Transformers: Zánik

"Přepíšeme historii," zní jedna z prvních vět filmu. A fakt jako že jo. ;) Zahraniční recenze opakovaly, že jde o redefinici blockbusteru, ale spíš jde o zcela nový typ. Už to není ani kinematografie atrakcí, nýbrž kinematografie abstrakcí: hudba a zvuk se slévají do jedné kakafonie, v obraze je mnohdy přes všechny ty výbuchy, prach a rychle se pohybující věci obtížné rozlišit postavy. Vedle toho, že je tento díl pozoruhodný z formálního hlediska, si zaslouží rozbor i z toho ideologického, protože je velmi - a imho záměrně - na mnoha úrovních rozporný: velkorozpočtový trhák v IMAXu a ve 3D a s Dolby Atmos zvukem je oslavou starých technologií; kritizuje se prefabrikovanost hollywoodské produkce ("Dnes se točí samé sračky, sequely a remaky."), a přitom se navrací k mytickým či mytotvorným vyprávěním (vč. okázalých citací Forda a Kubricka); důraz je kladen na rodinné hodnoty, jenže lidé jsou definováni jenom na základě svého vztahu k technologiím a je jasně řečeno, že si ani nezaslouží zachraňovat atd. apod. Naštěstí je to celou dobu nesmírně sebeuvědomělé, takže je možné nebýt jenom fascinován tím, jak moc jsou TRANSFORMERS: ZÁNIK podnětným dílem na rozbor a výklad, ale lze si čtverku užít jako nekorektní zábavu, jejíž vtipnost a provokativnost vystihuje scéna, v níž Texasan vyhání Afroameričanku z trávníku baseballkou (když už Kruger navazuje na literární tradici otrokářského narativu, kterou ozváštňuje převedením vztahu bílý - negr na lidi - robot a narušením této dichotomie na lidi + roboti vs. korporace). Obsáhleji v Prvním dojmu. (25.06.2014)

Já nevím jestli tohle skutečně Míša chce, do smrti věnovat svou energii přerostlým mluvícím plechovkám a nebo ho k tomu tlačej penězuchtivý manažeři Paramountu, protože i když pominu úplně všechno, tak z prvních dvou dílů jsem cítil Míšovu radost, bylo to sice pitomý a naivní, ale bylo v tom vidět srdce, ale tohle ? To bylo neskutečně odosobnělý. Přepálený hlavně v dialozích. Mark tam zdůrazňuje jakej je tatínek tolikrát, že už mě tam chyběli jen Lunetic se svým songem "nepřines mě čáp už to vím, jsi můj táta, můj táta....", fakt hrozný. Plechovky komentovaly snad každou svou akci a vůbec mě k nim ty kecy nešli. Vrcholem všeho byla umělá love story těch dvou bezcharismatickej neherců. Můžete si stokrát nadávat na Megan, ale ta holka měla v sobě víc než jen kozy a našpulený rty, tahle okrasná rašple, to byl trest. A o tom frajerovi už radši ani nemluvím, ten by se měl vrátit zpátky do kadeřnickýho studia a celej den se česat, protože učes je to jediný čím se může pochlubit aneb i kdybych byl v největší akci století, svůj účes si udržím. Mark se tady začne chytat až ke konci, když zapomene že je tatínek a rozejde se konečně jako drsoň. Plechovky nic hrát nemusí, ty tam sou od akce, která je někdy efektní, někdy neskutečně trapná (tolik náhod, zpomalovaček ) , ale v každým případě přepálená. Miša udělal rutinu, velký souboje bez duše a upřimně řečeno, ty dialogy, stopáž a hloupost na každým kroku přebijou i to málo co je ve filmu dobrý. Pokud jde o dabing zvolil jsem si ho sám v rámci csfd premiéry, tak ho nebudu kritizovat, nikdo mě nenutil na to chodit, ale jednu věc si neodpustím, chudák Mark, ten teda dostal s češtinou na prdel. (25.06.2014)

3D KINO/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 10/10/// PLUS: slušní záporáci, jak na straně lidí (Amerika je tentokát ta zlá), tak i na straně transformerů, zajímavá zápletka, pořád je kupodivu o čem vyprávět, Mark Wahlberg je příjemná změna i když Shia bude vždy jen jeden, akce je tu přebytek a je to řež od začátku do konce, efekty jsou opět úžasné MÍNUS: pozdější scény, především ty ve kterých se vyskytuje Stanley Tucci jsou jak z jiného filmu, stejně tak i jeho postavě nevěřím přerod z ekonomického magnáta v komickou figurku, a vůbec humor mi tu chybí nejvíc, v prvním díle byl děj nejen akční, ale i zábavný a dialogy vtipné, ve dvojce pak trapné, ve trojce pro jistotu humor nebyl a zde je sice snaha, ale jaksi se účinek míjí, rovněž hudba není co bývala, je tu sice nový soundtrack a není vyloženě špatný, ale ani není moc výrazný a dřívější skladby zůstávají nepřekonány./// Shrnutí: Jednička zůstává stále nejlepší a zřejmě to tak i zůstane. Přesto, že čtvrtý film může působit jako nastavovaná kupa šrotu, není tomu tak. Fanoušek si přijde na své (kdo jiný by taky na tento film šel) a opět si užije spousty toho co viděl už dříve. Nové postavy a nová zápletka dává pocit něčeho neokoukaného, potěší Dinoboti, i když jsem si myslel, že budou mít zásadnější prostor a potěšil mě náznak v závěru, který napovídá že pátý film se bude odehrávat kdesi ve vesmíru, tak uvidíme za dva roky. A mimochodem necelé tři hodiny je fakt dost, přesto se už teď těším na maraton všech čtyř filmů za sebou./// Celkem 83%/// (01.07.2014)

Ve světě střídmých devadesátiminutových stopáží mohlo jít o zdařilý blockbuster nárokující si titul "nejlepší díl ságy"; materiál tu na to nesporně je. Ze záhadných důvodů to však neopodstatněně nabobtnalo do rozsahu rovnou dvou celovečeráků a tak tu na každou jednu povedenou minutu/scénu/hlášku připadají dvě až tři minuty/scény/hlášky, které jsou nudnou bezpředmětnou vatou (v tom lepším případě) či ad absurdum dovedenou bayovsky kýčovitou infantilitou (v tom horším a bohužel i častějším případě). (21.09.2014)

Potřeboval bych jointa, pastelky a umělecké vedení dvouletého autisty, abych vyjádřil svoje pocity z Transformerů. A kdo ví, možná bych pak po takovéhle dílně dostal chuť zavolat na Pláž a říct mu "hele, Míšo, pojďme natočit pětku!" Pozorovat tři hodiny roboty, roboty, další roboty a Wahlberga by mohlo být povznášející, kdyby se všechno točilo z podhledu skrz nekonečně dlouhé nohy Nikolky. Že ale takový podhled byl jen jeden, zůstává tenhle novodobý Ohňostroj marnosti spíš zarážející. (Dunedin, NZ) (19.07.2014)