Mishima: A Life in Four Chapters

Trochu nečekaně, ale o to silněji film Schradera zapůsobil. Zde nemohu šetřit superlativy, tak je raději psát nebudu a zmíním, že lépe životopis snad ani natočit nelze. Život, nebo spíše okamžik, je zachycen prolnutý s díly Mišimy zcela přirozeně a výsledný dojem tak nemůže býti moc lepší (zvláště ,když každá jednotlivá složka - Ogata, Glass, kamera, scenérie - splňuje to co má). (20.06.2015)

MISHIMA mi rozhodně dal pár námětů k přemýšlení na pár dní dopředu. Pomalu gradující příběh, čtyři epizody zahrnující různé momenty z Mishimova života, avšak žádná kaskádovitá biografie. Výborná hudba Phillipa Glasse (spousta motivů z jeho PIANO WORKS), skvostný Ken Ogata a možnost nahlédnout do japonské mentality. Rád bych si od něj teď něco přečetl, škoda že je u nás prakticky nedostupný. 70% (30.10.2009)

Vizuálně velmi originální vhled do hlubin duše jednoho z největších japonských spisovatelů 20. století, který byl pro své krajně pravicové názory a sexuální orientaci někdy nazýván jako homofašista. Na příkaz vdovy po spisovateli, která hrozila tvůrcům žalobou, je obraz více než rozoruplné Mišimovy osobnosti poněkud retušovaný a opatrnický. Jistě nesmírně zajímavé by bylo, jak by spisovatelovu filmovou biografii pojal rodilý Japonec… –– There must be something beyond the words… (06.07.2013)

Jediný americký film, pri ktorého sledovaní budete presvedčení o tom, že sledujete film japonský. Schraderovci rozdeľujú dve hodiny netradičného životopisu do štyroch kapitol, čo dielo skvele rytmizuje a pocitová dĺžka je myslím ešte kratšia, ako skutočná stopáž. Čaká nás množstvo vizuálnych a naratívnych nápadov, avšak aj tak vám v pamäti asi najviac utkvie záverečná, takmer až parodická pasáž z armádneho veliteľstva. Zároveň som si ale viackrát povedal, že Mishima mi je náturou tak extrémne vzdialený, že som viac ocenil práve experimentálnu formu filmu a nie informácie ohľadom spisovateľa a jeho života. (08.12.2022)

Zajímavě natočená biografie Jukia Mišimy. Líbil se mi nápad propojit Mišimův příběh vyprávěný paralelně v někola časových linkách se střípky příběhů z jeho děl, které jsou adaptovány vizuálně velmi nápaditou divadelní formou. Škoda že mi snímek nedokázal osvětit, proč byl Mišima ve své době, tak uznávaným autorem. Na mě působil jako silně nevyrovnaný muž, jehož fascinace smrtí je mi absolutně cizí.  Rozhodně mě to ale motivovalo přečíst si nějaký Mišimův román, abych se mu dokázal dostat více pod kůži. BTW: Ten soundtrack je špička! (15.04.2023)