The Respectable Ladies of Pardubice
Réžia:
Martin FričKamera:
Václav HanušHrajú:
František Smolík, Jiřina Štěpničková, Eman Fiala, Ferenc Futurista, Terezie Brzková, Marta Fričová, Zita Kabátová, Jindřich Plachta, Jaroslav Marvan (viac)Obsahy(1)
Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí... Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 5. 10. 1944 v Pardubicích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (90)
Tak tento komentář píši v Pardubicích, ke kterým mám jistý citový vztah, a alespoň je to originalní. Nebojte jestli budu psát komentář třeba k Útěku ze Sibiře, nepojedu tam!;-) Nicméně k filmu -mistr ostrého meče má ženu ostrého jazyka. Myslím, že film diváky odvedl o všedních i nevšedních problémů války, i když pár jinotajů se do filmu podařilo schovat. ()
Trochu jsem si vždycky tenhle film pletl s Cechem panen kutnohorských; satira opět míří na pokryteckou, měšťáckou povahu paní a dívek, tentokrát v pozdně středověkých Pardubicích, kde je sousedkám trnem v oku manželka městského kata - Jiřina Štěpničková v jedné z rolí, kde ji můžu; skvělý je ovšem i její manžel, kat František Smolík, u něhož se na slabou roli snad ani nepamatuji. A další plejáda našich výtečných herců, vzpomenu ještě aspoň starou hraběnku Terezii Brzkovou. ()
Abych se přiznal, čekal jsem to lepčí. Něco víc ve stylu "Cech panen Kutnohorských." Počestné paní pardubické jsou taková "polosranda." Komické buzerování manželů jejich intrikánskými ženami je prokládáno vážnými situacemi v průserech se zmítajícího písaře a dramatickými úvahami chudáka kata, který se nehodlá smířit se svým údělem méněcenného občana...ale hláška co mě pobaavila:"Ať mi nešlape na kůži"... :) srandovní ()
Kde ten Frič chodí na také enormne vykonštruované námety? To neviem.↵ A prečo si tentokrát vybral historickú dobu? Na to mám hypotézu: aby mohol natočiť film s hrdinkami ešte omnoho afektovanejšími, prudérnejšími, obmedzenejšími a otravnejšími než obyčajne.↵ Okrem toho nanešťastie vo filme chýbal humor, ktorým by sa tieto postavy pranierovali (možno s výnimkou scény na súde) a urobili film znesiteľnejším. Miesto toho bol dej filmu mimoriadne vykonštruovaný s cieľom happyendu - šťastia dobrých pokrokových ľudí a zahanbenia tých obmedzených. To, ako všetky okolnosti do seba účelne zapadajú je síce obdivuhodné, ale tiež očividné a divák cíti, že víťazstvo dobra je neodvratné napriek akémukoľvek úkladu. ()
Galéria (26)
Zaujímavosti (5)
- Poslední film Zity Kabátové před 25letým filmovým půstem. (M.B)
- Jindřich Plachta natočil ve stejném roce dalších pět filmů. (M.B)
-
Film stál na tu dobu závratných 6 513 000,- protektorátních korun
Položky:
námět: 119 000,-
hudba: 115 000,-
obsazení: 870 000,-
štáb: 639 000,-
ateliér a laboratoř: 2 829 000,-
materiál: 291 000,-
výprava: 550 000,-
exteriéry: 490 000,-
doprava a pojištění: 190 000,-
poplatky, režie, výrobní skupina aj.: 420 000,- (krib)
Upraveno v červnu 2020. Počestné paní pardubické je básnicky stylizovanou satirickou mozaikou společnosti. Ponechám stranou jinotaje a analogie k nacistickému protektorátu, ale jsou všudypřítomné. Martin Frič na základě divadelních hrátek Karla Krpaty, inspirovaných Vávrovým Cechem, s rozvernější náladou narýsoval skutečnou páteř konšelské politiky, tím je celý sbor ctihodných manželek a jejich bdělý dozor nad bezúhonným morálním stavem společnosti. Odlehčeně karikující okénka se zalíbením pozorují hříchy, tajemství, touhy, slasti, závisti, lásky, rozepře a soužití celé měšťanské reprezentace pardubické. Nadhled se usmívá i v obrazech násilí, vždy připraven pohotově odrážet útoky a hanění, byť se moc pokouší o přezíravost. Ústřední mužskou postavou je Jiří (velmi dobrý František Smolík), mistr ostrého meče a tajně vyhledávaný ranhojič. On je tím, kdo nese stigma pošpiněného svědomí společnosti ve formě ostrakizace. On je tím, kdo veřejně musí přijmout prvotní provinění. K nejvýraznějším mužským postavám filmu patří osobně zaujatý a přitom snaživě spravedlivý pardubický purkmistr (vynikající Jaroslav Marvan), rychtářský písař v melodramatické zákonitosti příběhu Prokop Trubka (zajímavý Gustav Nezval), a z oné ženské hašteřivosti nešťastný pekařský mistr a rychtář Pálka (skvělý Jindřich Plachta). Ústřední ženskou postavou je Rozina (zajímavá Jiřina Štěpničková), katova manželka a zručná punčochářka. Mladá krása provokuje a na zvyšující se hladinu hysterické kritiky se odpovídá módní promenádou, posilující obzvláště závist i zášť. K nejvýraznějším ženským postavám též patří do výhodné a nechtěné svatby nucená křehká hraběnčina schovanka Aninka Dražická (pozoruhodná Marta Fričová), hamižná stará hraběnka s lákavou vidinou rozšíření hospodářského statku (skvělá Terezie Brzková), k lakotné hraběnce přívětivější baronesa Helena z Alcantaru s temným tajemstvím (velmi zajímavá Zita Kabátová), nejhysteričtější bojovnice za počestnou morálku a zapšklá manželka punčochářského mistra Kostíka (příjemná Meda Valentová), a nenasytně koketující a nestydatě pomstychtivá vnadná manželka konšela Zvůnka Baruška (zajímavá Helena Bušová). Z dalších rolí: překvapivě útlocitní pacholci kata (Eman Fiala a Ferenc Futurista), odvahu v pravou chvíli nalézající flétnista, nový rychtářův zeť a perníkář Flaška (František Filipovský), své manželce vždy bojácně poslušný mistr punčochářský Hypolit Kostík (Jára Kohout), falešný a poživačný hrabě z tolik výnosné císařské erbovní kanceláře Bořita z Klokočína (Vilém Pfeiffer), jeho na přísun financí již uvyklý komorník Filip (Martin Raus), podváděný pardubický konšel na častých pracovních cestách Zvůnek (František Kreuzmann st.), další smyslně tvárná manželka konšela (Dana Medřická), naivní a nejprve nesprávně zamilovaná rychtářova dcera, panna Dorlička (Blažena Slavíčková), peprné drby s nadšením roznášející švadlena (Jarmila Švabíková), či poctivý noční spánek narušující povětrná ženština (Lída Chválová). Počestné paní pardubické jsou satirickým okouzlením života v jeho rozvernějších barvách. Navíc měl film ve své době ještě jednu, o mnoho důležitější funkci, která je s ohledem na svěží fungující fraškovitý koncept filmu dnes až na úplném okraji divákovy pozornosti. Rozkošné to pobavení! () (menej) (viac)