Love Song

Čekal jsem nějakou typickou romantiku,ale film ve mně zanechal dobrý dojem hlavně tím,že vám na tváři hned vykouzlí úsměv a je vhodný například když se nedaří atd.Je to snímek hlavně o hudbě.Zahraje si tu i frontman Maroon 5 .Co se týče dalších hereckých výkonu tak jsou naprosto přirozené a myslím,že vám pomohou si film o to víc vychutnat a říct si že život je někdy hodně fajn.Takže celkově pokud máte rádi hudbu hlavně starší pop a k tomu jednoho z hlavních představitelů tak určitě nešáhnete vedle.Za mě 75 % a čtyři hvězdy. (31.10.2014)

Půvabná panenka pěkné písničky píše, pacholkem podvedena posmutněle pláče, plánuje prchnout. Propuštěný producent popíjí, panenku potkává, pečlivě poslouchá, představy promítá. Přemlouvá panenku, prosí. Poté po partě pátrají, přiberou parťáky, parádní projekt pohromadě produkují a pozornost přitáhnou. Posledním počinem překvápko pro publikum připraví. Pozitivní pocitovka plná pohody. Potlesk. (18.09.2014)

Málokdy film tak výstižně okomentuje svou vlastní vypravěčskou strategii. Love Song využívá hudbu přesně v souladu s jedním Danovým výrokem, podle kterého kvalitní muzika dokáže dodat kosmickou hloubku i těm nejbanálnějším výjevům. A Carney ji takhle využívá skoro nepřetržitě. Sebelepší hudební doprovod ale nikdy plně nenahradí promyšlenou dramaturgii, prokreslené postavy a věrohodné dialogy. Příběhu chybí jakékoli pnutí mezi hrdiny, stejně jako vážnější konflikt nebo překážky, které by museli překonat. Pakliže jsou zapálení hudebníci limitováni časem nebo penězi, vyprávění tuto skutečnost dobře tají. Naopak se zdá, že se vlastně mají relativně dobře a nikdy nestrádají tolik, aby si nemohli sednout do kavárny, zajít do baru nebo na nákupy. Obě hlavní postavy jsou ke smůle přirozeně působících herců ploché a jednají zkratkovitě. Nejvíc života v sobě mají nikoli nucené dialogy (snažící se působit chytře narážkami na lepší filmy jako Jerry Maguire nebo Taxikář), ale scény, které z větší či menší části očividně vznikly improvizací (bazén). To ovšem platí pouze pro dialogy mezi Keirou Knightley a Markem Ruffalem. Catherine Keener a Hailee Steinfeld v rolích Danovy matky a dcery existují jenom ve vztahu k protagonistovi a ve vyprávění slouží výhradně jako neživotné nástroje přesvědčující nás, že Ruffalo je navzdory svému alkoholismu, zahálčivosti a mírné hysteričnosti v zásadě dobrý člověk, milující manžel a fajn táta. Přestože je Love Song filmem bez chutí a bez nápadu, pokud jej na sebe necháte volně působit, pravděpodobně odejdete z kina v povznesené náladě. Jen nesmíte moc přemýšlet nad jeho ideovým podložím. Pak si zřejmě rychle uvědomíte, jak plytký a falešně svobodomyslný film to je. Love Song navenek soucítí s indie hudebníky, ale ve skutečnosti jim umožňuje jen tu cestu za úspěchem, která vede přes spolupráci s velkými nahrávacími společnostmi. Jak jsem ale naznačil výše, skutečnost, že odmítám přijmout podřízení se mainstreamu za normu, není zdaleka jediným důvodem, proč Love Song považuji za slabší film než Once. 50% (04.07.2014)

Love song není překvapivě klasický romantický snímek, jak by název mohl napovídat. Jde tu totiž především o lásku k hudbě (nebudu Vás lakovat, bez běžné lásky by se scénář též neobešel:-)), což zas není takovým překvapením, když bereme v potaz, že režisérem je John Carney. Herecky a hudebně je film opravdu povedený a k tomu z celého snímku sálá neuvěřitelně pozitivní nálada. Za mě tedy slabších 5 hvězd a je to z mého pohledu i o dost lepší než Once. (09.07.2015)

Má noha nikdy nevkročila do USA a navždy to tak zůstane. Přesto mám k městu New York nefalšovaný odpor, neboť bych nechtěl ani minutu žít mezi 10.194 pestrobarevnými obyvateli na kilometr čtvereční. Tady se však přelidněné město opěvuje a neopěvuje se špatně, neboť se jedná o příjemnou hudbu od srdce a pak je jedno, že nesmrdí přílišnou genialitou. Zejména mne bavily oživlé nástroje v opilcově fantazii a nahrávání alba v ulicích taky nemělo chybu. Jinak se toho zase tak moc nedělo, ale pocit pohody mne neopouštěl takřka po celou dobu a toho si cením. (20.03.2015)