Cold Skin

To takhle jednou na skoro pustém ostrově voprcal ožralej námořník, po litru rumu, makrelu a pustil jí s hubou plnou semene zpátky do oceánu. Výsledkem je zcela novej živočišnej druh, co vypadá jako plešatej avatar po lobotomii. Že se mlíčí třelo skvěle jasně dokazuje noc co noc, kdy se ostrov plní hromadou potěru, kterej dobejvá maják místního šviháka Grunera. Do tohoto krásného světa připluje Friend, co chce na ostrově celej rok studovat větry (nemyslím jeho větry ale vzdušný větry) . Hned první večer zjistí, že je něco špatně, druhej večer už je kolosálně na píču a třetí večer už bydlí v majáku u Grunera, kterej má jednu na pohled šukézní polorybu (Aura je kočka i s mejkapem) které dost často brousí rybinou páchnoucí lasturu. Netrvá moc dlouho a poloryba přijde šukézní i Friendovi, však kdo neprcal holohlavou mořskou (ne)pannu jako by nežil. Její modrý soukmenovci dále páchají noční ataky a nálada v majáku jde čím dál víc do prdele. Jak to začne smrdět milostným trojúhelníkem, je jasný, že o ploutev princezny a půl majáku se bude tvrdě bojovat. Nebo taky ne. (22.08.2018)

Indie variace na The Shape of Water. Horor to teda moc není, spíše takové "del Torovské"/ "lovecraftovské" sci-fi drama se super cinematography a fajn temnou atmosférou, kterou dotváří především parádně zvolené prostředí. Je teda škoda, že největší slabinou je poměrně prázdný scénář a ujoudané tempo, kde divák neustále čeká, co z toho vyleze a kdy dojde k nějakému twistu, který tomu všemu dá nějaký smysl nebo rámec. A k tomu bohužel nedojde. Pár myšlenek to má, ale finále je spíše antiklimatické a některé motivy na můj vkus nedořečené. (26.07.2020)

Postupne gradujúci, malý ostrovný "Descent" pre nenáročných, v ktorom sa striedajú nevýrazné pasáže s menej "hluchými" a zriedka akčnými. Romantický podtón v podobe myšlienky: "láska má veľa podôb", len zriedka kedy dostáva takýto priechod. Žiadne mimoriadne gore či atmosféra, no zato výber prostredia, klapol na výbornú. Dalo sa .. (09.02.2018)

Strohé, mořsky skalnaté exteriéry, mysteriózní atmosféra a poutavý příběh, odehrávající se v zajímavé době počátku 20. století. Evokace románů Julese Verna, nebo fantastických povídek H. G. Wellse. Ale přiznám se, že smysl toho všeho mi poněkud unikl. Jako vědecko-fantastické vyprávění je to slabé, protože bez odpovědí a vlastně i bez otázek na původ a způsob života oné tajemné obojživelné rasy, horror to taky není, takže ve finále jde vlastně jen o poněkud plytkou, i když líbivou pseudohumanistickou fantastiku. Ale rozhodně nelituju ztraceného času a ke zkouknutí doporučuju, minimálně zoofilové, nebo nejrůznější xenofilové si mohou přijít na své. (25.02.2018)

Stejně jako v nedávno viděným snímku " Headgame " i tento film začíná tím samým citátem od Nietzsche(ho) : Při boji s monstry si dej pozor, aby ses sám nestal monstrem. Jestli se dlouho díváš do propasti, samotná propast se také dívá do tebe . " Cold Skin " má podle mě společné s hororem jen velice málo. V podstatě jen pár úvodních minut. S odhalením ostrovních monster upadá atmosféra i napětí. Monstar bych vzhledově přirovnal jako něco mezi Avatarem a monstry z filmu " The Descent ". Já osobně bych film označil jako dobrodružný Sci-Fi s pár akčnějšíma scénama. Po vizuální stránce je film na vysoké úrovni, ale obsahově je to slabší. (04.05.2018)