Bling Ring: Ako VIP-ky

Nebudu chodit kolem horké kaše. Otevřete si galerii, podívejte se na druhý obrázek na Emmu Watson (pro negramotné je to ta v růžovém) a zjistíte, proč jsem si tento film pustil. Ta Amerika je stejně zvláštní. Nezamčený auta, nezamčený domy. V Čechách by stačilo, abych si nezamkl kolo, když jdu do hospy a za půl hodiny by bylo fuč. O domech ani nemluvím,v Čechách se zamykaj i pitomý kůlny na dříví. Celkem nenáročný film z prostředí hollywoodské zlaté teen smetánky, kterému moc bodů nepřidá ani to, že je prý podle skutečné události. Jako pohodová tříhvězdová jednohubka s Emmou to ale stačí. (15.12.2013)

Film je asi ok (teda jakože průměr), jen není jasné zda je to kritika situace nebo naopak oslava. Což je trochu škoda, protože ten svět, který to ukazuje, je zvrácený... že oslavujeme celebrity, které nic neumí, je špatné, ale když ještě víc oslavujeme ty, které je vykrádají, aby si na ně mohli hrát, to už je katastrofa. (10.05.2017)

Kdyby to nemělo titulek "Directed by Sofia Coppola", nikdo by po tomhle unylém doku-dramatu ani neštěknul. Nejbizarnějším aspektem "Bling Ringu" je jeho nerozhodnost a nekoncepčnost. Film očividně chce být velkou varující zprávou o pokřivených hodnotách mládeže, ale ve výsledku paradoxně dává terčům své kritiky přesně to, co by sami chtěli - co by si mohly zpovykaná děcka adorující celebrity přát víc, než biják, kde se ony celebrity opravdu objeví a kde je samotné navíc hraje Emma Watson? (08.09.2013)

Sofia Coppola dělala svou hrdinku Marii Antoinettou šťastnou (dortíky, šampaňské, hazard, další a další šaty), i když doba i společnost jí nepřály. Tady dělá radost hned celé skupince z jedné povrchní generace, která trpí na přebytek růžové barvy. Coppola je znovu osobitá, to se musí nechat, ale téhle látce přeci jenom chybí to, co zdobilo třeba výtečné Ztraceno v překladu. Spontánní scény, lehce zapamatovatelné momenty, lehkost, emoce. Bling Ring ve finále nejsou tak povrchní, jak se na první pohled zdálo, nicméně na onom příslibu instantní popularity se film o čtyřech pipkách stavět nedá. Chatují, tráví hodiny na blozích, listují módními časopisy, popíjejí v luxusních barech, nudí se. A nakupují nejen v obchodech. Poměrně naivně se vydávají do honosných sídel hollywoodských hvězd a chtějí si onu hvězdnou auru na čas užít – a ideálně si odnést ty nej botičky, kabelečky nebo halenečku. A zatancovat u tyče, u které se kroutí samotná Paris Hilton. Brakování luxusních vil je samozřejmě cesta do oranžových mundúrů, přesto roli soudce nechává „stále svá“ autorka na divákovi. Možná i proto, že v hollywoodském světě vyrůstala, zřejmě ho moc nemusí a hlavně celý ten kolotoč dokonale zná. Ze všech stran. Nás uprostřed Evropy může štvát ona neúcta k majetku i pohrdání penězi, na druhou stranu oceníme solidní soundtrack, slušný vizuál i prazvláštně přitažlivou atmosféru. A sladkou Emmu Watson. Takže to máme fifty fifty. (17.10.2013)

Vůbec mě nezajímá, že to točila Sofia Coppola - a už vůbec kvůli jejímu renomé nebudu potit ňáký nesmyslný hvězdičky. Viděl jsem od ní totiž jedinej film, kterej mě uchvátil svym filozofovánim; a tohle je docela dobře přesnej opak Lost in Translation. Snímek povrchní stejně nesnesitelně jako jeho protagonisti. Pokaždý jako bych celých sto let čekal, jestli se konečně stane něco spešl, a ono ne - furt dokolečka, jedna celebrita za druhou, jedna velenudná předváděčka před zrcadlem za druhou ... Všichni v USA by měli bejt obezřetnější a vybraný celebrity stokrát chytřejší. Zhruba to mi Bling Ring dalo. A já teď rozhodně lituju toho, že jsem na takový "sdělení" vyplejtval 90 minut svýho volnýho času. (03.10.2013)