Černobyľské denníky

Příšerný, co všechno už se v dnešní době vydává za horor. Absolutně nenapínavá a atmosféru postrádající blbina, která je díky své až velké lacinosti po většinu času i k smíchu. Scénář navíc vypadá, jakoby ho někdo sesmolil na záchodě. Že je tento děsivý scénář od tvůrce Paranormal activity mě vlastně vůbec nepřekvapilo. (24.11.2012)

Dostal som približne čo som čakal, takže neohúrilo ani nenasralo. Obyčajný priemerný radový horor, akých sú tisíce - síce sa odohráva v zaujímavom prostredí, ale napokon z toho nič nevzíde. Áno, partička teenagerov, áno, ostanú niekde visieť, odkiaľ je problém sa dostať, áno, ich sprievodca zmizne ako prvý, čím sú definitívne v prdeli - a pokračovanie je taktiež logické - tma, krik, pobehovanie s baterkou v tme, ale aj tak nie je nič vidieť, čakanie, kedy na nich niečo vyskočí, jeden po druhom miznú atď atď. Záver nezaujal, pretože všetko tu už bolo. Okrem prostredia klišé, ktoré pre mňa znamená akurát ďalšiu fádnu čiarku do počtu. Ale nemal som to problém dopozerať, ani nutkanie to vypnúť, čo sa mi v posledných mesiacoch stáva čoraz zriedkavejšie. (24.06.2012)

Mám rád Orena Peliho (ktorý to produkoval) a Černobyľ ma fascinuje. Ale Černobyľské denníky dobre nedopadli. Kým sa nič hororové nedeje a postavy sa len prechádzajú post-apokalyptickým mestom (sídlisko, kolotoč), je to fajn. Nie super, nie geniálne. Ale fajn? Fajn hej. Potom ale (tradične) umiera najschopnejšia postava, zostanú len samí hysterickí a nepraktickí blbci a na mesto padne noc a nič z jeho jedinečných kulís tým pádom nie je vidno. Ani scenár to moc nezachraňuje (človek, ak nie je olympijský víťaz v behu, fakt nemá šancu utiecť svorke vlčiakov) a je plný pozoruhodne nelogických momentov (Juri pozná „tajný“ vchod do mesta, kde by sa nemusel dohadovať s vojakmi a platiť im, no napriek tomu použije „oficiálny“ vstup). Pasáže, ktoré ma mali vyľakať, ma vyľakali skôr len preto, že v nich niečo uprostred ticha nahlas „buchlo“, než že by tvorcovia kvalitne budovali atmosféru napätia a neistoty. (14.10.2017)

Tomuhle tedy říkám husarský kousek! Kdo by si pomyslel že něco podobného se může protlačit do našich kin, má samozřejmě pravdu. Na druhou stranu viděl jsem i mnohem horší filmy, které distribuce třeba právě u nás nevynechala. Filmu nemůžu upřít atmosféru a v rámci možností kvalitní herce, kteří působí uvěřitelným dojmem. Pokud bych měl srovnat tohle například Černou hodinou, tak mě jako vítěz vychází Černobyl. Tvůrci si vystačili i bez zvláštních efektů, ale zato přidali solidní atmosféru. Závěr filmu si snaží hrát na něco co určitě není. Posledních 20 minut se odvíjí stylem, kdy postavy utíkají odnikud nikam a vždy po 4 minutách jedna ubyde. (10.10.2012)

Hvězdu navíc za to, že mě prostředí okolo Černobylu fascinuje a rád hltám cokoli, co se na toto téma objeví. Ony Černobylské deníky opravdu nejsou žádné veledílo, ale jsou až překvapivě dobře koukatelné - zejména první polovina, kdy se skupinka mladých nadšených turistů vydává do tohoto bohem opuštěného místa je skvělá (škoda, že nebylo použito více autentických záběrů z reálné Pripjati). Jakmile se ale odhalí nepřítel, atmosféra jde do háje a strach mizí úplně. Survival je to slušnej, pointa není úplně marná, ale jak jsem řekl na začátku, hlavně od toho nečekat bůhvíjaký nářez. (14.02.2015)