Insidious: Kapitola 2

Hodinu solídny horor v tradične kvalitnom (hoci už trošičku opozeranom) Wanovom podaní. Niekoľko tučných infarktov. Potom sa to zmení na akúsi temnú fantasy a priznám sa, že ma to bavilo ešte viac ako ľakačky, začalo to mať aj celkom zaujímavý príbeh, minulosť sa spojila s prítomnosťou, krásne sa nadviazalo na jednotku. O čosi slabšie ako Conjuring, na ktoré sa Wan zjavne sústredil viac, ale stále silný žánrový kúsok. (09.12.2013)

Zase jeden z té hrstky filmů, kdy dvojka předčí jedničku. V tomto případě se dočkáme velice nápadité návaznosti děje na jedničku. Přičemž je zcela zásadní a velice tak oceňuji fakt, že není vůbec klíčové vědět o co v minulosti šlo a tak si nemusíte nezbytně pouštět oba filmy popořadě. Jsem však toho názoru, že znalost prvního díla určitě vylepší celkový prožitek! Celou dobu jsem při hodnocení váhal mezi 4 a 5*, ale jelikož mi mnohem více vyhovovalo toto strašidelnější a temnější provedení, přiklonil jsem se k horní hranici. Mocné atmosféry si totiž u hororu cením vždy. To poslední, co však rozhodlo, bylo o poznání silnější propojení světů a závěrečné vyvrcholení v obou rovinách. Happy end byl v tomto případě na místě. Slušně zvládnuté. 81% (15.03.2022)

Po letošní pecce The Conjuring jsem radši zůstával s očekáváním při zemi, tuplovaně jelikož se mělo jednat o "dvojku", no v tomto směru Jamík Wanůj dokazuje, že je momentálně King of the Castle na poli zWaném duchařina a že jeho možnosti nejsou zdaleka vyčerpané. Chapter 2 je totiž zajisté druhou kapitolou, ale v jednom také prequelem a navíc hutnou vycpávkou samotného děje prvního dílu, takže spolu tvoří jeden, teď už zdá se zakončený příběh. Vzhledem k tomuto velmi doporučuju připomenout si první díl, než se pustíte do druhého, protože tohle je všecko, jen ne tupé, zbytečné pokračování alá "to stejné trochu jinak". Bezprostředním navázáním a poctivým rozpracováním předchůdce má Wan našlápnuto k vytvoření možná nejlepší hororové série vůbec. Kostra filmu je velmi podobná jedničce, kdy se v první půli vedle poodkrývání znejišťujících indícií divák dočká místy opravdu až otřesného hauntingu. Tyto scény mě slušně dostaly i v kině, no být sám v noci doma....fuj! Tato část obsahuje i jakousi investigativní pasáž, kdy se Wan pouští dokonce do občasného FF looku, za což má ode mě taky palec nahoru. V druhé půlce dostává už tak dost zmatený divák ránu kalačem do palice v podobě vstupu do paralelního světa, kde se nejenom bloudí, ale také přeskakuje v čase,což si myslím Wanovi občas zaskřípe ve snaze dokonale spojit všechna vlákna vedoucí z (do) prvního dílu. Tuto část hodnotím jako slabší část, opět stejně jako v jedničce. Herecké výkony jednoznačně táhne Wilson, kterého jsem v takové podobě ještě neviděl. Wanova lehkost ve tvorbě šokantních lekaček je (ne)uvěřitelně nekompromisní, samozřejmě si také neodpustil vyšperkování scén méně či více bizarními, strach speedujícími rekvizitami, viz. Dead Silence. Jsem moc zvědavý, jestli má ještě nějaké karty v rukávu na případné stejně kvalitní pokračování v hororovém žánru. Kéž by! Tohle byl bonbónek na pátek 13. Doporučuju! (14.09.2013)

Dvojka sice jedničku zpětně uvádí do souvislostí, vysvětluje kontext i původ zla. Je tu nicméně jedno velké ALE - už to není moc horor, thrillerové pasáže nepřináší nic originálního a citelný je především nevyužitý potenciál Joshovy postavy, ze které se dalo subjektivizujícím pohledem a hlubším vnořením do myšlenek vytěžit daleko více (ztracená duše vs. démon, který ovládá tělo viz např. Pavučina snů). Trojka by podle mě už neměla vzniknout, protože tohle téma je vyčerpané a bude se jen dále recyklovat jako u série Saw. (23.11.2014)

AMITYVILLE potkává PSYCHO. Totéž co jednička - řemeslně zdatně natočená hromada klišé, lekaček a Whannelových/Wanových trademarků (panenky) s vydatným rozvíjením mytologie originálu. Patrick Wilson se pěkně mrazivě usmívá a Rose Byrne sice nemá co hrát, ale permanentně vyděšený výraz jí sluší. Z žádné Wanovy duchařiny jsem si zatím na prdel nesedl, ale v rámci žánrové zábavy všechny nadprůměrně pobaví. (06.01.2014)