Princezná so zlatou hviezdou

Asi nejblíž Mrazíkovi, co se kdy česká pohádka dostala. Tou svojí ubrblaností, dospělou infantilitou a naprostou odtržeností od reality jde vlastně o zhmotnění stařecké senility, která vzbuzuje otázky, zdali ta nemoc vůbec existuje, nebo jde o nevratné poškození mozku generace mých prarodičů tím, že právě vyrůstali na této pohádce. Když se na scéně poprvé objevil princ Arnošt Ledecký, náš kulturní referent, málem jsem se počural. Velký potenciál vidím ve skupinové párty projekci, kdy se budou improvizovaně doříkávat načaté verše. "Už se ti to všechno plete." "Neser princi Teplomete." (14.02.2024)

Klasická česká pohádka ze zlatého filmového fondu. Princezna se zlatou hvězdou je sice ještě produktem konzervativní filmové éry, kdy se především sázelo na umění a vše vně se podřizovalo umělecké složce. Všechny dialogy jsou tedy psány ve verších, herci a herečky z dnešního pohledu mile přehrávají a vznosně gestikulují, skvostné herecké obsazení a režie nestora Martina Friče nedovoluje slabý herecký výkon... Co ale rozhodně povznáší celou tuto pohádku je přítomnost roztomilého humoru a z mého subjektivního pohledu role krále Kazisvěta v podání Martina Růžka (sice nepokrytě vulgarizujícího tehdejšího německého ideového nepřítele jasnou stylizací do germánské rituality a symboliky, ale přesto zahraného rozkošně a karikovaného spíše k úsměšku než k ostouzení). Milá a nekonfliktní pohádka... (29.06.2007)

"Princezná so zlatou hviezdou", no dobre budiž. Pokiaľ to nebude princezná so šesťcípou Davidovou hviezdou alebo nedaj bože s červenou komunistickou, tak to vždy nejak prežijem. Táto stará česká filmová rozprávka sa pravideľne reprízuje v čase okolo vianočných sviatkov už dlhé roky. Nikdy som si ju nijak zvlášť neobľúbil, nikdy ma moc nezaujala, veľmi málo ma pobavila. Avšak tie jej nekonečné televízne reprízy mi vôbec nevadia. Nech to kľudne stále púšťajú. Sú Vianoce, tak je v telke ako obvykle "Princezná so zlatou hviezdou". *** (23.12.2016)

Po novém shlédnutí zvyšuji na čtyři hvězdy. Herecké výkony i režie jsou jednoduše bezchybné, verše skvěle odsýpají a ten Radkem zmiňovaný milý a laskavý humor je vskutku všudypřítomný. Svým způsobem je to jeden z posledních výrazných dozvuků naší prvorepublikové filmové tvorby, tak odlišný od drásavých introspektivních filmů let šedesátých, plný sentimentu a vytváření ideálních světů, ale zároveň řemeslně naprosto dokonale zpracovaný. Kdysi jsem se v diskusi k tomuto filmu přel o tom, jak moc nebo málo je to komunistická agitka... Ten "dobově aktuální pathos", který nalezneme v Pyšné princezně stejně jako v pohádce "Byl jednou jeden král" či v "Císařově pekaři a pekařově císaři", je tu naprosto nepochybně přítomen také. Protože se ale psal rok 59 a ne 52, je samozřejmě už poněkud "zkrotlý". Inu, socialistická lekce je zkrátka součástí naší historické paměti a naprosto přirozeně ovlivňovala a dosud ovlivňuje nejen to co v té době vniklo ale i nás, kteří jsme tu dobu zažili. Můžeme někdy reagovat poněkud přepjatě a pro mladší diváky třebas i nepochopitelně... To je život... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Adam Bernau, Radek99, sportovec (28.12.2015)

S poetickými kudrlinkami jednoduchý přímočarý příběh z Pohlreichovy říše bez hluchých míst s nevtíravě nenápadným, ♫ jediným hudebním zápisem B.Sedláčka do dějin kinematografie, který se zdaleka neomezuje jen na budovatelský optimismus, ale propojuje i modernu let meziválečných s aktuálním Bruselem. Kamera zkušeného Jana Rotha a nenápadně přínosná výprava. Kyselková JE princezna, čistá tak, že si na ni ani hygiena nepřijde, a zkušení herci jí pomáhají ostošest. "Jsme proti lásce bezbranní, když pod hvězdami raní, prstýnek něžný dala mi, teď leží na mé dlani." 4-5* (27.12.2012)