jednou nohou našlápnuto v určitých kruzích ke zkultovění a v těch zbylých k nepochopení, zatracení a hrsti Zlatých malin. (27.11.2013)

Michael Fassbender ma opantal, Bardem rozveselil a Pitt uchvátil, scenárista znechutil monológmi s moralitným presahom a premúdrenými prúpovídkami... pri Cameron Diaz som uvažovala, že čím staršia, tým herecky zaujímavejšia a Penelopka sa blysla v roli, ktoré sú pre ňu ako stvorené. Film na efekt s priemerným diváckym zaangažovaním. (03.03.2014)