Divoké bytosti južných krajín

Krásný film. Sice je svou látkou asi předurčený k tomu, aby ho vidělo málo lidí a aby i je rozděloval na dva fanouškovské tábory, ale filmařský kumšt a kvalita se mu rozhodně upřít nedá. Zeitlin se vypravil na velmi nesnadnou misi a pokusil se propojit lehce apokalyptickou vidinu světa s dramatickým vztahem otce a dcery a několika regulérními fantastickými motivy, a ve výsledku to vypadá ještě zvláštněji, než to zní takhle napsané. Jenže zvláštní neznamená špatné a v minulosti už jsme se mohli několikrát přesvědčit, že i zdánlivě neskloubitelné žánry mohou vedle sebe existovat naprosto bez potíží- tedy alespoň tady to platí stoprocentně. Na prvním místě překvapivě nestojí kontrast mezi vyspělým a zaostalým světem, jak napovídá námět, a film v tomto směru zabíhá až moc daleko od reality, ale právě ta magická výprava a absurdní pohled na problematiku dnešní společnosti má něco do sebe. Nejen díky zajímavému skloubení skoro pohádkových námětů s aktuálním závažným námětem, ale především zásluhou výborným herců (Wallisová byla jedinečná!), krásně využitých efektů a přenádherného soundtracku, který by aspiroval na oscarovou nominaci asi více než mírně neucelený scénář. Škoda jen několika vyloženě nesmyslných momentů, které okamžitě praští do očí a poněkud shazují věrohodnost nastíněného světa. Jinak ale velmi podnětné dílo, které asi musí ještě trochu dozrát, než přijde jeho čas.. 80% (13.01.2013)

Nedával jsem tomu filmu moc naděje, ale přece jen jsem v něj vložil důvěru. Ten název zněl zajímavě a já jsem čekal, co se z toho asi vyklube. Docela mě ještě překvapilo, že maličká Quvenzhané Wallis byla za výkon nominována na Oscara. Nevím, jestli si to skutečně zasloužila, i když vzhledem k tomu, že byla nominovaná i Anne Hathaway, u které je sice hezké, že zpívá, ale zase ne až tak dobře, alespoň v případě "Bídníků", asi je to přece jen zasloužená nominace i pro malou dívku. Předvedla zde skutečně těžko uvěřitelný výkon. Místy má člověk pocit, že ani není možné, aby byla tak přirozená. To, jak rozlamovala kraba, jak stála pro bestii, to jsou scény, které se nezapomínají. Neherec Dwight Henry, který si zahrál jejího otce, jí skvěle sekundoval, jeho role navíc vyžadovala několik rovin, a tak útočí snad na všechny emoce. "Divoká stvoření jižních krajin" je navíc film nádherně fantaskní, kde se spojuje drsná realita s nádherným fantasy příběhem, který ale ve skutečnosti fantasticky nevyznívá. To, jak se malá dívenka staví všemu zlému, nejen živlům, ale i otci, který dost snadno vybouchne a není na tom zrovna zdravotně dobře, a také bestiím, ukazuje, jak dokáže být dětství silné a neochvějné. Tenhle film nebude mít masovou návštěvnost, ale pro ty, kteří vyznávají půlnoční projekce v artových kinech, pro ně je to skoro povinnost. Příběh malé Hushpuppy však osloví více lidí. Jen mu dát šanci. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/divosi-10-years-divoka-stvoreni-lets.html (05.03.2013)

Prečo mi nikto nepovedal, že je to také parádne drsné postapo v najlepšej tradícii Mad Maxa a Vodného sveta? Primitívne, ale vnútorne funkčné spoločenstvo živorí na zvyškoch civilizácie, z nejasných bájí o tomto vyspelom svete si vytvára nový folklór a mytológiu a v závere musí bojovať s mimozemšťanmi, ktorí sa ho snažia odvliecť zo zdevastovanej Zeme do studeného hi-tech sveta. Úprimne, keď sa zhruba v polovici prenesieme z tej špiny a svrabu do "normálneho" sveta, vydýchol som si ako cestujúci košického autobusu na linke Luník IX - zastávka pred Auparkom. Dievčatku Oscara a režisérovi zmluvu na natočenie Mad Max 5. (24.01.2013)

Holčička, která žije ve společenství tak vyloučeném a s tak základními pravidly na přežití, že by se dalo říct, že žije v pravěku. Důležité je zůstat v rovnováze, být platnou součástí světa a hlavně přežít. Hráz, která odděluje moderní a "pravěký " svět lidí z močálů je až do katastrofy prospěšná oboustranně, protože vyvrženci si svůj vyloučený život zvolili záměrně a nechtějí se zapojit do společnosti, která své členy spoutává od narození (tím, že je ukládá do kočárků) až do smrti (tím, že je napojuje na hadičky a přístroje). Zásadním pravidlem malého společenství je co největší přirozenost, co největší podobnost se zvířaty.____ Na filmu je vidět, že jde o debut - zejména v momentech, kdy se obraz rozostřuje anebo když kamera volným tempem přejíždí přes krajinu. Maličká hrdinka hraje opravdu neuvěřitelně, příběh je zajímavý. Jakoby chtěl napodobit pravěké mýty vyprávěné u ohňů (o běsných zvířatech a jejich propojení s lidmi) s dětskou fantazií a hrdou bídou lidí, kteří chtějí žít jinak, pod širým nebem a svobodně se všemi důsledky, které to přináší. ___ Přesto mě tento film nechal chladnou, možná tím, že tempo příběhu bylo přes zdvořilou stopáž pomalé, některé scény zdaleka nevyužily své možnosti (běsnící bouře byla příliš krátká na to, aby ve mně vzbudila hrůzu) a chování některých postav mi bylo hodně vzdálené (odtažitý tatínek, ztracená maminka). (12.09.2012)

Hushpuppy a její předčasná dospělost. Divoká stvoření jižních krajin jsou citově založený upřímný snímek, který dokazuje upoutat v detailu ale v celku už to trochu drhne. Příjemné zpracování a hudba jsou vedlejší, tady hrají prim emoce. Několik vyloženě skvělých scén, trochu dobře mířené sociální kritiky a možná až příliš balastu okolo. [65%] (13.02.2013)