Barfi

Vizuálně asi nejkrásnější indický film tohoto roku. Zatímco ve svém předchozím (a výborném) snímku Kites odkazoval Anurag Basu na žánry amerického filmu, v Barfim! se otevřeně hlásí k tradici němých grotesek (Ranbir Kapoor se svým nalíčením a hereckým projevem stylizuje do podoby svého dědečka, významného bollywoodského filmaře Raje Kapoora, který se inspiroval Charliem Chaplinem) a k francouzskému hnutí Cinéma du look, tudíž je na filmu odehrávající se v koloniálním prostředí Dárdžílingu a Kalkaty zřetelný evropský otisk. Jestliže si malebná mizanscéna a působivé tělesné herectví všech hlavních postav zaslouží ocenění, syžet vyprávěný třemi různými vypravěči v několika časových rovinách už mnoho uspokojení nepřináší a přes zahrnutí několika potencionálně vypjatých situací mu schází dramatické napětí. Barfiho úspěch u indických diváků se tedy nejspíš odvíjí od jeho technických kvalit a skutečnosti, že se vymyká tuctové bollywoodské produkci; na oscarové soutěži, kam byl letos vyslán, však nejspíš příliš nezazáří. ____Vlastně bych řekl, že Barfi! je takový indický Pan Nikdo: byť nejde o sci-fi, je to film obdařený malebnou vizualitou, který se tváří, že sděluje vznešené pravdy o životě, ale přitom je strašlivě banální a stojí vlastně jen na řetězení "originálních" nápadů vykradených z jiných děl. (15.11.2012)

Trochu Chaplinovsko-Hulotovské grotesky + francouzské atmosféry + Amélie + krásný němý Ranbir + Miss India/ World v roli autistické holky - to vše v trochu spletité a indicky netypické pohádce (žádný zpěv, tance málo, chybí happyend v plném slova smyslu). Je to super a je to celý na youtube, dokonce s anglickými titulky! (03.06.2014)

Indie letos do oscarového (textový editor zarputile přepisuje na ovarového) klání vyslala „Bollywood“. V hlavní roli Priyanka Chopra, a… dál zajisté nemusíme pokračovat. Chcete-li čistoskvoucí záběr, pusťte si film z Bombaje. Podmanivá hudba, nádherné tváře, srdcervoucí lovestory, trocha duhy a několik záběrů ve slunečním svitu, nikde ani smítko. Otravná stopáž. Takhle to v Bollywoodu bylo a bude. A tentokrát i groteska. kult pro Cinema Mundi, 2013. (03.03.2013)

Film se vyznačuje líbeznými záběry na čajovou krajinu doprovázenými líbivou hudbou, která se ale opakuje, až omrzí. Výborně autoři využili Barfiho hluchotu, když divákovi i ostatním postavám je jasné, že se něco děje, ale Barfi neslyší ani, když se mu nějaké drama odehrává přímo za zády. Skvělým nápadem bylo vrátit se v některých částech snímku do grotesky, kterážto taky byla němá, a Barfiho blbnutí opravdu baví. Třeba fígl, jak utéct policii za pomoci zrcadla, je brilantní. Film si vystačí bez dialogů v dlouhých sekvencích, i v těch, které nejsou groteskní, a funguje neskutečně skvěle. --- Něžně dojímavý je postupně rostoucí cit mezi hluchoněmým mladíkem a mentálně postiženou dívkou. ______ Na škodu byla přílišná stopáž snímku, podivné přeskakování v čase, které je nepřehledné a taky zamotaná až chaotická zápletka s několikanásobným únosem. /27. 7. 2017/ (27.07.2017)

Strašně mi chybí v současné kinematografii vizuální gagy a groteska. A mám pocit, že to byl schopný zreplikovat akorát Jackie Chan a to už je docela dlouho. Tohle je prostě indická romantická pocta Chaplinovi, Busteru Keatonovi a Haroldu llodovi s přímými citacemi. Proč to prostě nenapadlo někoho v Hollywoodu? Prostě něco jako Hugo Cabret od Scorseseho, akorát s groteskou. Hlavně je to parádně vymyšlené, protože je ústřední hrdina hluchoněmý a fakt si s tím film krásně hraje. Možná to má jak je u Indů zvykem až moc vrstev. Co jsem v titulcích koukal, že tam hrála Priyanka Chopra, vůbec bych jí nepoznal. Škoda, že na západě je jenom za ozdobu a ona umí i hrát. Byl jsem nadšený 9/10 (02.06.2020)