Trauma

Jako takovej hororovej thriller to rozhodně špatný neni, příběh více méně slušnej, i když moc typicky vyřešenej, pěkná atmosféra, ale co se proboha stalo s Argentovým rukopisem na tomhle filmu? Hudba naprosto netypicky nevýrazná, gore efekty prakticky žádný kvůli cenzuroidním náhledům a vražd velice pomálu, nebýt Argentova malýho gorevzchopení na konci, opět skvělý kamery a mladičký Asie Argento, tak bych snad ani nepoznal, že to je od něj. Na Argenta a jeho tvorbu hodně průměrný, hlavně co se týká na něj netypickýho stylu natočení, ale jinak to špatnej horor neni a vrahova strunová zbraň na uřezávání hlav je fakt parádní nářadíčko. 3,5* (17.05.2008)

Vraždy jsou super, i když k nim dochází stále stejným způsobem, mají své kouzlo a když někomu uřízli hlavu hned v prvních minutách, chrochtal jsem blahem. Tyhle vypjaté scény nesou klasický Argentův rukopis, je to mazel, vždycky si s tím vyhraje, nahustí atmosféru a masky Toma Saviniho tomu jen a jen pomáhají. Ta pointa je dostatečně šílená, jak už tomu u giall bývá. Hledání vraha? Na to už jsem v podobných filmech rezignoval, protože to může být opravdu kdokoliv. Mladičká Asia Argento je super, Piper Laurie je skvělá. Jen je škoda, že mezi těmi vypjatými a akčními scénami se to Argentovi trochu hroutí a nedokáže táhnout jednolitě. Prostě to kulhá. Samozřejmě si neodpustím klasickou výtku - je to zbytečně dlouhé. linii s malým brýlatým klukem bych úplně vypustil. (18.07.2015)

Hloupá krása. Argento se definitivně vzdal svých filmařských postupů (viz komentář darkrobyka). Trauma však rozhodně nepostrádá atmosféru, vraždy v dešti vždycky potáhnou, a nebojí se ani gore, odťaté hlavy jsou půvabné. Divák však musí víc než kdy jindy rezignovat na základní principy logiky či chcete-li inteligenci celého příběhu, protože Argento vám v závěru dá mat tahem na a9. Za lehce otravný pak považuji i herecký výkon Asie Argento, která se do role anorektičky asi vžila až příliš, což ji dovedlo k neurotickému přehrávání téměř v každém výstupu. S vědomím všech negativ mistrova hollywoodu mne však Trauma potěšilo svou přímočarostí a spádem. Jinými slovy, rozhodně jsem se nenudil. Normální čtyřka. (04.08.2015)

Nad očekávání příjemné překvapení. Vrah přichází v dešti... Argento se oprostil definitivně od většiny svých typických filmařských rysů - bourání obrazu a deformace zlatého řezu ( jak nádherně předvedl třeba v Tmavě červené), hra s modrou, rudou a žlutou ( jako v Suspirii či Infernu) či smysl pro detail - zde snad jen scény s gegonem a zmítající se větev v dešti. Kamera příjemná, hudba ucházející ( jo, Goblin to není...), ale vše tak nějak uhlazené a komorní. Starého Argenta připomene nemilosrdný déšť, spiritistická seance, vidění očima vraha i brutální vraždění, které však postrádá pěnivé gejzíry krve, jak bychom očekávali. Konec byl vydařený! A nechybí odkazy na Psycho (sprcha), Osvícení ( dostanu tě, chlapečku!) či motýlí hrátky, kdy nevinnost motýlů se pojí se zlem ( Poltergeist 2, Mlčení jehňátek ad.) (26.07.2011)

Hned při úvodních titulcích Traumi, ve kterých jsem spatřil jméno Toma Saviniho (efekty), jsem si říkal, že tohle bude pořádně krvavé giallo. Bohužel, tomu tak není, američtí producenti asi svázali Argentovi ruce(aspoň, že nechali vraždícímu maniaku velice originální náčiní:-)). Příběh Traumi pak sleduje mladý pár, který se snaží zjistit identitu vražedného monstra, které zabilo hrdinčiny rodiče. Začátek filmu se díky tomu rozjede velice dobře, bohužel scénáristická vata nastoupí moc brzy a děj začně nudit. Ještě že Argento film prokládá svými tradičními vychytávkami a divák, tak může přimhouřit oči nad příšerně hrajícím ústředním duem. Menším zklamání pro mě byla hudba. Kde smarjá Argento nechal Gobliny? Nebo v tom mají producenti také prsty? No nic....ale abych už jen nehanil, tak poslední třetina filmu nabírá na obrátkách, které stvrzuje finále se skvělou pointou nakonec. Argento prostě giallo umí. (10.03.2009)