Mravnosť nadovšetko

Mravnost nade vše rozhodně nepatří mezi mé obvyklé filmy, ale zaujal mne jeho profil a zvědavost je holt zvědavost. Už se ale asi nebudu tak hrnout do starých českých komedií. Jejich humor už na mě většinou nefunguje. Věřím, že kdybych se datem narození více blížil datu vydání, užil bych si film rozhodně víc. Trochu nechápu zde všudypřítomnou chválu, všiml jsem si spíše mnoha věcí, které mi vadily, ať už to byla pro mě protivná a hrozně nalíčená Adina Mandlová, tupé, zabedněné a přecitlivělé postavy (ikdyž věřím, že odpovídaly době vzniku) nebo průhledný a narychlo spíchnutý scénář. Dá se tady ovšem všimnout i určitého nadčasového prvku falešné morálky a závěrečný proslov by si zasloužil zarámovat. (30.10.2011)

Poslední muž, Poslední mohykán a Mravnost nade vše. Tyto tři kousky mnohým divákům poněkud splývají. Zatímco první dva jsou adaptací divadelní hry F. X. Svobody a obsahově jsou snadno zaměnitelné, protože v hlavní roli je tady především despotismus, Mravnost nade vše má blíž ke klasické filmové komedii. Netlačí tolik na pilu a nemoralizuje. Nehledal bych tam ani žádnou společenskou kritiku. Pokud pozorně sledujete hned úvodní vysvětlení jak se profesor do takové situace dostal, je vcelku snadné mu to lehké pokrytectví odpustit. Moralizování, odsuzování lidí, předpojatost a upjatost...tenkrát bylo těžké prokličkovat mezi jejich samozvanými aplikátory bez úhony. Pravda vítězí je fajn heslo, ale ona někdy taky ničí životy. Dnes to není o mnoho lepší; vyhnout se křiklounství a názorové vyhraněnosti různých skupin, se snaží nejen slabší povahy. A to často i za cenu neupřímnosti...říct pravdu znamená nechat se oštítkovat. Takže Mravnost nade vše může posloužit nejen jako velmi příjemná a chytrá komedie, ale i k úvahám, jak mravní a rovní jsme my sami. Z těch tří filmů, se mi jeví být nejlepší. (11.05.2024)

Když se řekne Hugo Haas, napadne mne automaticky Mravnost nade vše. Nadčasový snímek a příjemným humorem, který pobaví do syta. Frič vhodně obsadil všechny role tím nejlepším, co měl k dispozici. Vždy mne dostane rodinný advokát Mach v podaní Rašilova, ten nemá chybu :-) Výtečná je i Baldová v roli chlastající předsedkyně spolku. K nakousnutí je zde Ferbaska... (11.08.2005)

Kvalitní Fričovina, u které se smích zřejmě nepotrháte, ale z permanentního úsměvu vás možná bude bolet čelist. Jak je režisérovým dobrým zvykem, opět vytáhl z klobouku jednoduchou myšlenku a o tu opřel tuhle komedii. Krásná kritika pokrytectví a nabádání k tomu, aby lidé nebyli zbytečně upjatí. Vzhledem k tomu, jakou mám představu o době, ve které film vznikl, tak bych si troufl odhadovat, že byl snímek i malinko odvážný. Dnes bychom zřejmě potřebovali, aby naši šikovní režiséři přišli s trošku opačným nápadem. Když se člověk rozhlédne kolem a všimne si, že se 13leté dívky oblékají a chovají jako kurvy, tak by jistě uznal, že troška té mravnosti člověku neuškodí. Stejně jako ve všech oblastech života, je i v tomto případě důležité najít si v mravnosti rovnováhu. Humor byl příjemný a snímek se nesl v duchu, který je pro Friče maximálně typický. Lhář se více a více zaplétá do svých lží, až se dostane do bodu, kdy jeho lež přeroste svým dopadem samotnou pravdu, kterou se tolik obával přiznat. Z toho pramení mnoho kuriózních, leč velice předvídatelných okamžiků. Nechybí několik úžasných hlášek ani plejáda česko-slovenských herců. Zřejmě je to jen můj pocit, ale po čase snímek začal trošku slábnout. Posledních 20 minut už mě vyloženě nebavilo. Cekově tedy nedám více než lepší 3 kousky. (20.04.2019)

Haas patří k hercům, kteří dokáží utáhnout kdejakou kravinu. Pozitivní je, že na rozdíl od nedávno viděné Dívky v modrém, kde je pojetí i ztvárnění vedlejších postav tragické (krom Karasova domácího personálu a snad ještě toho básníka), v Mravnosti nade vše jsou epesní vesměs všichni (samotný rodinný přítel dr. Mach zajistil svou "chorobou" celou jednu hvězdičku). K tomu Adina jako "ošklivka" - pikantní je, že hraje Haasovu dceru. Inu, mravnost nade vše. Jesti jsem tomu totiž správně porozuměl, mravnost spočívá především v sexuální abstinenci a vlastně ve všeobecné abstinenci, čemuž pan profesor s rigidností tak detailní, že by se za ni nemusel stydět ani ajatoláh, podřízuje všechny požadavky na mravní praxis. Proti tomu guvernantka Ferbasová jako první větu svého výchovného působení u profesorovy dcery: "Nejdůležitější věcí pro moderní děvče je sexappeal." K zajímavým okolnostem filmu viz Marthos. (30.10.2015)