Kristian

Co říct k této stále mladé klasice? Snad jen, že Mac Frič a Oldřich Nový někdy po osmašedesátým spolu plánovali natočit Kristiána po třiceti letech a oba tím byli nesmírně nadšení. No, doba tomu nepřála a je to strašná škoda. A vůbec je strašná škoda, že my mladší známe Oldřicha Novýho jenom z filmů. (I když děkuju bohu že aspoň odsud) On totiž byl i skvělým divadelním hercem, jedna hra vedle druhé byly šlágry. Evergreeny. Škoda, že tehdy nikdo moc netočil divadelní představení, natož představení nepříliš režimem žádoucích herců. Myslím, že Oldřich Nový byl největším filmovým milovníkem všech dob a zemí. A taky jedním z nejlepších herců naší minulosti. Tohle je vlastně jedinej důvod, proč lituju, že jsem se nenarodil před válkou a že nemůžu vidět žádnou jeho divadelní roli z té doby. Pokud někdy někdo získá stroj času, dejte mi vědět. (23.02.2006)

Klasika naší kinematografie s legendárním Oldřichem Novým v hlavní roli muže se dvěma tvářemi. O ději netřeba psát, spíše bych poukázal na to, že film je starý téměř sedmdesát let, viděl jsem ho mnohokrát, má velmi mnoho dalších "věrných" diváků a především dokáže stále velmi příjemně a kultivovaně pobavit. Kolik takových filmů znáte? (29.12.2008)

Ještě lepší, než jsem si vůbec myslela (do této chvíle jsem ten film nikdy neviděla vcelku a soustředěně, pouze útržky). Nádherné herecké výkony a ukázková komika - bavila jsem se královsky. Obzvlášť mě pobavil ten kolega z cestovní kanceláře, který se marně snaží "Kristiána" varovat, zatímco si ho ostatní postavy spletou se samotným Kristiánem a mají ho za "ruinu". Je zajímavé si sem tam uvědomit, že i prvorepublikové či druhorepublikové filmy, které již brzy budou slavit sto let od vzniku, mají stále divákům co říct a že jejich humor vůbec nezestárnul! Ostatně v rámci humoru podle mě předčí i mnohé současné filmy. ~(4,3★)~ (09.03.2021)

Režisérská legenda české filmografie Martin Frič stojí za snímky z 30. let jako Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše nebo právě Kristián. Už tehdy si udělal velké jméno, které si v následujících dekádách rozšířil i o snímky jako Katakomby, Císařův pekař- Pekařův císař nebo Dařbuján a Pandrhola, právě jeho zmíněné tři snímky z 30. let jsou ale podle mě jasným vrcholem a nejradši mám přece jen toho Kristiána i když výběr je sám o sobě těžký. Herecká legenda Oldřich Nový je v roli muže žijící dvojí život parádní a na roli se perfektně hodí. Z nesmělého úředníka se najednou opravdu neskutečný svůdník a působí to až trochu smutně. Kristián se totiž dá brát jako jakési alter ego, které dodává panu Novákovi sebevědomí. Je tak jedno, že má doma milující ženu, protože mu něco chybí a dost možná si právě tímhle dodává sebevědomí. Je to zajímavý charakter a i přesto, že jde o komedii je na tom něco i trochu skutečně smutného. Dvojice žen Nataša Gollová (Novákova žena Mařenka) a Adina Mandlová (Zuzana) jsou sympatické a pohledné a do rolí se skutečně hodí. Zajímavostí může být fakt, že v originální francouzské hře Yvana Noého si Zuzana zahrála právě Gollová a původně tomu tak mělo být i ve formě českého zpracování, nakonec si ale obě herečky role prohodili. A bylo by jistě zajímavé myslet nad tím co by se stalo kdyby si ženy ve filmu role prohodili, jisté ale je, že by to asi obě zvládli a uhráli. Hezky to vypadá, pobaví to a má to i něco do sebe. Ohledně kvalit se toho o Kristiánovi dá říct málo a i přes to bohatě stačí. Kristián je prostě povedená komediální klasika, která parádně vypadá, pobaví ale zároveň donutí člověka zamyslet se. Pan Novák je zajímavá postava a ani jedna jeho osoba není ideální, každá má svá pozitiva a negativa. Klíčem pro Aloise Nováka by dost možná bylo zjistit to nejlepší z obojího a stvořit ideálního člověka. A v rámci filmu má několikrát šanci, především by si ale měl uvědomit, že to nejlepší ve svém životě už má nějakou dobu doma. Prostě povedená černobílá česká komediální klasika, která funguje i jako komedie, chvílemi i jako drama a především jako parádní romantika. Donutí zamyslet se nad svým charakterem, nad svým přístupem k životu a na svých citech. To je na Kristiánovi skvělé. A mám ho proto strašně moc rád. Stejně jako většinu tvorby Martina Friče….... (22.05.2020)

Nechápu, čím to je, ale v záplavě všech těch prvorepublikových společenských komedií, na většinu z nichž se dnes mohu dívat jen s útrpným úsměvem, v lepším případě se shovívavým pochopením, Kristián skutečně nestárne. Když jsem ho na posled (po letech) viděl, čekal jsem předem, že to bude vyčpělé, ale řezal jsem se od začátku do konce, je to síla. Je-li tento film vnímán jako živý pomník Oldřicha Nového, pak plným právem. (19.02.2011)