Večerníček

Nesmrtelná znělka, která spolehlivě dokáže přivolat všechny malé děti k večerní pohádce. Když jsem byla malá, byl pro mne zákaz Večerníčku, ten nejúčinnější trest ... naši ho ještě k tomu nechali hrát a já byla v pokojíčku a drásalo mi to mé dětské srdce, jak neskutečně kruté od mých rodičů :-)) Pamatuju si, že jsme si sedli celá rodina a společně jsme zdravili postavičku s novinovou čepicí na hlavě a společně jsme se s ním i loučili. Kdysi nás ještě před pořadem uvítala milá paní hlasatelka, řekla nám o čem bude a na konci nás zase navnadila o čem bude pohádka příště :-) Večerníček je náš národní poklad, nesmí zmizet z televizních obrazovek. (14.11.2013)

Kladiem si závažnú otázku: Z akého uhla pohľadu mám hodnotiť túto konkrétnu položku? Usudzujem, že sa má jednať o detskú, cyklickú reláciu, ktorej podstatnou, dominantnou súčasťou bola krátkometrážna, zvyčajne animovaná, rozprávka. Relácia, ktorá sa dlhé roky objavuje, v rovnakom čase, na obrazovkách verejno-právnej televízie. "Večerníček" ako rozlúčka, na dobrú noc, s najmladšou generáciou divákov. Potom už ostávalo len sa vyčúrať, umyť zuby a ísť spať. Dávam až tri hviezdičky, pretože i u mňa zafungovala patetická nostalgia. *** (05.03.2013)

Jak se dá hodnotit pořad Večerníček, když je vždy složený z různých pohádek? No ale budiž. Když už tady ta možnost je, tak tedy hodnotím samozřejmě kladně, protože už několik desetiletí baví tento pořad malé i velké. A co víc si od nejzásadnějšího pořadu přát? Úspěch Večerníčku vždy záleží na pohádce, která v daný týden chodí a většinou se jedná o velmi podařené české pohádky. Najdou se i totální průsery, ale ty se holt musí přežít. Takže jen tak dál, Večerníčku. (18.02.2016)

Večerníček stál pro celou mou generaci u našich "filmových začátků". Každý večer jsme se těšili na to, že nás zavede do světa pohádek, na jednu z nich se podíváme a Večerníček nás pak vyprovodí zase zpět a do postýlky. Díval se na něj s námi každý večer můj taťka a mamka si ho za to dobírala. Dnes ho chápu a jsem ráda i za ty filmové začátky "po troškách". Dnes se bohužel klasický Večerníček přesunul na méně sledovanou stanici a děti se dnes spíše dívají na celá pásma pohádek. Myslím, že to je škoda. Vytrácí se z toho to napětí: Co tam bude zítra? a navíc si myslím, že pro začátek stačí "dobrého po troškách". Já se dnes dívám na večerníčky se svými dcerami a chápu svého taťku. V dětství jsem měla nejradši Maxipsa Fíka, Broučky a Krkonošské pohádky, teď mě zase zaujali Kocour Mikeš a Pohádky ovčí babičky. Ty naše klasické večerníčky jsou navíc bytostně české a slaví dodnes úspěchy i v zahraničí. Více o Večerníčku se lze dozvědět na pěkných stránkách: http://www.ceskatelevize.cz/porady/0-vecernicek/5626-historie-vecernicku/ (17.01.2013)

Sice záleží i na obsahu, kterým v tu chvíli pořad právě naplní, ale když jsem byl malý (výškově i věkem) pravidelný divák, tak to byl jeden z mých nejoblíbenějších dětských pořadů. Tím spíš jsem se na něj těšil, když už jsem byl rodiči uznán velkým (věkem) a nemusel jsem jít spát hned po Večerníčku, ale mohl jsem se dívat na jeden večerní film. (18.01.2014)