School Is the Foundation of Life
Réžia:
Martin FričKamera:
Jan StallichHudba:
Julius KalašHrajú:
Theodor Pištěk, František Smolík, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Ladislav Boháč, Václav Trégl, Karel Postranecký, Čeněk Šlégl, Marie Burešová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Všetko sa krúti okolo školského časopisu Rev septimy, ktorý napísal ktosi zo septimánov reálneho gymnázia a ktorý šplhúň Krhounek odovzdal triednemu učiteľovi. Vzbudil v profesorskom zbore veľký ohlas najmä preto, že humorným spôsobom pojednával o niektorých jeho členoch. Kým mladý profesor Bartoš a starý múdry pedagóg Gábrlík sa nad celú vec dokážu s humorom povzniesť, zvyšok učiteľského zboru zúrivo pátra po vinníkovi, ktorého priznanie je podmienkou zrušenia zákazu účasti na stredoškolskom športovom turnaji. Toto pátranie rámcuje mozaiku veselých epizód zo života študentov i profesorského zboru, tvoreného množstvom typicky svojráznych postavičiek, z ktorých vystupuje do popredia predovšetkým aféra najnadanejšieho študenta Jindru Benetku, ktorý v slohovej práci otvorene kritizuje pomery na gymnáziu a bol kvôli tomu navrhnutý na vylúčenie zo školy. (RTVS)
(viac)Recenzie (411)
Společně s filmem cesta do hlubin študákovy duše další nesmrtelná klasika ze školních lavic určená spíše pro starší generaci. Milý humor, klasiká sestava hereckých legend - todle prostě člověka vždy potěší vidět. První zmíněný film je podle mě přecijen lepším snímkem...8/10. ()
Viděl jsem i na divadle a tenhle příběh je prostě skvělý. Ona je to komedie a nakonec to má i happy end. Nikdy jsem ale tenhle příběh jako úplnou komedii nechápal, protože ta kritika učitelského systému a toho, jak kantoři k výuce přistupují, je prostě natolik dobrá, že z toho až někdy mrazí. Některé komediální výstupy jsou ale skutečně parádní. ()
Kto by to bol vtedy povedal, že aj po sedemdesiatich rokoch bude mať myšlienka, nápady a hlášky také nadčasové znenie a ich zmysel platí prakticky dodnes. A na tú dobu bola prakticky aj dosť odvážna. Ale jednoduchosť a prirodzenosť predčila všetky možné zápletky. A Frič bol fenomén. Však kto kedy dokázal točiť permanentne tri-štyri filmy ročne? 85%. ()
Já tyhle staré české filmy raději moc nevyhledávám, protože mě většinou nenadchnou, a to byl i tento případ. Říkal jsem si ale s ohledem na proslulost tohoto snímku a jeho umístění mezi stovkou nejlepších filmů, že bych se na něj konečně měl podívat. Stalo se tedy. Já prostě nějak nemůžu skousnout tu naivitu, která je pro tyhle snímky tolik typická. Jako komedie je to pro mě průměrná záležitost (nejlepší byla hodina němčiny, na chvostu je tenisový zápas a ten příšerný konec). Plus si neodpustím rýpnutí, že nevím, proč některé septimány hrají zdatní třicátníci. To nebyli dost dobří mladí herci? ()
Nemyslím si, že je tento o rok starší film nějak o moc slabší než Cesta do hlubin študákovy duše, jenom je kvůli trestání průšvihů septimánů trochu vážnější a pak je tu také závěrečný trochu podivný záběr kamery na běžící studenty. Jinak je stejně vtipný, plný hlášek a výborně vykreslující typické charektery školního obyvatelstva. "Můj syn Řehák Jan, pane profesore?" - "Nedbalý, líný, neprospívá" - "Má dcerka, pane profesore, ..." - "Nedbalá, líná, neprospívá." - Ale pane profesore, ona není na zdejším ústavě." ()
Galéria (5)
Fotka © UFA
Zaujímavosti (29)
- V roku 1939 na akcii Cena ministra priemyslu, obchodu a živností v Prahe, dostal režisér Martin Frič Svätováclavskú čestnú filmovú cenu za réžiu. Udelená ministrom Vlastimilom Šádkom na návrh odbornej poroty v peňažitej výške 5 000 korún spolu s filmami Kristian a Škola základ života. (Raccoon.city)
- Hlas z rozhlasu, ktorý počúvajú septimáni počas súťaženia na školskom pohári, patril režisérovi Martinovi Fričovi. (Raccoon.city)
- Jméno Čuřil (Ladislav Pešek), které tvůrci vybrali a jenž koresponduje s charakterem postavy, je odvozeno z „čuřit“, což znamená: hýřit, flámovat, utrácet. (sator)
Reklama