Nejlepší ženská mého života

"Se slušností nejvíc pokradeš." Jiří Sovák má plán na loupež století (jak tomu alespoň říká jeho vnitřní hlas). Mazaný scénář Jaroslava Dietla a Martina Friče mu ovšem do cesty postaví husičku v neodolatelném podání Ivy Janžurové, šejdíře Čestmíra Řandu, přesympatickou, půvabnou poštmistrovou Milenu Dvorskou... A v neposlední řadě také vlastní svědomí. Vznikla velice povedená komedie, v závěru i slušně napínavá. (28.10.2014)

"Malý film" velkých hereckých příležitostí a koncertů v idyle českého maloměsta; zhruba tak se mi vybavuje po desetiletích z paměti poslední dílo předčasně zesnulého skutečně - nejen titulem - národního umělce, režiséra Martina Friče. Jiří Sovák tu předvádí vrcholné ukázky svého tehdy rychle vyzrávajícího herectví. Více a hlouběji však upoutal mou pozornost jiný výkon - také tehdy už zralé herectví české "ultrasexbomby" Mileny Dvorské. Brýle, kterými ji obdařil Frič, nemohly zakrýt její dozrávající krásu ani mimořádnou schopnost propůjčit "malé" poštmistrové, pardon, vedoucí pošty, romantický nádech civilního patosu, ve kterém stále cítíme kořennou hanáčtinu prostějovské dívky, která se nebojácně měřila s velikány kolem krále JÁ. Čas od času přemýšlím, proč tato vlastně výborná herečka, generační vrstevnice Jany Hlaváčové, Karly Chadimové, Marie Tomášové "neprororazila". Proč i teď, na prahu osmého desetiletí svého života, zůstává jakoby v pozadí, ačkoliv si s žádným z připomenutých jmen v ničem nezadá. Věrohodná odpověď je překvapivá svou všedností. Milena Dvorská je normální, ne průměrná, ne nezajímavá vynikající žena. Nepotřebuje se tlačit do popředí, postrádá motivaci po získání místa v premiantské řadě; je zkrátka poctivá ve své slušnosti a přirozená a samozřejmá ve svých nepopiratelných výjimečnostech. Ta poštmistrová, pohádková krasavice přepážky zakuklená do brýlí zdánlivé všednosti, ji i prozrazuje, i skrývá, i charakterizuje. A tak je znovu tou dychtivou, zvídavou, ale i ráznou Maruškou, která je pro integritu své osobnosti připravena ve věci zjevené pravdy - že sůl-charakter je nad zlato-plytkou senzacechtivost - připravena bojovat s každým. Vzácných žen jejího typu nikdy nebude nazbyt. Ani v NEJLEPŠÍ ŽENSKÉ, ani ve všednodenním životě každého z nás. (01.04.2008)

Pokud si muž středního věku pořídí manželku s čerstvě vydaným občanským průkazem, tak musí počítat s tím, že peníze na provoz domácnosti zmizí v černé díře krásčiných potěšení. Dvaačtyřicetiletý Láďa podobný model doma má, takže si už plně uvědomuje o co přišel, když se rozvedl se svou první manželkou. Láďa však má v hlavě dokonalý nápad na zbohatnutí, který hodlá dnes uskutečnit, neboť si je vědom svého neprůstřelného alibi a hlavně má jistotu, že žádné z policejních alb nedisponuje jeho fotografií. Odjíždí, se svými pečlivě nacvičenými úsměvy, do malého městečka, avšak nepočítá s výkřiky svého svědomí, křehkou paní poštmistrovou ani drzostí vedoucího samoobsluhy. (12.09.2009)

(LFŠ 2022) Fričův poslední film dokáže hravě zaujmout i dnešního diváka - díky chytrým dialogům a famózním hereckým výkonům. Jedná se v podstatě o herecký koncert Jiřího Sováka (a jeho neuvěřitelně humorného voiceoveru), jemuž skvěle sekundují herci ve vedlejších rolích, z nichž mě nejvíce oslovili Řanda, Dvorská a Janžurová. Nejlepší ženská mého života mě opravdu upřímně pobavila a měl jsem často na tváři potutelný úsměv, podobného ražení jako onen Sovákův. (05.08.2022)

Vzhledem k tomu, že to natočil Martin Frič, musím být na film přísnější, protože tahle satira se nijak zvlášť nepovedla. Možná léty trošku taky vyčpěla, dnes se krade jinak, záludněji. Přestože jde o satiru, neměla scénáři ujet základní záležitost s předáváním tržeb na poště. To se opravdu kdysi takhle hotovost předávala? A všude se dávaly jen stokoruny? Vím, o tohle ve filmu nešlo, ale i satira by měla vypadat hodnověrněji. Jiří Sovák ovšem sehrál svoji úlohu podvodníka začátečníka velmi dobře, ono to dle postelové scény na začátku taky vypadalo nadějněji, ,ale sledovat dlouhé scény přebírání a razítkování bankovek, to bylo i na mne trochu moc. (08.04.2016)