Zbohom, súdruhovia!

Vynikající dokument, jeden z nejlepších co jsem viděl. Na rozdíl od jiných upřednostňuje formu před obsahem. Ambice pojmout přes třicet let v šesti hodinách nakonec ani přílišnou hloubku nedovolila. Epizody jsou vedené zčásti jako filosofická a zčásti jako nostalgická debata. Otec, přesvědčený komunista a dcera přesvědčená demokratka porovnávají svůj pohled na východní blok. Obě role jsou napsané poutavě a i když se k žádnému definitivnímu závěru nedostanou, tak jejich polemika přináší spoustu zajímavých poznatků a věcí k zamyšlení. (12.01.2013)

Jednoducho mňa to nezaujalo. To, že som videl som prvý diel na Cinematiku aj za prítomnosti režiséra a celého štábu, primátora Piešťan a Božidary Turzonovovej na to nemalo, žiaden vplyv. Animované vsuvky, ktoré mali byť akože vtipné boli vložené podľa mňa dosť nasilu, takisto ako celá záležitosť s dievčinou a jej otcom, ktorá sa mi tam nehodila... A čo malo byť to s tým pauzovaním a opätovným púšťaním videa? Dosť mi to liezlo na nervy! Ach. Celkové spracovanie mi vadilo. Kvôli týmto chybám som sa nemohol naplno venovať priamo dokumentu a tomu čo chcel povedať. A to je škoda. Videl som kopec dokumentov o nežnej revolúcii, ale ani jeden priamo o rozpade CCCP. Keďže som nevidel všetky diely nehodnotím hviezdami, avšak musím povedať, že nemám moc chuť pokračovať s ďalšími dielmi. Cinematik 2012 (08.09.2012)

5. Rebélia: Televízia sa rozhodla odvysielať k príležitosti 17. novembra práve túto jednu časť seriálu, takže ho sledujem takmer od konca. Po uvoľnení v ZSSR vo forme perestrojky a glasnosti za Gorbačova sa to rýchlo prenášalo do všetkých socialistických krajín. Najviac pozornosti sa venuje Nemecku, ČSSR je trochu na okraji záujmu seriálu, uvidime len Havla a Dubčeka na pár minút. Aj v Ruskom seriáli sa otvorene priznáva zaujímavý moment, síce len pre prípad Rumunska s násilnou revolúciou, ale vidím to univerzálne, ako zložky štátnej bezpečnosti chceli postupne prevziať moc a maskovali to revolúciou. Inak seriál dáva ucelený obraz, podrobnejšie to asi nešlo, ak má byť o všetkom a o všetkých. (18.11.2016) 4. Precitnutie: Tento diel na mňa urobil silný dojem. Prvé prejavy nespokojnosti so sovietskym impériom prichádzajú nie od nás, z východnej Európy, ale z Estónska, Azerbajdžanu, Arménska a Gruzínska. Tam sa to začína lámať. Prvý raz sa objavuje na scéne Jeľcin. Film priblížil situáciu v Rumunsku, a to bola tiež silná káva, kam sa na to hrabala naša socialistická selanka. Zvažujem pri tomto seriáli plné hodnotenie, tak snáď o rok. (25.11.2017) (18.11.2016)

Oceňuji, že dokument jde do hloubky (stopáž to ostatně umožňuje a v tomto případě je to velmi dobře) a že je v maximální míře objektivní. To ostatně také souvisí s tou hloubkou ponoru a dostatečnou stopáží, protože je možno poskytnout prostor lidem nejrůznějšího smýšlení, motivací a minulosti... Na to, že režisérem je Rus, tak tedy klobouk dolů před mírou sovětsko-ruské sebereflexe. (19.04.2012)

Historie instantní vstřícná masám či spíše >dějepiss< pro hloupé? . . . Hm, plkačky brnkačky tlachy plác, d.m.s.n. ale asi zase někde udělali soudruzi z endéer chybu... Taková >dederónská náhražková< "Mischkaffee" místo >pravé brazilské< "Espirito", že... °-[ - - - P.S. (5.5.) Sakryš, igitátor hnedle žasne, jak málo dnes stačí stádu ke štěstí. Ale tak ono stačí se jen podívat, jaký postsoudružský ksindl dnes ovládá tu naši neobolševickou kaputalistickou zemi krásnou na pohled... A bude hůř děcka, bude hůř! Za stálého spokojeného pobekávání směr jatka... Kvazisláva! %-o - - - - - (Sledováno na aprílmájovém >soudružském prostoru< , hodnocení 40., komentář zde otrávený jako čertoffsky šestý - soudružsky prvomájový jara gla-sytosti 2012) (01.05.2012)