Päť rozbitých kamier

Izraelsko-palestínsky konflikt je tak komplikovaný a existuje ohľadom jeho histórie také kvantum interpretácií, že niečo ako správny názor určite neexistuje a asi existovať ani nikdy nebude. Priznám sa, že viem o tejto problematike len veľmi málo a preto si netrúfnem konfrontovať tento dokument s nejakými faktami a nebodaj posudzovať jeho autenticitu alebo pravdivosť. Možno je tento pohľad na problematiku vytrhnutý z kontextu, možno že je silne tendenčný, ale možno dokonale vykresľuje krutú dennodennú realitu. Už len pre ten fakt, že človeka núti uvažovať a možno ho zmobilizuje k tomu, aby si o niečo o tejto problematike naštudoval, si tento dokument určite zaslúži pozornosť. 90% IFF Bratislava 2012 (20.11.2012)

S nimi ten jejich vrozený arabský temperament teda smýká! Pro leckterého Evropana možná až nepochopitelně moc. Na jednu stranu si Palestinci těmi emotivními projevy sráží šance na dlouhodobější vyřešení situace, na druhou stranu vděčí právě té horkokrevnosti (a jistému starosvětskému vztahu k půdě) za to, že je jen tak něco z jejich domoviny nevyžene. - Pro to poznání je ten dokument přínosný, ale mohl být o dobrou půlhodinu kratší. (04.11.2016)

Podobné filmy jsou velmi důležité, protože přinášejí jiný obraz války. Proti tomu, s čím se normálně setkáváme ve filmech může podání skutečných "herců" působit fušersky. Vojáci často jakoby bezmocně postávají před zátarasy, nechávají se bít do prsou ženami, které je nechtěji ve svých příbytcích, a jejich trpělivost je zkoušena shnilým ovocem a dlažebními kostkami od mužů, kteří je nechtějí ve své vesnici. Strpějí urážky a nářek místo těch nahoře, jejichž rozkazy se zavázali plnit. Tam, kde se ve filmech umírá rychle nebo důstojně, tady se dělá povyk při sebemenším škrábnutí. Je to pravá tvář války, je to válka lidí bojujících za to, co jim dle jejich soudu náleží, je to válka dětí, pro něž se boj a násilí stává stejně přirozenou součástí jako pro české děti pohádky. (31.03.2018)

Koniec minulého storočia bol obdobím pádu berlínskeho múru a začiatok tohto storočia je obdobím stavania nových múrov a plotov. A to nielen v miestach dlhoročných konfliktov, ako v oblasti Palestíny, ale aj blízko nás a skoro na každom hustejšie obývanom mieste sveta. Boj a demonštrovanie proti plotom je podľa dokumentu témou života palestínčanov. Aj deti od útleho veku vodia na demonštrácie, aby videli všetko násilie a keď zorganizovali čisto detskú demonštráciu, to sa mi zdalo už priveľa. Akoby očakávali, že sa niečo stane, že niektorému vojakovi povolia nervy, a video s násilím na deťoch bude témou pre celý svet. Všetko je natočené amatérskym dokumentárnym štýlom, pohľad je samozrejme jednostranný, ale to sa nedá filmu vyčítať, vieme kto ho točil. Filmár a rozprávač, ktorý postupne prichádza o kamery, nakoniec príde o viac, postupne stráca pochopenie manželky a v mnohých momentoch aj moje, hlavne pri manipulácii detí. –––– Tato, prečo vojakov nezabiješ nožom? (02.11.2015)

Je to jistě pohled jen z jedné strany, jak moc tendenční si nedovolím hodnotit - na to izraelsko-palestinskou realitu znám málo. Pro mě to je ale jeden ze střípků mozaiky, který nebudu přeceňovat, ale pomáhá mi se lépe orientovat. Vidím skutečné Palestince z masa a kostí, život jedné rodiny, jejich pohled na věc, což zaplňuje prostor mezi fundovanými analýzami či zpravodajskými články. Přístup je to vyloženě lokální, během celého dokumentu nezazní ani jednou slovo Fatah nebo Hamás, jméno některého politika... - ale samozřejmě z něj vystupuje konflikt jako takový. Kamery se ve filmu stávají také postavami - jejich zničení/poškození vidíme "živě", krásná ukázka Vertovovy Kamery jako Oko. (22.03.2013)