Hry o život: Skúška ohňom

Asi to není tak blbé jak jednička, ale pořád docela blbé, a pořád to trpí všemi neduhy, které si člověk představí, že můžou vyvstat při adaptaci románu do filmu. Aspoň je tady konečně nějaký blonďák, který oplývá charismatem, abych se úplně nenudila, ale pořád nechápu tu tendenci zaplnit film charismatickými herci, ukázat je dvě minuty a zbytek dvou a půl hodinové stopáže zabírat nadějné hvězdičky bojující s digitálními triky a nedostatkem hloubky svých postav. A taky bych chtěla způsobit nějakou revoluci, ve které by vzbouřenci vyřvávali, že to prostě nejde, aby se normou stávaly filmy blížící se svým tvráním ke třem hodinám, které první hodinu řeší něco, ve druhé přeskočí do úplně jiného žánru a ve třetí části si otevřou milionem otázek dveře k dalším pokračováním. Zatraceně, to je jako kdyby třeba Highlandera rozpitvali do čtyř filmů. Takové plýtvání filmovým časem není nic jiného než rouhání. Ale to jsem se rozčílila víc, než jsem původně chtěla. Ať si teda z těch telenovelových jednohubek pro teenagery dělají seriály, ale jako film tahle látka nefunguje a ne a ne a ne. (10.05.2014)

Hangr gejs aneb "Dejte Belle do ruky luk, osaďte třemi Patyzóny a máme tu další účelovou, plagiátroskou sračku", sveřepě pokračuje v nastoleném trendu. Slečna Lórencová, plná lásky a rozpolcena nenávistí ke zlému postapo establišmentu, lítá po džungli, až se jí zapařují neoprénem zvýrazněná prasečí stehna a svými šípy neochvějně míří do srdíček mongoloidních dětí, toužících po přiblblém dobrodružství a zvědavých na to, který ze statických fesháků jí nakonec naplní toulec. A tak si Zuzanu směle řadím do seznamu parazitních grafomanek, hned vedle Štefánie a paní Rohlíkové, jež jsou svými červenoknihovními braky schopny zkurvit vkus miliónům slaboduchých týnedžrů. Oproti prvnímu dílu však došlo k drastickému zbrutálnění a posuvu přístupnosti na PG8, Katniss dokonce jednou krvácí ruka!!! a přespolní běh s důchodkyní na zádech mi uvolnil průdušky lépe než ACC, proto budu velkorysý, napálím tomu velmi pěkných 1,596421 a už Hladově vyhlížím tu romantickou VŘSR v dalším dílu. (22.01.2014)

Formalisté prominou, ale jestli je něco, co si na Hunger Games zaslouží podrobnější rozbor, tak je to postavení dívčí / ženské hrdinky a problém emancipace, potažmo sexismu. Teze o feministickém postoji série, která by měla čtenářkám / divačkám dávat příklad aktivní nebojácné hrdinky, jsou totiž docela dobře napadnutelné, respektive to zdaleka není tak jednoznačné, jak se možná zdá. Katniss je v prvním i druhém dílu poměrně často postavou reaktivní až pasivní, závislou na pomoci shůry ve stylu deus ex machina ("padáčky" od Haymitche, což je pochopitelně otcovská figura) nebo větší pohotovosti ostatních (Finnick a jeho oživení Peety, při kterém Katniss akorát vyděšeně přihlíží a x dalších případů...). Katniss rozhodně není po většinu času proaktivní figurou, která by určovala směr vyprávění, ale přesto je protagonistkou, což evidentně samo o sobě někomu stačí. V tom je ale právě ta komplikace - Hunger Games na jednu stranu působí jako progresivní, emancipační popkulturní produkt, jenže pouze do určité míry. Ve skutečnosti film na mnoha místech nabízí divačkám zcela konzervativní potěšení z toho, že hrdinka může na veřejnosti předvádět krásné nové šaty (stávat se "objektem pro pohled") a být slavná. Samozřejmě, filmy / knihy toto všechno zároveň kriticky reflektují (druhý díl je v tom důslednější), ale nemyslím si, že by vyloženě znepříjemňovaly sledování těch efektních momentů; je to pořád okouzlení pozlátkem, luxusem a popularitou, byť vylhanou a pomíjivou. Je to na jednu stranu logické. Aby frančíza dokázala přivábit svoje cílové publikum a zaplatila přitom svůj vysoký rozpočet, těžko se může uchýlit k radikálnější interpretaci, která by vyloženě systematicky podrývala cokoli okouzlujícího a narcistního. Pořád tu musí být vzrušení z toho, že sledujeme dobrodružství pro vyvolené - že nahlížíme do pozic vyhrazených jen pro mizivé procento "šťastných". Na druhou stranu, rozhodnutí portrétovat Katniss převážně pacifisticky (málokdy skutečně někoho zlikviduje, a kdyžtak jen náhodou) a nechávat "černou" práci na druhých, prostě naráží na stanovené meze a ústí v už zmiňovanou neakčnost až pasivitu. Což se dá ale znovu obrátit a číst jako záměr - hrdinka je tady ostentativně zobrazovaná jako oběť systému, se kterou je neustále manipulováno. Jenže fakt se to dá chápat jako důsledný komentář neschopnosti vymanit se ze stereotypů, které ženám přikládá společnost? Nejsem si jistý. Místo toho jsem z toho rozpačitý, tak nějak pořád. Ale jak říkám, je to pro svoji rozporuplnost a kompromisnost, která je vlastně v řadě ohledů pochopitelná, zajímavý materiál k diskuzi. (10.09.2015)

Nejzvláštnější na tomto dílu je to, že druhý knižní díl byl pravděpodobně nejslabší - filmový je (zatím) lepší než první. Linie v aréně mě v knize nudila k uzoufání, tady mi připadala nejnapínavější a nejdramatičtější. Změna v režii Hunger Games tedy opravdu prospěla. Herci jsou charismatičtí, jen představitelé Galea a Peety jsou mi stále trochu trnem v oku, jsou to bohužel jen kluci, co jsou maximálně na ozdobu, hereckého umu příliš nepobrali. Ale i tohle bych dokázala odpustit, protože ve druhém díle se divák jen tak nenudí jako u prvního, vizuálně je to nádhera, jenže.. nedokážu pochopit proč, ale celý příběh v knihách vyzněl úplně jinak - silněji, hlouběji, skoro jste dokázali cítit ten strach, film oproti tomu působí plytce především ve scénách, kdy se tam pitvoří maškarády ala Effie nebo Katniss líbá jednou toho a za chvíli zase tamtoho. Netuším, proč tomu tak je, ale občas mi za představitele bylo trapně. Film má prostě stále to "pubertální" vyznění, které jsem u knih nenašla. Není to ale tak úplně důvod, proč nedám pět hvězdiček, jako jedna z mála vím, že film nemůže být kopií knihy :))) Bavila jsem se, ale vyloženě mě to nenadchlo až tak, abych to brzy chtěla vidět znovu. (23.01.2014)

Tak já tak nadšený nebudu. Dvojka jako kterákoliv jiná recykluje nápady z jedničky, snad jen ty efekty možná stály o pár desítek milionů Doláčů víc. Pokud mi minule Tucci i Sutherland připadali super, teď už jsem je měl okoukané a tak jediným velkým překvapením pro mne byla účast pana herce Philipa - Seymoura, který mne dokonale zmátl. V něčem takovém, bych jej nečekal. No a ke všemu tomu zlému se nám copánkatá Jeniffer nějak zakulatila a to i na místech kde to nebylo třeba... :-). Z celého toho všeho mne tak nejvíc zaujalo stádečko milých opiček jdoucích si nikoliv pro banán, ale pro ledvinu. Na další pokračování už asi koukat nebudu a že jistě bude. Minule jsem dal za 3, nyní dávám jen za dva šípy. * * (08.05.2015)