Lásky čas

Moc hezký film, bavila jsem se. Skvělé herecké obsazení, Domhnalla Gleesona si nejde neoblíbit, je to takový ten typický hrdina od vedle, se kterým byste rádi zašli na pivo. Richard Curtis má dar vytvořit kouzelnou atmosféru, při které mu zbaštíte naprosto vše a hrdinům máte tendenci závidět (jak ráda bych se, se svou rodinou každý den scházela na čaj a jen si užívala chvilky, že jsme všichni spolu). Ve filmu mi něco chybělo a to něco byla jedna věta, nebo scéna, která by mi dokázala, že Lásky čas není "pouze" odpočinkovým filmem, ale skrývá i něco hlubšího, stále jsem na Ten moment čekala a tentokrát se nedostavil. Lásky čas je tak "pouze" krásným oddechovým filmem, u kterého se zasmějete, možná i ta slza ukápne a určitě ho budete chtít vidět někdy znovu. (17.11.2013)

|| Scenár: Richard Curtis | Hudba: Nick Laird-Clowles | Produkcia: Tim Bevan, Eric Fellner, Nickz Kentish | Distribúcia: Universal Pictures | Štúdio: Working Title Films, Relativity Media | Rozpočet: 12 miliónov $ | Tržby: 85,312,119 $ || S Love Actually to nemá nič spoločné (našťastie), ide si to po vlastných šlapajách, a veru, trochu skromne a minimalisticky. Bill Nighy kraluje plátnu, mystické prvky zo začiatku obzvláštnia a osviežia, ale postupom metráže sa príbeh stáva otrokom onej mysticity. Za týchto okolností premňa len jednohubka. 70% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (02.02.2014)

Zpočátku to působilo zajímavě oním sci-fi zpestřením a taky mile romanticky, nicméně v druhé polovině to spadlo z mého pohledu do takových nudnějších vod. Čekal jsem trochu zapeklitější romantickou story a ono to bylo spíše rodinné (přeplácanější) drama, které se navíc odehrávalo v dlouhém časovém horizontu, což moc nemusím. Navíc mi to ke konci přišlo poměrně zdlouhavé, až moc sentimentální a zdálo se mi, že tvůrci už ani pořádně neví co a jak s tím cestování v čase. Neříkám, že to bylo špatné a jak je vidět, film má i spoustu obdivovatelů, což samozřejmě chápu, nicméně u mě je to tak, že když už romantickou komedii/drama, tak v trochu jiném ražení. 70% (18.11.2013)

Ač se vás Ryčrd opět všemožně snaží pohladit po šulínku, či aby nedošlo ke genderové diskriminaci, konejšivě poplácat po rybě, zanedlouho zjistíte, že má z toho urputného psaní pěkně mozolnatou dlaň a není už to zdaleka tak příjemné jako Láska nebeská. Asi tak v polovině jej navíc přistihnete, že vám z toho genitálu zkouší vymodelovat panenku s porcelánovou hlavou, troubícího jelena či jiné kýčovité zvěrstvo. Je z toho prvoplánový, patetický hnus s charmem venezuelské telenovely, vtipný asi jako rozžvýkaný chleba, s mimořádně odpudivou ústřední dvojicí neohrabaných idiotů. Hospodyňky tomu sice zase uslzeně nasázely plné palby, ale u ostatních nechápu, jak to může poměr devadesát šest ku čtyřem dostat do červených čísel. No, mýdlo už tu radši nikdy nezvedám! (04.01.2014)

Co na tom, že mně v Richardově další filmové pochoutce občas připadalo, že jsem některé momenty viděla už v jiných filmech? Co na tom, že mně tam přidal pár lžiček patosu a klišé? Já osobně jsem si přes tohle všechno na téhle pohádce pro dospělé vysloveně pochutnala. Neznám nikoho, kdo by si občas nepřál mít nějakou skříň a nebo komůrku, kam by si mohl jít zatnout ty své pěsti a občas vrátit čas. Leda tak nějaký zarytý cynik nebo totální flegmatik. V mnoha situacích jsem se přímo viděla a dokonce slyšela, byly to má slova a moje myšlenky. Je to film, který se dotknul mé duše, který vyvolal úsměv na mých rtech, rozesmutnil, donutil k zamyšlení a skončil skvělým a nezapomenutelným pravdivým shrnutím. Pak se mně šel schovat do jednoho ze zákoutí mého srdce a tam zůstane na hodně dlouhou dobu. (03.01.2014)