Kristian

„A ty bys tetičko neplakala, kdyby tvůj muž…?“ - „Vyloučeno! Ostatně, já nikdy nepláči, protože bych si rozmazala řasenku.“ Film mě začal bavit již od chvíle, kdy Kristian poprvé promluvil na Zuzanu. Jeho postava je výborně napsaná a snad ještě lépe zahraná. Ale to i ostatní ve vedlejších rolích, od barového personálu přes mazaného svůdce s kapesníčkem, kolegu z práce až k uplakané manželce. Hodně z nich pobaví stejně jako řada vtipných situací (rozesmály i romantické řeči o „Cairo“ v reálu, ale nejvíc jsem se asi „tlemil“ při Nového kreacích „u něj doma“). Atmosféra je maximálně pohodová, člověk se tak nějak pořád musí usmívat a je úplně jedno, že je to film v zásadě předvídatelný. Snad jen za to (a že jsem možná čekal o něco více humoru) zůstanu „jen“ u solidních 4*. „Víte, nemohu totiž vystát muže, kteří využívají situace a zahlédnou-li někde osamělou dámu, klidně si k ní přisednou.“ - „Co to děláte?“ - „Sedám si.“ - „Proč?“ - „Musím s Vámi mluvit.“ - „Ale já Vám nemám co říci.“ - „No, to nevadí, budete jenom poslouchat.“ (14.10.2017)

"Lojzíčku, ty jsi dnes nějaký divný." GENIÁLNÍ film, bez debat. Scénář předběhl svou dobu o kilometry. Podívejte se na to takhle - kolik bylo natočeno komedií o tom, jak se někdo vydává za někoho jiného a nestíhá obě své identity? Ve 30. letech každá druhá. A čím mezi nimi právě Kristián tak vyniká? Právě stavbou scénáře. V devíti případech z deseti bychom v takové komedii sledovali nejprve uťápnutého Aloise Nováka, jak se nudí v cestovní kanceláři, bojácně mžourá zpoza brejliček na svého šéfa a hraje s Mařenkou domino. Až pak by dostal nápad udělat ze sebe někoho jiného. Nejenže by byl takový začátek zdlouhavý a nudný, ale úplně by změnil náš pohled na hlavního hrdinu. V okamžiku, kdy by - už jako Kristián - poprvé vstoupil do Orient-baru, bychom zadržovali smích v očekávání, kdy a jak asi udělá chybu, vypadne z role. Tím by se změnila celá základní filosofie příběhu. A představte si, že původně to právě taková tuctová veselohra od běžícího pásu být mohla! V pozůstalosti Martina Friče se našly poznámky k původní verzi scénáře, tehdy ještě otrocky věrné divadelní frašce Yvana Noé. Hrdinou nebyl žádný sváteční snílek, ale normální děvkař, jeho žena byla ukřičená herdekbaba, Zuzana neměla daleko ke štěstce a do děje měla zasahovat i její matka, vdova po jakémsi generálovi. To vše se změnilo a podle mé teorie zásluhou Oldřicha Nového. Ačkoli to nebývá nikdy uvedeno v titulcích, snad na všech filmech, které točil s Fričem, se autorsky podílel. Pamětníci vzpomínají, jak měl vše matematicky vypočítané po takové detaily, jako kolik kroků Kristián udělá při svém entrée. A byl to také ON, kdo si přes Fričovy pochybnosti prosadil obě herecké partnerky. Adině Mandlové se tak postaral o nejoduševnělejší roli její kariéry a Nataše Gollové (která v předchozí jevištní verzi hrála překvapivě Zuzanu) o start ke hvězdám. Nádherný film, nádherný. Ikona celé kategorie "film pro pamětníky". 100% (22.06.2006)

Namet pre tuto komediu nema chybu. Pobavil som sa cely film, pretoze ak jedna osoba hra dve osoby, vzdy z toho vzidu problemy a v tomto pripade to boli problemy humorne. Nikdy som nechapal, ako mohli tieto stare filmy bavit moju mamu, po dnesnej premiere uz tomu chapem... 24.08.2010 ________ Oldřich Nový - (Alois Novák / Kristián) +++ Nataša Gollová - (Mařenka) +++ Bedřich Veverka - (Petr) +++ Raoul Schránil - (Fred) +++ Adina Mandlová - (Zuzana) +++ Jaroslav Marvan - (Ředitel Král) +++ František Filipovský - (JUDr. Dvořáček) +++ Hudba: Sláva Emanuel Nováček +++ (24.08.2010)

Co říct k této stále mladé klasice? Snad jen, že Mac Frič a Oldřich Nový někdy po osmašedesátým spolu plánovali natočit Kristiána po třiceti letech a oba tím byli nesmírně nadšení. No, doba tomu nepřála a je to strašná škoda. A vůbec je strašná škoda, že my mladší známe Oldřicha Novýho jenom z filmů. (I když děkuju bohu že aspoň odsud) On totiž byl i skvělým divadelním hercem, jedna hra vedle druhé byly šlágry. Evergreeny. Škoda, že tehdy nikdo moc netočil divadelní představení, natož představení nepříliš režimem žádoucích herců. Myslím, že Oldřich Nový byl největším filmovým milovníkem všech dob a zemí. A taky jedním z nejlepších herců naší minulosti. Tohle je vlastně jedinej důvod, proč lituju, že jsem se nenarodil před válkou a že nemůžu vidět žádnou jeho divadelní roli z té doby. Pokud někdy někdo získá stroj času, dejte mi vědět. (23.02.2006)

Nechápu, čím to je, ale v záplavě všech těch prvorepublikových společenských komedií, na většinu z nichž se dnes mohu dívat jen s útrpným úsměvem, v lepším případě se shovívavým pochopením, Kristián skutečně nestárne. Když jsem ho na posled (po letech) viděl, čekal jsem předem, že to bude vyčpělé, ale řezal jsem se od začátku do konce, je to síla. Je-li tento film vnímán jako živý pomník Oldřicha Nového, pak plným právem. (19.02.2011)