Zavolajte sestričky

Příjemná mini-série, která má co nabídnout spíše ženské části publika. Ze začátku jsem byla nadšená, poslední dva díly mě ale zase až tak nezaujaly. Někdy mi to přišlo až moc uhlazené a zidealizované. Všechny herečky se mi zdály vybrané dobře, až na hlavní představitelku sestry Jenny - herečka Jessica Raine mi přišla hodně nezkušená, její herecký projev není moc živý a proměnlivý. Probudilo to ale ve mně chuť si přečíst knižní předlohu - memoáry Jennifer Worth. Sérii taky provází povedený dobový písničkový soundtrack - včetně mé oblíbené písničky "Love is a many-splendored thing" ze stejnojmenného filmu. (10.02.2013)

Moc bych si přála, abych se alespoň u jednoho dílu nerozbrečela. Zatím se mi to ale vůbec nedaří. Nevím, jestli jsem taková plačka nebo je to tou hudbou, je to zkrátka dojemné a nic s tím neudělám. Doufám, že nejsem jediná, kdo je z těch všech hrůz a krás pořád naměkko. I když je otrava pořád brečet a pak z toho mít půl dne bolest hlavy, přesto tento britský seriál považuju za jeden z nejlepších. Pozn. Sleduji v původním znění, díky česká televize! (15.02.2022)

Hodnotím komentářem, který jsem psala i pro seriál Knick: Doktoři bez hranic - prostě miluju opravdové seriály podepřené historií, pravdou, vývojem, lidstvím a medicínou: Mrazivé, krutě realistické, syrové, historicky podložené, inspirující, naučné, poučné, dech beroucí. Neznám takové množství výstižných přídavných jmen, aby dostatečně vystihovala seriál v celé jeho kráse. Podle hodnocení usuzuju, že i laici v něm našli zalíbení - dovedete si představit, co je to za orgasmus pro nás zdravotníky? :) (21.05.2017)

Jsem ráda, že jsem se odhodlala ke sledování tohoto seriálu, přestože porody pro mě nejsou příjemným tématem. Atmosféra, která na mě ze seriálu dýchla, je velmi podobná té, kterou můžete zažít při četbě Jamese Herriota,nesmírně lidské, dojemné příběhy, nepochybně trochu zidealizované vlivem uplynulého času i zákonitostmi fungování lidské paměti, nicméně tak nebo onak - pohlazení po duši. Kéž by se podobně podařilo zfilmovat i Herriotovy příběhy. Éru 50. a 60. let mám ráda, o to víc se mi seriál líbí. Doufám kniha bude ještě lepší (doplněno - kniha je výrazně horší než seriál, ale obsahuje zajímavé informace, jen autorka není zrovna excelentní spisovatelkou, i tak velký dík, že dala podnět ke vzniku jednoho z nejlepších ženských seriálů posledních let). Obavy z propagace pánbíčkářství naštěstí zůstaly liché, i řádové sestry jsou zde vykresleny jako profesionálky oddané řemeslu porodnictví, které neodsuzují a dokonce nemají ani problém s antikoncepcí. Opravdu krásný, leč z velké části pohádkový seriál, na dobových fotografiích můžeme vidět skutečnou bídu, v seriálu je hodně vylepšená. (Herecké obsazení považuji za výborné, hlavní představitelku nevyjímaje) (21.12.2014)

Po první sérii: vydařený seriál, celkově mile romantický a zidealizovaný - přes příšerné podmínky, chudobu a všechny těžkosti se tam lidi mají v podstatě rádi, pravá láska až za hrob existuje, ulice jsou plné hrajících si dětí a většinou všechno dobře dopadne. Může se to zdát přeslazené, ale není. Hlavní představitelky jsou sympatické postavy, příběhy jsou jednoduché ale zajímavé, povedeným bonusem je hudba. Jen nechápu proč sleduju seriál o porodních sestrách, když mi scény ze samostatných porodů (a jenom představa, že bych někdy mohla být na místě těch ženských) příjdou jak z hororu.... Po druhé sérii: rozhodně se nedá říct, že všechno je tak "bright and shiny" jsko v první sérii. Tempo seriálu je pomalejší a pozornost se přesunula na dvojici, jejíž vývoj byl lehce předvidatelný. Což mi ani nevadilo - tyhle dva bylo milé sledovat i když bylo jasné co se stane. (mimochodem, už nějakou dobu si říkám, že pan doktor vypadá trochu jako Paul McGann. Kouknu na jméno...a on je to jeho mladší bratr. No není ta Británie malá?!) (02.03.2014)